Vyplývá to z údajů, které skupina ČEZ zveřejnila na webu.
Na poklesu čistého zisku se podle ČEZ podílelo zhoršení tržních podmínek pro uhelnou energetiku v souvislosti se zvýšením klimatických cílů Evropské unie a doporučením české Uhelné komise ukončit spalování uhlí do roku 2038.
„Z těchto důvodů klesla tržní hodnota Severočeských dolů a Skupina ČEZ v souladu s účetními standardy vytvořila opravnou položku k dlouhodobému majetku těžební společnosti ve výši 8,7 miliardy korun, reflektující nižší očekávanou poptávku po uhlí a dřívější ukončení těžby uhlí,“ sdělil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Při očištění o mimořádné vlivy, jako jsou právě opravné položky, klesl čistý zisk ČEZ o 31 procent na 11,3 miliardy.
EU chce podle posledních klimatických návrhů, představených v červenci, v boji proti oteplování planety mimo jiné zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě energie. Výroba energií z bezemisních obnovitelných zdrojů skupiny ČEZ vzrostla v prvním pololetí meziročně o devět procent a výroba z jaderných zdrojů o čtyři procenta.
Naopak výroba z uhelných zdrojů klesla podle ČEZ o 23 procent, hlavně kvůli prodeji elektrárny Počerady a odstavení elektrárny Prunéřov I. Celkově je podíl uhelné výroby ČEZ už pod 30 procenty.
„Pokračujeme v naplňování naší akcelerované strategie Čistá Energie Zítřka zaměřené na růst podílu bezemisních zdrojů a na Českou republiku a střední Evropu. Emisní intenzita CO2 Skupiny ČEZ při výrobě elektřiny poklesla v prvním pololetí meziročně o 19 procent a dokončili jsme prodej bulharských aktiv za 8,6 miliardy korun,“ komentoval výsledky skupiny generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Vliv mají bulharská aktiva
Prodej bulharských aktiv podle ČEZ ovlivnil hospodářské výsledky v prvním pololetí a bude mít vliv i na celoroční výsledek.
„Celkově z Bulharska Skupina ČEZ odchází s kladným peněžním saldem přesahujícím miliardu korun a pokračuje v mezinárodní arbitráži vůči bulharskému státu, kde uplatňujeme nároky s potenciálním dodatečným výnosem pro akcionáře ČEZ,“ uvedl člen představenstva ČEZ a ředitel divize finance Martin Novák.
V prvním pololetí podle ČEZ výrazně vzrostl prodej energií koncovým zákazníkům v České republice, u elektřiny o 11 procent a u plynu o 20 procent. Spotřeba elektřiny na distribučním území společnosti ČEZ Distribuce meziročně stoupla o devět procent.
U velkých podniků rostla o osm procent a u domácností o dvě procenta. Spotřeba tak dosáhla vyšší úrovně než v roce 2019, tedy před začátkem pandemie.
Klesá výroba i počet zaměstnanců
Skupina ČEZ proto zvyšuje odhady letošních celoročních hospodářských výsledků.
„Navyšujeme celoroční výhled EBITDA na úroveň 58 až 60 miliard korun a čistého zisku očištěného o mimořádné vlivy na 18 až 20 miliard korun v důsledku pozitivního vývoje napříč všemi segmenty. Čistý dluh Skupiny ČEZ klesl za první pololetí o 43 miliard korun,“ sdělil Novák.
Výroba elektřiny ale podle údajů na webu ČEZ v prvním pololetí poklesla meziročně o sedm procent na 27,7 terawatthodin. Oproti loňsku se také snížil počet zaměstnanců skupiny, a to rovněž o sedm procent na zhruba 30 300 ke konci prvního pololetí.
ČEZ je největší česká energetická firma. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií.
