Vodní nádrž Orlík se táhne v délce 68 kilometrů klikatým korytem Vltavy. Nachází se na pomezí Středočeského a Jihočeského kraje, zhruba hodinu cesty autem od Prahy. Přímo u paty obří, 91 metrů vysoké, betonové hráze se na levém břehu řeky nachází vodní elektrárna, která se společně s přehradou stavěla na přelomu 50. a 60. let minulého století.
Poslední ze čtyř soustrojí zde zahájilo provoz před 63 lety, nyní čeká vodní elektrárnu skupiny ČEZ modernizace celkem za osm miliard korun. Zajišťovat ji bude společnost Litostroj Engineering, člen skupiny Wikov Group. Po jejím dohotovení vznikne na Orlíku do roku 2033 třetí největší přečerpávací elektrárna v Česku. Po Dlouhých stráních, Dalešicích a Štěchovicích bude možné uskladňovat elektrickou energii ve vodě také na Orlíku.
Skončila modernizace vodní elektrárny Dlouhé stráně, trvala dva roky |
Stane se tak poté, co dva ze čtyř orlických hydrogenerátorů začnou fungovat obousměrně. „Dvojice reverzních Francisových turbín umožní čerpat v případě potřeby vodu o patro výš – z přehrady Kamýk do orlického jezera, čímž vznikne možnost uložit jednorázově až 750 megawatthodin energie,“ vysvětluje Martin Schreier, mluvčí společnosti ČEZ. Půjde podle něj o světový unikát, kdy se z běžné velké vodní elektrárny stane přečerpávací.
Zajišťují stabilitu energetické soustavy
Podle Karla Havlíčka, ministra průmyslu a obchodu, mají vodní přečerpávací elektrárny v Česku za sebou desítky let spolehlivého provozu. „Každý den pomáhají zajišťovat stabilitu české energetické soustavy. Poslední přečerpávací elektrárna v Česku vznikla v polovině devadesátých let a Dlouhé stráně představují jeden ze symbolů ukládání energie ve vodě. Dnes začínáme po třiceti letech budovat novou přečerpávací elektrárnu a věřím, že nový přečerpávací Orlík bude sloužit české energetice dobře a spolehlivě,“ uvedl ministr Havlíček.
Zopakoval, že nová vláda si v energetice určila jasné priority a vedle rozvoje bezemisních elektráren mezi ně patří také podpora ukládání energie. „Česká energetická škola má ve světě mimořádný zvuk,“ dodal Havlíček s tím, že ho těší, že dodavatelem nové technologie bude česká firma.
ČEZ zmodernizuje vltavské elektrárny Lipno II a Kořensko. Budou ekologičtější |
Předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš připomněl, že Orlík je stěžejním článkem Vltavské kaskády a významně se podílí na řízení celostátní energetické soustavy. „Rozhodli jsme se, že bude další desítky let plnit také roli velké baterie. Rozdíl mezi hladinou kamýcké a orlické přehrady je sedmdesát metrů a my jsme schopni tohoto výškového rozdílu efektivně využít,“ řekl. Jak dodal, výhodou nové přečerpávací elektrárny bude, že vznikne na stávajícím díle a nebude kvůli ní nutné zabírat další plochy.
„Bude tak nejen efektivní, ale i ekologická. Důležité také je, že půjde o postupnou přestavbu, kdy v průběhu modernizaci budou vždy minimálně dvě ze čtyř soustrojí v provozu,“ řekl Beneš.
Nově bude provoz ve dvou režimech
Většina prací na modernizaci proběhne v interiéru elektrárny, kde se postupně demontují staré technologie a následně nainstalují nové. Počítá se zde nejen se změnou typu části soustrojí, kdy budou dvě ze čtyř původních Kaplanových turbín z roku 1961 vyměněny za Francisovy o výkonu 95 MW, ale také s novými generátory a souvisejícími technologiemi. Tyto změny umožní provoz ve dvou režimech: výrobu elektrické energie i čerpání vody. V době přebytků energie tak bude možné vodu vracet zpět do horní nádrže a energii ukládat. Ve chvíli, kdy bude elektřina potřeba, se celý proces otočí a elektrárna rychle dodá výkon do sítě.
Vodní elektrárna Štěchovice funguje jako baterie. Pomáhá řešit i přebytky ze solárů |
Jak zdůrazňuje Martin Wichterle, předseda představenstva Wikov Group, projekt transformace elektrárny Orlík je důkazem, že české strojírenství a technická odbornost mají světovou úroveň. „Takto komplexní projekt lze realizovat pouze díky dlouholetým zkušenostem v oblasti hydroenergetiky, inovativnímu přístupu a spolupráci špičkových odborníků,“ řekl Wichterle. V Česku tak vznikne další přečerpávací elektrárna, která dokáže uložit vodu o objemu 1 840 olympijských bazénů, což odpovídá energii z více než milionu autobaterií.
Energetici postupně na Orlíku zmodernizují všechna čtyři soustrojí, kdy zachovají celkový výkon elektrárny 364 MW. Výkon 2x95 MW připadne na klasické jednosměrné turbíny a výkon 2x87 MW bude díky instalaci reverzních turbín sloužit pro přečerpávací režim. Ostrá fáze modernizace začne v roce 2027, hotovo by mělo být v roce 2033.
Sucho na Orlíku. Hladina Vltavy je o deset metrů níž a odhalila starý jez, mlýn i bunkr |
Veškeré plány ohledně Orlíku ČEZ úzce koordinuje s majitelem přehrady, společností Povodí Vltavy. Ta projekt nové přečerpávací elektrárny podporuje. „Dlouhodobě o něm s ČEZ jednáme. Pro nás je podstatné, že při modernizaci a přestavbě elektrárny nedojde k žádným zásadním zásahům do stavby vodního díla, ani do úrovně provozních hladin definovaných Manipulačním řádem. Stejně tak je důležité, že nedojde k záborům půdy nebo majetků obyvatel a projekt se nedotkne ani rekreace, lodní dopravy a rybářů,“ sdělil generální ředitel společnosti Povodí Vltavy Petr Kubala.
Orlík, největší klasická vodní elektrárna v Česku
|
