Využívání špičkových technologií je jedním ze základů dlouhodobého bezpečného a efektivního provozu jaderných elektráren Dukovan a Temelína. Každý rok v souvislosti s dlouhodobým provozem těchto zařízení zavádí společnost ČEZ více než 20 technologických novinek, zaznělo na tiskové konferenci. Patří mezi ně rozsáhlé digitální aplikace a modely, online diagnostika a řízení, umělá inteligence, automatizované kontroly, robotické technologie, 3D tisk nebo nové metody oprav a renovací materiálů.
Temelín a Dukovanyprodukují největší množství čisté elektrické energie v České republice a podílí se výraznou měrou na bezemisní výrobě Skupiny ČEZ. Od začátku roku vyrobily tyto JE 19,5 terawatthodin elektřiny. Ročně se díky jaderným elektrárnám nevypustí do ovzduší přibližně dvě desítky milionů tun CO2. |
Útlum výroby elektřiny v uhelných elektrárnách, rozvoj datových center a umělé inteligence, elektrifikace dopravy nebo modernizace průmyslu. I kvůli tomuto výhledu dál roste význam stabilních bezemisních zdrojů, zahrnujících jak připravované nové jaderné zdroje, tak i dlouhodobý provoz stávajících jaderných elektráren Dukovany a Temelín. ČEZ před nedávnem oznámil záměr prodloužit jejich životnost a to celkem na 80 let.
„Nebojím se říci, že to může být i 80 plus, protože ta technologie na to má,“ ujišťuje Zdeněk Čančura, ředitel útvaru řízení kvality JE ve společnosti ČEZ.
O prodloužení životnosti jaderných bloků v Dukovanech i Temelíně na 80 let od spuštění rozhodla společnost na základě ekonomických a technických analýz letos. Původně počítala s jejich provozem na 60 let od spuštění. Stávající bloky v Dukovanech tak podle nových plánů bude možné provozovat do roků 2065 až 2067 a bloky v Temelíně do let 2080 a 2082.
ČEZ v letošním roce investuje do modernizace Temelína 3,1 miliardy korun |
Podle člena představenstva a ředitele divize jaderné energetiky Bohdana Zronka nešlo o jednorázové rozhodnutí. „Je to výsledek dlouhodobé práce založené na pravidelném hodnocení stavu zařízení, rozsáhlých modernizačních programech a zajištění plnění bezpečnostních požadavků. Součástí celého příběhu jsou přitom nové technologie, které aplikujeme nebo i sami vyvíjíme,“ sdělil.
V průměru počítá společnost ČEZ s každoroční investicí do jaderných elektráren ve výši 10 až 12 miliard korun. Kromě jiného jsou zaměřeny na obnovu technologických celků, modernizaci řídicích systémů, diagnostiky nebo posilování bezpečnostních prvků, včetně nákladů na vývoj a pořízení jaderného paliva. Už v minulých letech se díky modernizacím zařízení podařilo bezpečně zvýšit výkon Dukovan i Temelína. Ten je v případě obou jaderných elektráren dnes vyšší přibližně o 500 megawatt (MW) než v době uvedení do provozu, zdůrazňuje ČEZ.
Všechna data zůstávají doma
Jedním z trendů posledních let je rozsáhlá digitalizace provozu. „Máme detailní digitální modely klíčových technologických systémů i stavebních objektů. Můžeme tak přesně plánovat údržbu, modernizace nebo sledovat stav zařízení v reálném čase,“ vysvětluje exekutivní manažer IT jaderné divize Miroslav Choura. Jak dodává, zaměstnanci v jaderných elektrárnách používají při své práci kromě jiného i zhruba 1400 tabletů, do kterých ukládají důležité informace. „Všechna data zůstávají „doma“, nic nejde ven,“ ujišťuje.
„Bez přehánění patříme v digitalizaci mezi světovou špičku. V podstatě jsme úplně odstranili papír,“ dodává. Na druhé straně však princip, že konečné rozhodnutí a odpovědnost nese kvalifikovaný odborník, zůstává v ČEZ neměnné. Navíc, prostředí jaderných elektráren je velice konzervativní. „Nové technologie jsou nástrojem podpory lidí, nikoli jejich náhrada,“ uvádí Choura.
S dozimetrem pár metrů od reaktoru. Jak to vypadá uvnitř elektrárny v Dukovanech |
To platí i v případě umělé inteligence, která pomáhá operátorům například optimalizovat nastavení pomocných systémů nebo vyhodnocovat provozní data a výsledky kontrol.
Významnou roli při zajištění bezpečného provozu hrají i pokročilé metody diagnostiky a kontroly zařízení a to včetně dronů. „Dronařina je disciplína, která je neobyčejně levná a lze se díky ní dostat tam, kde by to jinak bylo velice složité. Je to s minimem rizika práce, vztahuje se to například na kontrolu chladících věží, což lze následně diagnostikovat pomocí nástrojů umělé inteligence,“ popisuje manažer IT jaderné divize Choura.
České jaderné elektrárny využívají také digitální rentgeny, špičkové ultrazvukové metody, automatizované vyhodnocování dat nebo specializované robotické systémy.
Další moderní technologie a 3D tisk umožňují odpovědným technickým zaměstnancům sledovat s mimořádnou přesností stav zařízení, včetně tlakových nádob reaktorů, potrubních systémů, parogenerátorů a dalších bezpečnostně významných komponent v jaderné elektrárně. „Díky tomu lze plánovat dlouhodobý provoz i potřebnou údržbu nebo modernizace,“ poznamenává ředitel útvaru kvalita jaderné divize Zdeněk Čančura.
Velkým posunem prochází rovněž oblast svařování. Moderní automatizované systémy dokážou pracovat nepřetržitě po mnoho hodin a zajišťují vysokou kvalitu i opakovatelnost výsledků. Současně se do praxe zavádějí nové metody a materiály povrchových úprav a oprav materiálů, například metoda Cold Spray nebo moderní laserové svařování nebo čištění zařízení.
ČEZ získal další oporu pro jádro. Koupil inženýrskou firmu Energoprojekt Praha |
Stále větší význam získává také moderní 3D tisk náhradních dílů a komponent. České jaderné elektrárny dnes využívají 3D tisk nejen pro výrobu pomocných přípravků, ale i náhradních dílů včetně kovových součástí. Díky tomu lze pružně reagovat na potřeby provozu a zajistit položky, které již nejsou běžně dostupné na trhu, uvádí ČEZ.
Know-how vybudované při provozu a modernizaci Dukovan a Temelína využívají české firmy nejen doma, ale také při projektech v zahraničí. Řada technologií, které byly původně vyvinuty nebo zdokonaleny pro potřeby jaderné energetiky, dnes nachází uplatnění i v dalších průmyslových odvětvích.
Prodlužování palivových cyklů
Jaderné elektrárny Skupiny ČEZ v uplynulých letech postupně přešly na delší období provozu reaktoru od zavedení čerstvého paliva po jeho výměnu. V Dukovanech je od roku 2024 standardem šestnáctiměsíční palivová kampaň, kdy provoz bloků mezi odstávkami trvá čtrnáct měsíců a následuje více než měsíční odstávka.
Přechod na delší, konkrétně osmnáctiměsíční palivový cyklus, letos dokončí i Temelín. V jeho případě to znamená šestnáct měsíců provozu a přibližně dva měsíce odstávky, potvrzuje ČEZ. Druhý blok temelínské elektrárny v tomto režimu už pracuje, první blok do konečné fáze delší palivové kampaně přejde na podzim letošního roku. Cílem těchto změn je zvýšení celkové výroby elektřiny, efektivnější využití jaderného paliva a nižší zatížení technologie díky stabilitě provozních parametrů.
