Schválený projekt počítá s tím, že dceřiná společnost Fondu národního majetku PAL odkoupí do konce dubna od elektrárenské společnosti ČEZ dvě třetiny akcií páteřní vysokonapěťové přenosové soustavy (ČEPS).
Podle odhadů za to má zaplatit 25 až 30 miliard korun. Následně PAL převede 15 procent akcií přenosové soustavy na dosud neexistující Státní penzijní fond. Nakonec tak v ČEPS bude mít PAL 51 procent akcií, ČEZ 34 procent a penzijní fond 15 procent.
Také Fond národního majetku prodá společnosti ČEZ své podíly v pěti regionálních distribučních firmách, kde má stát prostřednictvím několika ovládaných firem (FNM, ČEZ a PAL) majoritu. ČEZ tak dosáhne nadpolovičního podílu ve Středočeské, Západočeské, Severočeské, Východočeské a Severomoravské energetice.
U dalších tří firem - Pražské, Jihočeské a Jihomoravské energetiky - již stát o majoritu přišel a prodá tak společnosti ČEZ zhruba třetinové balíky akcií a zbylé své podíly (okolo 14 procent akcií) převede na státní penzijní fond.
Z prodeje podílů v distributorech elektřiny by měl FNM utržit 50 až 60 miliard korun. ČEZ by celá transakce přišla podle předběžného odhadu na 20 až 35 miliard korun. Generální ředitel ČEZ Jaroslav Míl již dříve uvedl, že společnost by byla bez problémů schopna tuto sumu s využitím externího financování zaplatit.
Ekonomičtí ministři tak chtějí během čtyř měsíců, které jim zbývají do konce volebního období, zcela změnit elektroenergetiku, která patří mezi nejdůležitější část ekonomiky.
Jejich záměrem je vytvořit organizaci, která má mít téměř monopolní postavení ve výrobě a prodeji elektrické energie. Takový model podle ekonomů může přinést zdražení elektřiny pro odběratele a může se tak stát terčem tvrdé kritiky antimonopolního úřadu.
Elektrárenskou firmu má celá akce z pera Miroslava Grégra stát 25 až 30 miliard korun. Hlavní kroky celé transakce se mají odehrát již v březnu a dubnu. Je otázka, zda další investoři z distribučních firem akci nebudou napadat a snažit se ji znemožnit třeba vyžadováním pečlivého oceňování. I ČEZ může mít problémy se sháněním zdrojů.
Již dříve tento model jako snahu diktovat dalším vládám, jak s energetikou nakládat, odmítli ekonomové ODS i US. Asi největší problém však čeká vládu v Brně. Antimonopolní úřad nemusí transakci posvětit. Již dříve protestoval proti společné privatizaci výroby, přenosu i distribuce elektřiny.
Nejasná je i role penzijního fondu. Ten může vláda založit, ale jako nástroj důchodové politiky nebude fungovat. Vizi důchodové politiky totiž vicepremiéru Špidlovi poslanci zamítli. Spojení ČEZ a distributorů přišlo na řadu poté, co se vládě nepodařilo energetiku zprivatizovat.
Nový vlastník musí ochránit ptactvo
Ministr životního prostředí Miloš Kužvart pak na pardubickém zasedání kabinetu prosadil do restrukturalizace české energetiky další výrazný bod. Nový majitel státních podílů v osmi elektroenergetických distribučních firmách musí do deseti let vybavit nadzemní elektrická vedení zařízeními, která vyloučí zranění či zabití ptáků proudem.
Tato podmínka bude podle rozhodnutí vlády zahrnuta do nabývacích smluv, řekl Kužvart. "Je to věc, o kterou jsem usiloval řadu měsíců," pochvaloval si rozhodnutí vlády viditelně spokojený ministr. K jeho spojencům prý při rozhodování kabinetu patřil vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla a podpořil ho i premiér Miloš Zeman.
Podle Kužvartova odhadu ročně hynou desetitisíce ptáků, kteří s oblibou usedají na elektrická vedení. Jde o chráněné druhy. Ministr přiznal, že se tímto problémem zabývá již léta řada nevládních ekologických organizací. "Snaha nevládních ekologických organizací a ministerstva životního prostředí byla korunována úspěchem," uzavřel ministr.
