ČEZ pokračuje ve větrné expanzi, ve Francii postaví své první elektrárny

  10:06aktualizováno  10:06
Snaha polostátního gigantu ČEZ přebarvit se alespoň zčásti nazeleno pokračuje. Na konci roku by měla firma zahájit výstavbu své první pevninské větrné farmy ve Francii. Podle zjištění MF DNES již získala všechna nezbytná povolení.

Větrný park ČEZ v německém Cheinitz-Zethlingenu | foto: ČEZ

V počáteční fázi jde o čtveřici projektů s celkovým instalovaným výkonem přes 42 megawattů. Jako první začnou růst větrníky poblíž Ascheres-le-Marché mezi Paříží a Orléans. Pokud vše půjde podle plánu, první větrné elektrárny by mohly zahájit výrobu ve druhé polovině roku 2019.

ČEZ koupil ve Francii celkem devět projektů v pokročilé fázi příprav od německé developerské společnosti ABO Wind loni v červnu. Když se podaří všechny tyto pevninské projekty dotáhnout do konce, může během pěti let jejich celkový výkon dosáhnout sta megawattů.

„Podobnými akvizicemi pokračujeme v naplňování naší strategie s cílem navýšit provozní zisk před odpisy z obnovitelných zdrojů o tři miliardy korun. Soustředíme se zejména na projekty ve fázi developmentu v Německu a ve Francii, kde můžeme uplatnit vysokou úroveň našeho know-how v oboru,“ říká Tomáš Pleskač, který v ČEZ řídí divizi nová energetika a distribuce.

Kritika od menšinových vlastníků

Nákupy obnovitelných zdrojů v západní Evropě ovšem kritizují někteří menšinoví akcionáři ČEZ. Vadí jim, že se firma pouští do investic, kde konkuruje bankám a finančním investorům, kteří se spokojí s výrazně nižším výnosem než energetické firmy. Navíc nezveřejňuje detaily k transakcím či návratnost investic.

ČEZ tvrdí, že všechny projekty, které ve Francii nyní vlastní, mají zajištěnou provozní podporu. „Portfolio našich projektů ve Francii patří mírou své výnosnosti určitě do nadprůměru. Všechny disponují 15letou provozní podporou, kdy prémie k tržní ceně je nad hranicí 80 eur za megawatthodinu. Obecně platí, že podmínky nastavené v současnosti pro investory do větrné energetiky na francouzském trhu překonávají i Německo,“ tvrdí mluvčí ČEZ Martin Schreier.

Větrný park na Liberecku

Firma, v níž vlastní 70 procent stát, chce během následujících pěti let vytvořit soubor projektů obnovitelných zdrojů o instalovaném výkonu až tisíc megawattů. „Potenciál stále vidíme především v Německu a ve Francii,“ uvádí Schreier. ČEZ podle něj dává přednost přípravě vlastních farem na pevnině před projekty na moři. „Nižší míru výnosnosti, a tudíž menší smysl vidíme v akvizicích již postavených parků, kde se do budoucna angažovat nehodláme,“ doplňuje.

S parky na souši má ČEZ zkušenosti. V Rumunsku před šesti lety rozjel farmu Fantanele-Cogealac s 240 turbínami o výkonu 600 megawattů, která byla dlouho největším větrným parkem na souši v Evropě. O prvenství však ČEZ brzy přijde, získají ho budované projekty na severu Švédska a v Norsku. V Německu má ČEZ 53 větrných elektráren v desítce parků s kapacitou téměř 135 megawattů.

ČEZ měl velké plány i v Polsku, kde už dříve koupil firmu Eco Wind s projekty o celkovém výkonu až 700 megawattů. Jenže kvůli změně legislativy, s níž přišla současná tamní vláda, musel většinu z nich hodit do koše. Zbyly jen dva projekty se stavebním povolením s plánovanou kapacitou 40 megawattů. 

„Tyto projekty se i přes změnu regulace obnovitelných zdrojů v roce 2016 kvalifikují do aukce, kterou očekáváme v průběhu tohoto roku,“ prohlašuje Schreier.

Větrné elektrárny ČEZ

Přibývá vrtulí na moři

Celkové investice do větrné energetiky v Evropě dosáhly loni podle organizace WindEurope 51,2 miliardy eur (1,3 bilionu korun). To je obnos, který zhruba odpovídá státnímu rozpočtu Česka na rok. Necelá polovina této částky připadá na investice do nových parků, zbytek se dělí mezi akvizice či refinancování.

Kapacita větrníků během loňska stoupla o desetinu na 169 gigawattů – to představuje 18 procent výkonu všech elektrárenských zdrojů v Evropské unii. Energie z větru kryje 11,6 procenta evropské spotřeby. Třeba Dánsko je na větrnících závislé z více než 44 procent.

Podle odborníků bude tento podíl stoupat s postupným odklonem od uhelných – a v řadě zemí včetně Německa či Belgie také jaderných – elektráren. Rozhodující podíl zatím stále obstarávají větrné farmy na pevnině, ale postupně se zvyšuje podíl vrtulí, které se točí nad mořskou hladinou. Nyní dosahuje téměř deseti procent.

24. - 25. 5. proběhnou volby do Evropského parlamentu v České republice.
Celkem kandiduje 39 uskupení. S výběrem vám může pomoci volební kalkulačka.
Inventura hlasování zjistí, ke kterému současnému poslanci máte nejblíže.

Nejčtenější

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku na 300 tisíc korun

Premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci s ministryní financí za ANO Alenou...

Zvýšení rodičovského příspěvku z 220 tisíc korun na 300 tisíc korun od roku 2020 schválila v pondělí vláda. „Dospěli...

V žebříčku aerolinek České aerolinie propadly

Letadlo ČSA Boeing 737 - 500 míří z Prahy do Ostravy, kde dostane nový lak.

Na žebříčku společnosti AirHelp se České aerolinie umístily na 59. místě ze 72 hodnocených aerolinek. Jako nejlepší se...

Boeingy nikdo nechce. Do firmy nepřišla objednávka ani na jeden typ letadla

Boeing 737 MAX 8

Špatné časy Boeingu pokračují. Poté co si v březnu nikdo neobjednal problémový letoun 737 Max, výrobce letecké techniky...

Z Prahy do Brna autem na baterky. Jedno nabití elektrickému golfu nestačilo

Volkswagen e-Golf

Budoucnost automobilismu? Zatím ne. MF DNES zkoušela, jak se žije s elektrickým golfem. Ve městě funguje obstojně, ale...

Vlak jako metro. Na pražské letiště se pojede o 10 minut rychleji

Vizualizace části úseku vlaku na ruzyňské letiště - Masarykovo nádraží v Praze.

Vlakem nebo metrem na pražské letiště? Zatímco Pražáci by raději pro chybějící spojení do centra města preferovali...

Další z rubriky

Růst české ekonomiky letos zpomalí na 2,6 procenta, očekává OECD

Generální tajemník Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Ángel...

Růst české ekonomiky v letošním roce zpomalí na 2,6 procenta z loňských 2,9 procenta. Předpovídá to Organizace pro...

Stát chce koupit hutě ArcelorMittal za korunu, tvrdí Babiš

Pohled na závod ArcelorMittal v Ostravě-Kunčicích.

Stát chce koupit ostravský hutní podnik ArcelorMittal za korunu. Premiér Andrej Babiš to uvedl v pondělním vydání...

Recyklace se musí vyplatit. Část plastů končí kvůli nákladům na skládce

Smršťovací fólie na PET lahvích obsahuje chlor. Proto bez odstranění takzvaného...

Některé plasty se nerecyklují, protože by to bylo drahé. Končí na skládkách či ve spalovnách. Nejznámější z...

Najdete na iDNES.cz