Energetickou soustavu tehdy ohrozily prudké mrazy překračující hranici 25 stupňů pod nulou, které způsobily problémy jak v distribuční síti tak především v samotných elektrárnách. Silné mrazy vedly také k extrémně vysokým požadavkům na odběr elektrické energie domácností i podniků díky přitápění elektřinou.
„Aktuálně je menší riziko takovýchto mrazů, ale zase jsou častější hrozby silných větrů a tak je třeba nadále investovat do energetické bezpečnosti a držet distribuční soustavu připravenou zvládat i mimořádné události,“ říká Ladislav Kříž, mluvčí společnosti ČEZ. Jak upozorňuje, oproti minulosti se musí energetická síť připravit na rychle se měnící energetiku, kdy je do ní připojen diametrálně vyšší počet elektráren než před 40 lety.
Superinvestice do drátů. Česko do přenosové soustavy nasype desítky miliard |
Kritický stav v energetice v důsledku neobvykle silných mrazů tehdy nastal v druhém lednovém týdnu (7. – 12. 1. 1985) a následně ještě v druhém únorovém týdnu (11. – 13. 2. 1985). Byty a kancelářské prostory měly dimenzované vytápění s uvažovanou maximální venkovní teplotou do -12 °C. Upravit topné systémy na nižší venkovní teploty by bylo příliš nákladné.
V elektrických topných spotřebičích pak u nás bylo instalováno zhruba 7 000 megawatt (MW), z toho 4 000 MW v domácnostech. Nešlo o hlavní zdroj tepla, elektřina sloužila především k přitápění. Tyto spotřebiče představovaly málo předvídatelnou a kontrolovatelnou zátěž. Mrazy byly navíc tak silné, že se topilo i v prostorách, které to za normálních podmínek nevyžadovaly. Například ve skladech potravin a v některých zemědělských objektech.
Rekordní investice. ČEZ utratí téměř dvacet miliard, připojí více fotovoltaik |
Tehdejší Československo dokázalo pokrýt zatížení maximálně 12 000 MW. Nebezpečí blackoutu se ještě zvýšilo poruchami na uhelných elektrárnách a problémy se zásobováním uhlím. Přechod mrazivé vlny způsobil v některých hodinách výpadek až 2000 MW výkonu elektráren.
„V dokončené elektrárně Dukovany se teprve připravoval první blok ke spuštění a stavba elektrárny Temelín byla ve fázi příprav. Výroba elektřiny v Česku tak závisela z naprosté většiny právě na uhelných elektrárnách,“ uvádí mluvčí společnosti ČEZ.
V Krušných horách padaly stožáry
Především v oblasti Krušných hor měli v roce 1985 energetici plné ruce práce s námrazou. „V lokalitě Krásný Les směrem na Adolfov nám pod tíhou námrazy popadalo vedení. Námraza vážila cca 18-20 kg na 1 metr vedení, podobné problémy jsme řešili i na Měděnci. Dle vypínacích plánů jsme museli vypínat jednotlivé úseky vedení a rozvodny ve městech,“ vzpomíná tehdejší provozní pracovník Severočeské energetiky Milan Fink. Jak dodává, na dvě hodiny se bez elektřiny ocitla jedna část města, na další dvě hodiny jiná část. Omezení se netýkalo nemocnic a tehdejších národních výborů.
Energetikům nezbývalo, než použít vypínací havarijní plán, aby hrozícímu blackoutu zabránili. V republice tak byly některé regiony operativně odpojovány od přísunu elektrické energie. Tento stav trval 19 hodin, následně se dosáhlo snížení spotřeby v domácnostech i podnicích prostřednictvím pokynů z vysílání Českého rozhlasu.
Blackout? Máme na to podpůrné služby, vysvětluje šéf přenosové soustavy |
Tehdy se ukázalo, že československá energetika není schopná čelit prudkému nárůstu spotřeby a potížím v elektrárnách při extrémních mrazech. Po kritických měsících roku 1985 proto následovala rozsáhlá řada opatření a nákladných investic do energetického systému.
Podle odborníků není ani dnes hrozba blackoutu zcela zažehnána. Problém však spočívá jinde. Česká republika sama o sobě má silnou a stabilní energetiku, v současné době ale prochází proměnou, kdy musí absorbovat desetitisíce až statisíce nových obnovitelných zdrojů. Současně také postupně ubývají stabilní zdroje elektrické energie.
„Přenosová soustava musí navíc řešit přetoky energie z německých obnovitelných zdrojů. To by v kombinaci s dalšími okolnostmi, například havárií v přenosové síti mohlo problémy energetické soustavy přivodit,“ upozorňuje Radim Černý, místopředseda představenstva a ředitel úseku Řízení distribuční soustavy ČEZ Distribuce, a.s. Jak však dodává, vše je řešitelné. „Bez výrazných investic do sítí to ale možné není,“ upozorňuje.
