ČEZ zahájil arbitráž u Mezinárodního střediska pro řešení sporů z investic ve Washingtonu v roce 2016. Firma to tehdy odůvodnila řadou zásahů bulharských institucí poškozujících podnikání společností ČEZ v Bulharsku. Skupině se nelíbily především úřední zásahy v oblasti stanovení a regulace cen elektřiny.
Působení skupiny ČEZ v Bulharsku bylo ambiciózním projektem, který začal v roce 2004 jako největší česká zahraniční investice té doby. Po více než 15 letech však skončilo komplikovaným odchodem doprovázeným politickými kontroverzemi a mezinárodní arbitráží.
„Tribunál v nálezu konstatoval, že ačkoli tyto nároky a argumenty společnosti ČEZ byly závažné a nebyly zjevně bezdůvodné, jednání Bulharska nedosáhlo takové právní intenzity, aby porušovalo mezinárodněprávní závazky Bulharska vyplývající ze Smlouvy o energetické chartě, a tudíž nebylo společnosti ČEZ přiznáno právo na náhradu škody,“ uvádí ČEZ.
Agresivní akviziční politika nevyšla
Hlavním architektem expanze do Bulharska byl Martin Roman, který se stal generálním ředitelem a předsedou představenstva ČEZ v únoru 2004, několik měsíců před finálním vítězstvím v bulharském tendru. Roman přišel do ČEZ z plzeňské Škodovky s vizí vytvořit ze státního podniku středoevropského energetického tygra. Bulharsko bylo první zemí, kde ČEZ pod jeho vedením uspěl. Roman prosazoval agresivní akviziční politiku, která měla firmu připravit na liberalizaci evropského trhu s energiemi.
ČEZ udělal tečku za Bulharskem. Prodal všechen majetek |
Jelikož je ČEZ většinově vlastněn státem, rozhodnutí o miliardových investicích v zahraničí muselo mít posvěcení politických špiček. V roce 2004, kdy k akvizici došlo, byla u moci vláda Vladimíra Špidly, později v témže roce vystřídaného Stanislavem Grossem, ČSSD. Stát expanzi podporoval, protože slibovala zhodnocení státního majetku a zvýšení vlivu v regionu.
Zatímco v roce 2004 byl vstup do Bulharska oslavován jako obrovský úspěch českého kapitálu, s odstupem času se stal předmětem kritiky. Martin Roman po letech v rozhovorech připouštěl, že Bulharsko bylo „nejsložitější lekcí“, kterou ČEZ v zahraničí dostal, zejména kvůli nepředvídatelnosti tamního politického a regulačního prostředí.
Česká společnost měla s bulharskými úřady problémy delší dobu. Od tamní Komise pro energetickou a vodní regulaci dostala velké množství pokut za údajné porušení povinností. Další spory měla skupina také s bulharským antimonopolním úřadem, který jí udělil pokuty za zneužití dominantního postavení na trhu.
Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZ, oznámil Havlíček |
ČEZ vstoupil na bulharský trh ve stejné době jako rakouská EVN, německý E.ON a další evropské energetické firmy, které začaly v zemi investovat s očekáváním, že nastane liberalizace energetického trhu. ČEZ zakoupil část bulharské distribuční soustavy, v roce 2006 pak koupil elektrárnu ve Varně. Po sporech s bulharskými úřady se ale rozhodl ze země odejít, své tamní firmy prodal v roce 2021 bulharské finanční společnosti Eurohold za 335 milionů eur (asi 8,13 miliardy korun).
Majoritním vlastníkem ČEZ je stát, který prostřednictvím ministerstva financí vlastní 70 procent akcií společnosti. ČEZ za tři čtvrtletí loňského roku vydělal 21,5 miliardy Kč, čistý zisk skupiny tak meziročně klesl o zhruba 6,5 procenta. Výsledky za celý rok 2025 by měla firma zveřejnit v březnu.
