Kdo sklidí chřest bez sezonních pracovníků? Pro Čechy je práce náročná

  • 372
Na polích v okolí Hostína u Vojkovic na Mělnicku začala sklizeň chřestu v netradičních a ztížených podmínkách. Sezonní pracovníky, kteří nepřijeli kvůli uzavřeným hranicím například z Ukrajiny či Bulharska, nahrazuje česká síla. Ta však většinou odjíždí dřív, než se stihne zaučit.

Ve vrcholu sezony zaměstnává společnost Český chřest až dvě stě pracovníků. Pole měla připravovat ke sklizni s ukrajinskou pracovní silou, ta však kvůli uzavřeným hranicím nepřijela. Firma se dostala do časového skluzu a vypadly jí peníze z drobného prodeje gastronomickým zařízením, jako jsou restaurace. 

„Konec sklizně je pevně daný 20. červnem, pak už jsou velká vedra. Kvůli počátečnímu ztížení provozu budeme místo osmdesáti dní sklízet třeba sedmdesát,“ říká spolumajitel společnosti Jiří Šafář.

Zaměstnance ze zahraničí z velké části nahradili Češi. Šafář uvádí, že na rozdíl od Ukrajinců, kteří jsou placeni od úkolu, musí Čechy za začátku platit od hodiny. Protože jsou totiž pomalí, odnesli by si zlomek toho, co každoroční pracovníci z ciziny. „Během hodiny byli Ukrajinci s polem hotoví a Češi teprve u třetího řádku,“ uvádí příklad Šafář a dodává, že ho česká práce zatím stála zhruba čtyřnásobek toho, co ukrajinská právě kvůli výplatě od hodiny.

Podle Šafáře je to však dáno hlavně časem a zkušeností. „Češi by se zahraničním pracovníkům postupně vyrovnali. Jenže oni přijedou na dva dny, zaučí se, a pak jedou zase pryč. Právě proto nám tak hrozně naskákaly náklady.“

Dalším faktorem jsou dezinfekce, roušky a transport zaměstnanců. „V současné době máme o šedesát procent větší náklady než loni. Věřím ale, že se to během sezony dorovná. Budu rád, když náklady nakonec budou oproti minulému roku zhruba o třicet procent vyšší.“

Návrat chmelových brigád? Ondráček chce nasadit studenty vysokých škol

Výpadek odběratelů v podobě tuzemských i německých restaurací řeší společnost rozhodnutím nesklízet zhruba třicet procent polí. „Z výpadku poptávky něco nahradil Rohlík.cz, který jede jako blázen, a něco naši věrní zákazníci,“ říká Šafář. Jenže podle něj tito věrní odběratelé brzy nebudou stačit. S přibývajícím objemem sklizně budou zemědělci čím dál tím víc závislí na velkých řetězcích. A právě tam je podle Šafáře kámen úrazu.

Víc než kdy jindy je podle něj potřeba, aby si obchodní řetězce s potravinami zalistovali české zemědělské produkty. „Třeba Albert místo toho aby vzal český chřest, bere řecký nebo slovenský. A to není jenom náš problém. Vezměte si jahody, hrášek, jarní cibuli... Dominantní řetězec řekne: ‚já to nechci, mám ze zahraničí’ a naše produkty končí v koši,“ uvádí Šafář.

Společnost Český chřest se tak obává, že i přes letošní zvýšené náklady na provoz a celkovou nepříznivou situaci bude muset za čtrnáct dní sklizený chřest vyhazovat.

Utekli přes plot

V současné době firma zaměstnává na poli zhruba 35 až 40 lidí, za týden jich bude potřeba sto. 

„Zůstalo nám osm Ukrajinců, kterým prodloužili víza, a které už ‚trápíme‘ od půlky března. Do toho nám přijela skupina pětatřiceti Čechů z Žatecka. V noci jich patnáct uteklo přes plot, protože práce pro ně byla náročná. Od jedné agentury, jsme měli dvacet Čechů. Přijeli na tři dny, pak je vystřídala desetičlenná skupinka a museli jsme znovu zaučovat. Domluvili jsme zaměstnance z restaurací a někteří nám teď volají, že už se budou otevírat zahrádky, takže to nakonec ruší. Po telefonu jsme si domluvili třicet lidí a z toho přijelo jen pět. Tři z nich po chvíli řekli, že je bolí záda a že jedou domů,“ popisuje chaotickou situaci Šafář.

I přesto Šafář předpokládá, že se situace uklidní, až náročnější sklízení bílého chřestu nahradí sklizeň zeleného. V nové skupině pracovníků má například psycholožku, osvětlovače, zvukového technika a překvapivě jsou zastoupené i profese z gastronomie. „Restaurace, s kterými máme dobrý vztah, nám poskytly zaměstnance. Pro ně to má i určitý vzdělávací význam, protože zjistí, jak se sklízí to, z čeho vaří.“

Nedostatkem sezonních zaměstnanců na sklizeň chřestu trpí i němečtí farmáři. Tamější vláda však rozhodla, že pěstitelé mohou speciálně vypravenými letadly a za dodržení přísných hygienických opatření do Německa dopravit 40 tisíc sezonních pracovníků v dubnu a dalších 40 tisíc v květnu, píše ČTK.

Ve Španělsku zas chybí sběrači jahod, kteří každým rokem přijíždějí z Maroka. V provincii Huelva, která produkuje 97 procent všech španělských jahod, postrádají právě jahodové farmy až 25 tisíc pracovníků, uvádí Deutche Welle.