Počet lidí, které ročně nabírá ČEZ pro svou jadernou energetiku, je citlivé téma. "Příliš bychom tím odkrývali naše strategické karty. V poslední době se velmi přiostřil konkurenční boj energetických společností o absolventy jaderných oborů," uvedla mluvčí firmy Eva Nováková.
Podle informací MF DNES firma nabírá asi 40 lidí. Má na ně vysoké nároky, ale také je dobře zaplatí. Uchazeč musí projít nejen po stránce vzdělání, ale také psychickými testy. Na pozici operátora sekundárního okruhu, který řídí turbíny vyrábějící elektřinu, je úspěšnost při výběrovém řízení do 10 procent.
ČEZ loví ještě na školách – finančně podporuje vysokoškoláky na oboru silnoproud na elektrofakultě Vysokého učení technického v Brně a na pražském ČVUT přispívá katedře jaderných reaktorů na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské (FJFI).
Inženýři v důchodu
Ke stavbě dalších dvou bloků v Temelíně zřejmě časem dojde.
"Je otázka, zda takzvaný nový Temelín bude mít vůbec kdo kvalitně a rychle postavit a zda Česko bude mít dostatek zaměstnanců na zajištění jejího provozu," uvedla začátkem roku pro tisk Dana Drábová, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
Velká jaderná energetika se v Československu začala budovat v sedmdesátých letech. Tehdy čerství absolventi, kteří se podíleli na stavbě Dukovan a následně Temelína, dnes odcházejí do penze. Po celou tu dobu nebylo potřeba nabírat nové lidi a zaučovat je, místa byla obsazená.
"Máme řadu vysoce kvalifikovaných specialistů v důchodovém věku a bojíme se, že jednou odejdou a znalosti, které získali celoživotní praxí, nestihnou předat svým nástupcům," uvedl v rozhovoru pro MF DNES Aleš John, ředitel Ústavu jaderného výzkumu v Řeži u Prahy.
Ústav zaměstnává tisícovku lidí, z toho 180 důchodců-odborníků. Zpracovává výzkumné a projektové zakázky pro své akcionáře, kterými jsou ČEZ, Škoda JS či Slovenské elektrárne. Řež hledá hlavně jaderné chemiky, techniky, strojaře nebo projektanty. Kamenem úrazu v Řeži je nástupní mzda, která činí kolem 25 tisíc korun.
"Než začne absolvent samostatně projektovat, trvá to minimálně pět let. Potom by dostal víc, jenže ho přetáhne banka," vysvětluje John.
Aby se rychleji vypracovali, snaží se ústav zaměstnávat studenty ještě při škole. "Když zapadnou do kolektivu, méně snadno se jim odtud odchází," říká John.
V prvním ročníku odpadne třicet procent
Studium jaderných fakult láká méně než jiné obory, protože je náročné. Na FJFI v prvním ročníku odpadne 30 procent nastoupivších.
"Dál pak studují lidé, které obor baví. Máme tu téměř rodinnou atmosféru," říká Michal Beneš, proděkan pro pedagogiku FJFI.
Úzce zaměřený obor jaderné reaktory ročně absolvuje asi sedm lidí, v souvisících jaderných oborech (dozimetrie, radiologická fyzika) ročně dostuduje celkem asi 60 lidí. Nedostatku jaderných odborníků nenahrává ani skutečnost, že na vysoké školy přicházejí slabé ročníky.
"Demografická křivka jde prudce dolů, co se 18letých týká. Zvládli bychom dvojnásobek studentů," říká Beneš z FJFI.
Navíc hrozí, že nedostatkoví odborníci odejdou pracovat do ciziny. K výstavbě nových jaderných bloků se přihlašuje stále více evropských zemí – Slovensko, Maďarsko, Finsko, Británie, Švédsko a Itálie nedávno zrušily moratorium na výstavbu jaderných elektráren. Francie rozjíždí velký jaderný program a nabízí stavbu jaderných bloků v Libyi, Egyptě či v JAR. Tato jaderná zařízení musí někdo vyrobit, vyprojektovat a postavit.
"Před deseti lety lidé odcházeli ven, protože u nás nemohli pracovat se špičkovými technologiemi. Dnes se investuje, tento rozdíl se smazal," doufá Beneš. Zůstává lákadlo vyššího platu a možnost podílet se přímo na vzniku elektrárny.
"Čím déle bude Česko s výstavbou Temelína otálet, tím méně lidí budeme mít k dispozici," varuje John.
Na lákání cizinců z mimoevropských zemí Česko spoléhat nemůže. Jaderné bloky se stavějí v Číně, v Indii, uvažuje o tom i Vietnam. V Řeži pracuje jen asi 10 cizinců, z části jde o Slováky. "V Česku není zvykem, aby na těchto kvalifikovaných inženýrských postech dělali cizinci," krčí rameny John.
