Mají pomáhat, místo toho se hádají. Exportní banku a EGAP čeká reforma

  10:09aktualizováno  10:09
Státní podpora českého exportu připomíná přetlačovanou. Ani exportní pojišťovna EGAP, ani exportní banka ČEB nechtějí mít ve své bilanci ztráty ze špatných pohledávek. Výsledkem je neúspěšné vymáhání a ztráty placené ze státního rozpočtu. Ministerstvo průmyslu na základě pokynů vlády vypracovalo čtyři varianty, co s rozhádanými institucemi.

Největší problém pro obě instituce aktuálně představuje elektrárna společnosti Adularya v Turecku, kam banka slíbila půjčku 15 miliard korun, z toho zhruba 13,5 miliardy už poslala. | foto: Česká exportní banka

Návrh, který má iDNES.cz k dispozici, se hned zkraje zabývá akutním problémem – jak zachránit zhruba dvacetimiliardový balík pohledávek před krachem. Nejde ani tak o ztrátové pohledávky, které už proplatila pojišťovna a zaplatil státní rozpočet a z nichž se cokoli vrátí jen těžko. Jde o ty, které by šlo ještě zachránit.

ČEB a EGAP po 20 letech

Česká exportní banka od roku 1995 čerpala 10,5 miliardy korun ze státního rozpočtu na pokrytí ztrát ze špatných úvěrů.

Celkem za svou existenci půjčila 380 miliard korun na 1 200 projektů. EGAP na dotacích od státu spolkl 7,8 miliardy korun.

Největší ztráty obě instituce utrpěly z úvěrů podepsaných v letech 2009 až 2012 – tehdy se půjčovalo jako o život a bilance banky se zdvojnásobila.

Největší problém pro obě instituce aktuálně představuje elektrárna společnosti Adularya v Turecku, kam banka slíbila půjčku 15 miliard korun, z toho zhruba 13,5 miliardy už poslala. Tento týden schválila úvěr pro tureckou stranu na zazimování elektrárny zhruba za 50 milionů korun. Příběh se zřejmě pohne kupředu nejdříve na jaře.

Obě instituce nyní mají za úkol vytvořit společnou pracovní skupinu složenou z odborníků na vymáhání, právo a finance, vytipovat desítku problémových pohledávek a navrhnout společný postup pro jejich řešení tak, aby vznikly co nejmenší ztráty pro státní rozpočet.

To je totiž problém – každá instituce se snaží urvat co nejmenší ztrátu pro sebe. Banka, pokud neuspěje s vymáháním, se snaží přehrát problém na pojišťovnu a získat pojistné plnění, zatímco EGAP se ze všech sil brání a hledá důvody, proč plnění nevyplatit nebo ho zkrátit. To vymáhání pohledávek zpomaluje a s tím klesá i pravděpodobnost jejich splacení.

První společné strategie v řádu měsíců

„Každý se chováme s péčí řádného hospodáře a k vymáhání přistupujeme každý trochu jinak, třecí plochy tam jsou,“ říká Hana Hikelová, mluvčí EGAP. Podle ní se nicméně v poslední době věci mění – vymáhací oddělení obou institucí jsou v každodenním kontaktu. „Pracovní skupiny banky a pojišťovny intenzivně pracují na zadání akcionářů, abychom vyřešili nejpalčivějších pět deset úvěrů, které banka i pojišťovna mají,“ potvrzuje Karel Bureš, ředitel ČEB. Které to jsou, je bankovní tajemství. První společné strategie by měly být hotové v řádu měsíců.

Druhá část materiálu pro vládu řeší dlouhodobou strategii finanční podpory exportu. Hraje se o to, jestli zůstanou ČEB a EGAP samostatné, případně jestli se spojí. Cílem je omezit vzájemné konflikty a ušetřit peníze státnímu rozpočtu.

První variantu už před měsícem představili členové dozorčí rady ČEB Pavel Kysilka (v prosinci skončil) a Miroslav Zámečník. Jde o přesun ČEB pod EGAP coby dceřiné společnosti. Pojišťovna by tak velela. Druhá varianta představuje majetkově oddělenou banku (EGAP by musel prodat svých 16 procent v ČEB akcionářským ministerstvům) a samostatnou pojišťovnu. Banka by měla výhodu státní záruky a nemusela by se pojišťovat u EGAP, pojišťovna by se musela uživit sama z komerčního pojištění.

Třetí varianta zachovává současný systému – tedy co banka půjčí, to EGAP pojistí, pouze by každá instituce měla svůj speciální zákon. Jeho pomocí by se mělo docílit výjimek z regulace ohledně povinné výše základního kapitálu. A čtvrtou variantou je vznik úplně nové agentury – exportéři a nově i importéři by si museli vybrat, zda se chtějí pojistit, nebo čerpat zvýhodněný úvěr.

Experti z akcionářských ministerstev mají jednotlivé varianty podrobně rozpracovat a nová vláda by je mohla dostat na stůl na konci příštího roku.

ČEB loni měla rekordní rok, dostala historicky nejvyšší dotaci z rozpočtu 3,82 miliardy korun a poskytla nejmenší objem nových úvěrů od roku 1998 – 4,04 miliardy korun.

Autor:

Nejčtenější

S bezkontaktními platbami do 500 korun mohou být od soboty problémy

Ilustrační snímek

Kvůli nový pravidlům pro ověřování karetních plateb, která budou platit od 14. září, mohou platební terminály zamítat...

Koruna jako rozvojová měna. Od intervencí se neoklepala, sráží ji riziko

Ilustrační snímek

Už je to skoro dva a půl roku od ukončení devizových intervencí a koruna ne a ne výrazněji posílit. Spíše naopak....

Míra klientelismu v Rakousku mě šokovala, řekl v Rozstřelu Radim Jančura

Majitel RegioJetu Radim Jančura v diskusním pořadu Rozstřel. (11. září 2019)

Budoucnost svého byznysu vidí dopravce RegioJet spíše ve vlacích než v autobusech. Ve středečním Rozstřelu to řekl...

Smrt při sexu jako pracovní úraz. Firma musí rodině vyplatit odškodné

Ilustrační snímek

Podivnou situaci museli do včerejška řešit právníci francouzské společnosti TSO. Její zaměstnanec totiž zemřel na...

Pojďte k nám bydlet, dostanete 650 tisíc na ruku, láká vymírající kraj

Městěčko Castelnuovo al Volturno v italském regionu Molise.

Druhá nejmenší italská oblast Molise se potýká s úbytkem obyvatel, kteří se stěhují za prací do větších měst a rodný...

Další z rubriky

Komunistické megastavby. Stačil příkaz soudruha, na práva lidí se nehledělo

Z výstavby jaderné elektrárny Dukovany. Stanislav Mihal, Jan Dvořák a Dušan...

Budování dálnic, elektráren či ropovodů v dobách socialismu nekomplikovaly stížnosti sousedů ani dohadování o ceně za...

Letecké linky mezi Českem a Ruskem budou pokračovat bez omezení

Letoun Suchoj SSJ-100 společnosti Aeroflot (30. dubna 2019)

Letecké úřady Česka a Ruska se v pátek dohodly na tom, že letecký provoz mezi oběma zeměmi bude fungovat bez omezení....

Šikovu reformu československého hospodářství zmařila sovětská okupace

Ředitel Ekonomického ústavu ČSAV Ota Šik na XIII. sjezdu KSČ v roce 1966. Za...

Přesně před 100 lety se narodil český ekonom a politik Ota Šik, který se v 60. letech minulého století pokusil o...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz