Vyšší výrobu elektřiny z větru mají i okolní státy. ČTK o tom informovaly Komora obnovitelných zdrojů energie (OZE) a Česká společnost pro větrnou energii. Tuzemská výroba by měla dál postupně stoupat, loni v Česku vzniklo pět nových větrných elektráren
Hlavním důvodem loňského nárůstu bylo podle oborových organizací příznivější počasí pro výrobu z větru. Loni postavené elektrárny totiž budou zprovozněny až letos. Souhrnná výroba tak podle organizací odpovídala roční spotřebě více než 200 000 domácností.
Evropská unie urychlí výstavbu větrníků, jejich počet se bude násobit i v Česku |
I přesto jde podle předsedy České společnosti pro větrnou energii MIchala Janečka o jedno z nejnižších čísel v Evropě. „Výroba z větru v Česku pokrývá stále jen jedno procento spotřeby elektřiny. V sousedním Polsku je to 13 procent, v Rakousku 14 procent a v Německu 31 procent spotřeby,“ uvedl.
Největší podíl větrné elektřiny v síti má Dánsko s 56 procenty, následuje Irsko s 36 procenty. V celé EU pak průměr podílu větrné elektřiny podle dnes zveřejněné analýzy Wind Europe stoupl ze 17 procent na 19 procent.
Pomalejší, než by bylo třeba
Navzdory dalšímu posílení podílu větrné energie je však podle analýzy Wind Europe tempo výstavby stále pouze poloviční, než by bylo potřeba. Zatímco v minulosti analýza státům vyčítala hlavně pomalé povolovací procesy, nyní je podle ní klíčovou brzdou omezená kapacita pro připojování do sítí.
„V Česku je to podobné. Povolování výstavby nových větrných elektráren se díky novému stavebnímu řízení a dokončovaným legislativním úpravám zkrátí na maximálně dva roky, v akceleračních zónách dokonce na jeden rok,“ řekl předseda Komory OZE Štěpán Chalupa.
Větrníky za humny a nic z toho. Referendum v Sazomíně má odezvu v okolí |
„Největší překážkou jsou v tuto chvíli nedostatečné kapacity pro připojení do sítě, které z velké části blokují spekulativní nebo nerealizovatelné projekty, i když i v této oblasti jsou prováděna pozitivní opatření. Rozhodně ale platí, že je třeba pokračovat a intenzivně se věnovat modernizaci elektrizační soustavy,“ dodal Chalupa.
V současnosti je tak v Česku i s novými elektrárnami 345 zařízení s celkovým výkonem 352 megawattů (MW). Do roku 2030 očekávají zástupci oboru stavbu 300 až 400 nových elektráren a dosažení celkového výkonu 2000 MW. Po roce 2030 předpokládají další nové turbíny s výkonem zhruba 5000 MW. Celkem by tak větrné elektrárny podle očekávání organizací pokryly 31 procent dnešní roční spotřeby elektřiny.
