Od montoven mezi elitu. České firmy se uchytily ve vesmírném programu

  5:00aktualizováno  5:00
Části trysky k nejnovějším evropským raketám nebo nanosatelity měřící koncentraci kyslíku v atmosféře. Za deset let od přistoupení České republiky do Evropské kosmické agentury se tuzemské firmy dostávají z pozice subdodavatelů různých dílů k projektování a výrobě jednotlivých částí kosmických technologií.

Start rakety Ariane 5 z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně (18. prosince 2009) | foto: Profimedia.cz

Přechod z montoven ke společnostem vyvíjejícím vlastní vesmírné technologie je podle vládního zmocněnce pro satelitní navigaci Galileo Karla Dobeše vidět například na zakázkách klatovské společnosti Aerotech Czech. Ta nyní spolu s Výzkumným a zkušebním leteckým ústavem (VZLÚ) koordinuje českou účast na vývoji nejnovější varianty středně těžkých nosných raket Ariane 6.

„Na předchozím typu, Ariane 5, se v Česku tvořil pouze ochranný kryt pro přídavné rakety. Na Ariane 6 už Aerotech vytváří celé díly palivového systému. To jsou práce s mnohem vyšší přidanou hodnotou,“ dodal Dobeš.

Celková suma, kolik peněz se v českém kosmickém byznysu točí, se nedá jednoduše odhadnout. Minimálně ale přesahuje 20 milionů eur ročně. To jsou peníze, které zůstanou českým firmám ze státního příspěvku určeného na evropský kosmický výzkum a vývoj. 

Výrazně větší část poplatků do Evropské kosmické agentury tvoří takzvané volitelné programy a 90 procent z těchto peněz se vrací zpět českým firmám. To ale není zadarmo. České firmy si musely hledat zahraniční partnery a s jejich pomocí se u Evropské kosmické agentury ucházet o zakázky.

Kolik Česko dává na kosmický výzkum (v eurech)

  • 2008 - 623 874
  • 2009 - 7 370 584
  • 2010 - 10 150 000
  • 2011 - 10 434 353
  • 2012 - 11 526 364
  • 2013 - 14 389 074
  • 2014 - 13 882 387
  • 2015 - 14 150 253
  • 2016 - 18 324 895
  • 2017 - 32 788 520
  • 2018 - 32 529 482

Zdroj: Ministerstvo dopravy ČR

Další příjmy ale tuzemským výrobcům plynou i z čistě komerčních projektů, které státní podporu nevyžadují. Příkladem je brněnský Frentech, který vyráběl pro amerického odběratele zařízení pro 80 satelitů. „Hodnota zakázky se odhaduje na tři miliony dolarů,“ doplnil Dobeš.

V Klatovech kvůli rozšíření spolupráce na výrobě nosných raket postavili novou halu vybavenou nejmodernější obráběcí technikou. Z lehkých slitin leteckého hliníku zde budou vyrábět 3,5 metru širokou a 1,2 metru vysokou nosnou součást trysky pro přídavné motory a rovněž část aerodynamické špičky. Přímo pro samotnou raketu pak vyrábí žebra a výztuhy, které obepínají palivové nádrže a drží je tím pohromadě.

Zpočátku přitom firma na výrobě raket fungovala jen jako jeden z mnoha článků subdodavatelského řetězce. „Dostali jsme jednotlivé díly, ty jsme spolu snýtovali a v bednách expedovali dál,“ uvedl projektový manažer zabývající se vývojem dílů pro Ariane 6 Aleš Homolka. Význam českých dodavatelů ale postupem času vzrostl.

Příležitost do budoucna

Vývoj motorových trysek představuje zajímavou zkušenost i pro výzkumný letecký ústav, ve kterém se bude testovat, zda český díl unese hmotnost celé 63 metrů vysoké rakety.

Pro zátěžové zkoušky nyní VZLÚ pracuje na vzniku 50 tun vážícího zkušebního zařízení v podobě obřího lisu. „Je to zkušební zařízení s plovoucím rámem, kde zatížení bude vyvoláváno pomocí hydraulických válců, které proti sobě přitahují horní a spodní část rámu,“ uvedl mluvčí VZLÚ Daniel Zeman.

Stroj musí na součástku vyvinout sílu odpovídající 700tunovému zatížení, což si lze představit jako váhu téměř deseti motorových lokomotiv. Příležitost vidí české firmy i ve výrobě tlakových senzorů. „Ve volném prostoru sice tlak není, měří se ale například v palivových nádržích nebo součástkách satelitů,“ řekl Marek Šimčák, ředitel vesmírné divize společnosti BD Sensors.

Senzory schopné přežít extrémní teploty a radiaci ve vesmíru se zatím pro evropský vesmírný program nakupují zejména z USA. Kroměřížská firma nyní chystá testovací let, který možnosti jejích tlakových senzorů prověří. Pokud by se povedl, stala by se česká firma jednou z prvních v Evropě, která může takováto zařízení dodávat.

24. - 25. 5. proběhnou volby do Evropského parlamentu v České republice.
Celkem kandiduje 39 uskupení. S výběrem vám může pomoci volební kalkulačka.
Inventura hlasování zjistí, ke kterému současnému poslanci máte nejblíže.

Nejčtenější

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku na 300 tisíc korun

Premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci s ministryní financí za ANO Alenou...

Zvýšení rodičovského příspěvku z 220 tisíc korun na 300 tisíc korun od roku 2020 schválila v pondělí vláda. „Dospěli...

V žebříčku aerolinek České aerolinie propadly

Letadlo ČSA Boeing 737 - 500 míří z Prahy do Ostravy, kde dostane nový lak.

Na žebříčku společnosti AirHelp se České aerolinie umístily na 59. místě ze 72 hodnocených aerolinek. Jako nejlepší se...

Boeingy nikdo nechce. Do firmy nepřišla objednávka ani na jeden typ letadla

Boeing 737 MAX 8

Špatné časy Boeingu pokračují. Poté co si v březnu nikdo neobjednal problémový letoun 737 Max, výrobce letecké techniky...

Z Prahy do Brna autem na baterky. Jedno nabití elektrickému golfu nestačilo

Volkswagen e-Golf

Budoucnost automobilismu? Zatím ne. MF DNES zkoušela, jak se žije s elektrickým golfem. Ve městě funguje obstojně, ale...

Vlak jako metro. Na pražské letiště se pojede o 10 minut rychleji

Vizualizace části úseku vlaku na ruzyňské letiště - Masarykovo nádraží v Praze.

Vlakem nebo metrem na pražské letiště? Zatímco Pražáci by raději pro chybějící spojení do centra města preferovali...

Další z rubriky

Růst české ekonomiky letos zpomalí na 2,6 procenta, očekává OECD

Generální tajemník Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Ángel...

Růst české ekonomiky v letošním roce zpomalí na 2,6 procenta z loňských 2,9 procenta. Předpovídá to Organizace pro...

Stát chce koupit hutě ArcelorMittal za korunu, tvrdí Babiš

Pohled na závod ArcelorMittal v Ostravě-Kunčicích.

Stát chce koupit ostravský hutní podnik ArcelorMittal za korunu. Premiér Andrej Babiš to uvedl v pondělním vydání...

Recyklace se musí vyplatit. Část plastů končí kvůli nákladům na skládce

Smršťovací fólie na PET lahvích obsahuje chlor. Proto bez odstranění takzvaného...

Některé plasty se nerecyklují, protože by to bylo drahé. Končí na skládkách či ve spalovnách. Nejznámější z...

Najdete na iDNES.cz