V poměru k HDP dosáhla míra zadlužení 42,9 procenta a meziročně se zvýšila o 2,5 procentního bodu.
Za nárůstem státního dluhu stojí zejména vydání nových státních dluhopisů, které ministerstvo financí využilo k financování schodku loňského rozpočtu 360,4 miliardy korun. Stát si také půjčil peníze na poskytnutí úvěru polostátní energetické společnosti ČEZ, která se potýkala s nečekaným nárůstem záloh na energetických burzách.
Výdaje na obsluhu státního dluhu vzrostly o 7,5 miliardy korun na 49,7 miliardy. Do vyšších výdajů se promítl rostoucí objem státního dluhu a současně i růst základní úrokové sazby České národní banky v první polovině loňského roku.
Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.
1993 | 158,8 |
---|---|
1994 | 157,3 |
1995 | 154,4 |
1996 | 155,2 |
1997 | 173,1 |
1998 | 194,7 |
1999 | 228,4 |
2000 | 289,3 |
2001 | 345,0 |
2002 | 395,9 |
2003 | 493,2 |
2004 | 592,9 |
2005 | 691,2 |
2006 | 802,5 |
2007 | 892,3 |
2008 | 999,5 |
2009 | 1 178,2 |
2010 | 1 344,1 |
2011 | 1 499,4 |
2012 | 1 667,6 |
2013 | 1 683,3 |
2014 | 1 663,7 |
2015 | 1 673,0 |
2016 | 1 613,4 |
2017 | 1 624,7 |
2018 | 1 622,0 |
2019 | 1 640,2 |
2020 | 2 049,7 |
2021 | 2 465,7 |
2022 | 2 894,8 |