Nový zdroj sníží závislost regionu na ruském Gazpromu, jehož produkce ve střední Evropě stále dominuje. A ruský gigant se připravuje na budoucí konkurenci.
Pozice si chystá právě v Česku, s českým partnerem – skupinou KKCG miliardáře Karla Komárka. Gazprom především zvyšuje kapacitu plynových zásobníků, v nichž skladuje svou surovinu.
Ruská firma dostane k dispozici zcela nový zásobník, který chce v Dambořicích na Moravě letos s Komárkem dokončit.
Komárkovo obchodní partnerství s Gazpromem trvá už několik let. Delší čas se také mluvilo o projektu nového zásobníku na Komárkově jihomoravském těžebním ložisku. Letos se záměr pod hlavičkou česko-ruského společného podniku Moravia Gas Storage konečně stává skutečností.
Zásobník v podzemních prostorách po vytěžené ropě, jehož stavba přijde na několik miliard korun, má začít sloužit letos v létě.
„Gazprom na něm má poloviční podíl,“ říká mluvčí KKCG Dana Dvořáková. Komárkově firmě zvedne skladovací kapacity o polovinu, KKCG už provozuje starší zásobník v nedalekých Uhřicích.
„Naše plány sahají do roku 2021. Do té doby bychom měli mít jen na území České republiky zhruba 730 milionů metrů krychlových skladovací kapacity,“ dodává mluvčí KKCG.
Většinu kapacity nového zásobníku však využije Komárkův mocný spojenec Gazprom. Dambořice mu vytvoří zázemí pro export do západní Evropy.
Bez zajímavosti není ani informace, že Komárkova MND Gas Storage, ze skupiny KKCG tento měsíc oznámila také koupi dvou zásobníků v Německu – v Hähnleinu a Stockstadtu. I ty mají sloužit na zajištění bezpečnosti dodávek ruského plynu do Evropy.
Ze severu na jih
Zatímco Gazprom posiluje své evropské skladovací kapacity, pracuje střední Evropa na nových cestách. Realitě se přibližuje dlouho plánované severojižní propojení, které má přivést do České republiky plyn ze Svinoústí, ale také z jižní Evropy.
„Pokud bude dobudováno celé plánované severojižní propojení, budou na sebe navazovat prostřednictvím soustavy plynovodů terminál LNG otevřený v závěru loňského roku v polském Svinoústí s terminálem v chorvatském Krku. Pak bude technicky možné dopravit zemní plyn ve formě LNG i na tuzemský trh,“ říká mluvčí ministerstva průmyslu František Kotrba.
Spojka na Polsko se skládá z plynovodů Stork II a Moravia, projekt zaštiťuje tuzemská společnost Net4Gas s polským partnerem Gaz System.
Plynovod bude mít přepravní kapacitu 13,7 milionu metrů krychlových denně směrem do Polska a 19,6 milionu metrů krychlových denně směrem do Česka. Na českém území bude 207 kilometrů dlouhý.
Výstavba je plánována na rok 2018, projekt je součástí evropských strategických energetických koncepcí a podporuje ho česká vláda.
„Získal finanční prostředky z programu Connecting Europe Facility. Náklady na projekt Česko-polského propojovacího plynovodu na české straně se odhadují přibližně na 400 milionů eur,“ uvádí mluvčí společnosti Net4Gas Zuzana Kučerová.
Otázkou je, nakolik dokáže zámořský LNG ve střední Evropě konkurovat plynu dopravovanému potrubím z Ruska. Trh zatím hraje do rukou spíš Gazpromu. Zkapalněný plyn je totiž výrazně dražší než klasický zemní plyn.
„Nakolik bude možnost dodávek LNG využívána, závisí samozřejmě na ekonomice, předpokladem jsou konkurenceschopné ceny LNG. V každém případě nám tato cesta dává další alternativu pro mimořádné situace i běžný obchod,“ říká Jiří Gavor, ředitel poradenských firem ENA a ANDE.
