(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Polovina Čechů nebere důstojnou mzdu, měli by vydělávat zhruba 30 tisíc

  • 1220
Jakou byste měli mít mzdu, abyste mohli v Česku žít důstojně? Výzkumníci z platformy pro důstojnou mzdu, na jejíž práci se podíleli odborníci z neziskovek, výzkumných a vládních institucí či z odborů, dospěli k závěru, že by měla být lehce pod 30 tisíc korun.

„Nejde jen o to, aby měl člověk co jíst, ale aby bez většího stresu pokryl standardní potřeby domácnosti a nemusel se stydět, že si nemůže dovolit to co sousedé nebo aby děti ve škole nesklízely výsměch, že nemohou jet s ostatními na lyžařský kurz nebo nemají vybavení. To by měla důstojná mzda umožnit,“ shrnuje pro MF DNES Lucie Trlifajová ze Sociologického ústavu Akademie věd, která působí v neziskové organizaci Centrum pro společenské otázky a platformu pomáhá koordinovat.

Jenže v Česku pobírá doporučovanou mzdu jen zhruba polovina zaměstnanců. Mediánová mzda (číslo, kdy polovina lidí bere méně a polovina více), ke které se doporučení blíží, byla ve čtvrtém kvartále roku 2018 podle Informačního systému o průměrném výdělku ministerstva práce 30 754 korun. 

Češi si polepšili. Nezaměstnanost klesá, průměrná mzda roste

Znamená to, že polovina lidí v Česku nežije „důstojný život“? „Jsme si vědomi, že číslo, se kterým vyjdeme ven, konflikt nutně vyvolá,“ připouští Trlifajová. Přesná čísla a další podrobnosti chtějí výzkumníci zveřejnit na podzim.

Jak se počítá důstojný život

Platforma vycházela především ze Statistik rodinných účtů, které vyplňují vybrané domácnosti pro Český statistický úřad. Jde o přehled výdajů na bydlení, potraviny, oblečení a obuv, dopravu a další potřeby. Přitom bydlení tvoří největší výdaj. „Pro důstojný život by jedinec měl mít možnost zaplatit nájem nebo splácet hypotéku,“ říká Tomáš Samec ze Sociologického ústavu, účastník platformy.

Kvůli výrazně vyšším nákladům na bydlení v Praze v propočtu vychází, že Pražan potřebuje zhruba o tři tisíce vyšší mzdu pro důstojný život než pracující ve zbytku republiky.

Součástí důstojného života je podle platformy vedle základních výdajů také nadstavba, například možnost zaplatit dětem tábory, kroužky či občasné doučování.

U dospělých sem spadá možnost uhradit každý druhý rok semestrální vzdělávací kurz, třeba jazykovku, zajít si do kina nebo někomu pořídit drobný dárek. Neměl by být také problém dopřát si členství v nějakém zájmovém spolku, třeba u hasičů nebo rybářů. Tuto nadstavbu si dnes nemohou chudší domácnosti a často ani domácnosti s mediánovým příjmem (polovina populace je na tom lépe, polovina hůře) dovolit.

Kromě toho by měli lidé být z důstojné mzdy schopni odkládat si stranou na nepředvídané výdaje, například když se jim rozbije pračka nebo potřebují zaplatit právníka. „Z výzkumu před dvěma lety vyplynulo, že 35 procent domácností v Česku, v Ústeckém kraji asi 48­ procent nebylo schopno zaplatit nečekaný výdaj 10 tisíc korun,“ ilustruje Trlifajová.

KALKULAČKA: Kolik byste vydělali na zrušení superhrubé mzdy

Důstojně žijící člověk by měl mít také možnost myslet na zadní kolečka – z jeho mzdy by neměl být problém odkládat sedm procent stranou třeba na důchod a platit si různé pojistky. A důstojná mzdy by měla také umožnit výživu ještě další jedné osoby – třeba dítěte – nebo pomoc rodičům v penzi.

Podle výsledků polovina Čechů dostává za práci méně, než by jim pro důstojný život stačilo. Zaměstnavatel se na to dívá jinou optikou – musí být schopen obstát v konkurenci, a proto chce ušetřit i na mzdových nákladech. Podle Petra Mareše, člena platformy z neziskové organizace NaZemi, se v Česku pohled zaměstnavatelů příliš zdůrazňuje. „Perspektiva zaměstnanců je upozaděná. Dlouhodobě má ekonomická nejistota širší sociální dopady, tedy závislost na sociální podpoře, zadluženost, úspěch dětí ve škole, zdraví, společenská nespokojenost a nedůvěra ve veřejné instituce,“ přibližuje výzkumník, proč je podle něj koncept důstojné mzdy důležitý.

To jsou trendy, které škodí celé společnosti – zmenšuje se střední třída, na které leží velká část břemene naplňovat státní rozpočet na daních a pojistném. „Obecně je jev zmenšující se střední třídy spojován také s nedůvěrou v demokracii a zvýšenou podporou nacionalismu či extremismu,“ upozorňuje ekonom Vlastimil Beran z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, který se platformy účastnil.

Odbory chtějí od příštího roku zvýšit minimální mzdu na 15 tisíc korun

Nabízejí se souvislosti s minimální mzdou. Tu důstojná mzda podle platformy nemá suplovat. „Minimální mzda je nástroj vyjednávaný politicky, odráží kompromis tripartity. Neříká nic o tom, kolik peněz zaměstnanci minimálně potřebují pro důstojný život,“ říká Trlifajová. Výrazná vzdálenost minimální mzdy od hranice důstojné mzdy může nicméně podle Berana signalizovat rostoucí problém ve společnosti.

Výhodné pro všechny

Čím více budou pracující žít na důstojné úrovni, tím víc by měl profitovat také stát. Paradoxní dnes je, že i pracující lidé musejí dostávat dávky od státu, aby přežili. „Stát sociálními dávkami doplácí nízké mzdy. Lidé z nich nejsou schopní pokrýt náklady,“ upozorňuje Trlifajová.

Nízké mzdy v některých regionech mají také viditelné dopady na lokální ekonomiku. „Lidé upřednostňují cenu před kvalitou. Nakupují hlavně v nadnárodních řetězcích, bývá tam méně místních kaváren, restaurací, menší obchody mají problém se udržet,“ vypočítává Markéta Vinkelhoferová, expertka na sociální ekonomiku.

Kolik Češi berou

Podle Berana by hodnota důstojné mzdy měla sloužit jako orientační bod, aby věděla, kam má směřovat odměna za práci. „Když je člověk dobře placený, není ve stresu, je spolehlivější, je tam menší fluktuace,“ připojuje Trlifajová jiný pohled pro zaměstnavatele.