Česko prohrálo s Eastern Sugar, má platit 711 milionů

Kvóty na výrobu cukru přijdou Česko draho. Stát totiž prohrál arbitráž s firmou Eastern Sugar a má jí zaplatit asi 711 milionů korun. To je částka, ke které dospěli arbitři, kterým si nizozemská firma stěžovala na kvóty regulující výrobu cukru. Ministerstvo zemědělství tvrdí, že tomu nemohlo zabránit.

Cukrovar, cukrová řepa | foto: MF DNES

Tribunál tak přiznal mateřské firmě druhého největšího tuzemského producenta cukru náhradu odpovídající zhruba čtvrtině jejího původního požadavku. Společnost nejdříve požadovala  109 milionů eur (zhruba 3 miliardy korun), arbitři jí přiznali 25,4 milionu eur (asi 711 milionů korun). 

"Uspěli jsme zhruba v 70 procentech obrany. Protistrana uspěla s asi 30 procenty nároků," uvedl mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob s tím, že v poměru k úspěchu jednotlivých stran ve sporu byla přiznána i náhrada nákladů řízení.

Eastern Sugar je podle něj povinen Česku nahradit 70 procent nákladů řízení a naopak ČR je povinna nahradit firmě 30 procent jejích nákladů. "Ministerstvo financí rozhodnutí v současné době analyzuje a na základě doporučení svých právních zástupců zvolí další postup," dodal Jakob.

Podle Jakoba ještě není stoprocentně jisté, že Česko bude muset prohrané peníze vyplatit v určené výši.

Ministerstvo zemědělství se od arbitráže distancuje a tvrdí, že jí nemohlo zabránit. Vinu háže na sociální demokracii, která podle slov současné mluvčí Táňy Králové ministerstvo v roce 2000 řídila a odmítala rozdělení kvót na pěstitele a trvala na tom, že držitelem výrobních limitů musí být cukrovary.

"Podstatou celého sporu byl především princip, jestli bude národní kvóta rozdělena mezi cukrovary nebo mezi pěstitele cukrovky. Pokud by kvóty byly rozděleny na pěstitele, žádný z cukrovarů by si na rozdělení kvót nemohl stěžovat," uvedla Králová.

"Eastern Sugar se rozhodl utrpěnou újmu žalovat u arbitrážního tribunálu a následně odejít z českého trhu. Současné vedení ministerstva již nemohlo těmto krokům nijak zabránit," doplnila mluvčí.

První informaci o prohrané arbitráži přinesl server Czech Business Weekly s odvoláním na informovaný zdroj z ministerstva financí.

Arbitři rozhodují od roku 2004
Eastern Sugar předložila případ arbitrážnímu soudu v červnu 2004. Podnik žádal odškodnění za to, že česká vláda v roce 2003 snížila produkční kvótu Eastern Sugar ČR o 30 procent, zatímco kvóty ostatním producentům zvýšila.

Firma vinila Českou republiku z toho, že neférovým přidělováním kvót porušila dohodu o ochraně mezinárodních investic, kterou s Nizozemskem uzavřela.

Nizozemskou společnost zastupovala u arbitrážního soudu právní firma Freshfields Bruckhaus Deringer. Českou republiku hájila společnost Weinhold Legal.

Eastern Sugar ČR, která v tuzemsku zaměstnává asi 400 lidí, loni v říjnu oznámila, že všechny cukrovary ve střední Evropě zavře včetně tří v České republice. Jde o Hrochův Týnec ve východních Čechách a Němčice nad Hanou a Kojetín na střední Moravě. Jako příčinu podnik uvádí direktivu Evropské komise, která požaduje snížení výroby do roku 2010, napsal server.

ARBITRÁŽE V ČR

Přehled nejvýznamnějších skončených nebo probíhajících arbitráží, v nichž figuruje ČR:

CME - Arbitráž se společností Ronalda Laudera má svůj původ na počátku 90. let. Mediální rada tehdy udělila společnosti CET 21 licenci na vysílání, rozjezd televize Nova ale financovali zahraniční investoři prostřednictvím firmy ČNTS.

Spory vypukly v létě 1999 poté, co se tehdejší šéf Novy Vladimír Železný ve zlém rozešel s partnery ze CME, kteří většinově vlastnili ČNTS.

Pře vyústila ve tři arbitráže, stát figuroval ve dvou. Jednu ČR vyhrála, podle druhé ale musela CME zaplatit přes deset miliard korun za znehodnocení její investice.

DIAG HUMAN - Po prohrané arbitráži v prosinci 2002 musela ČR firmě zaplatit 326,6 milionu korun. Její majitel Josef Šťáva ale požaduje další miliardy korun jako náhradu za obchodní ztrátu.

Spor vznikl začátkem 90. let, kdy ministerstvo zdravotnictví odmítlo ve výběrovém řízení na zpracování krevní plazmy firmu Diag Human. Z obchodu s plazmou sešlo údajně po nepříznivém vyjádření tehdejšího ministra zdravotnictví Martina Bojara. Parlamentní vyšetřovací komise však odhalila, že dánská firma Novo Nordisk, zahraniční partner Diagu, odmítla spolupráci nikoli kvůli Bojarovu výroku, ale kvůli tomu, že Diag Nordisku dlužil peníze.

Policie zjišťovala, zda někdo z ministerstva zdravotnictví nespáchal trestný čin, když úřad firmě Diag Human peníze vyplatil. Podezření se neprokázalo a skončilo odložením. Poté začala policie zjišťovat, zda někdo při arbitráži nelhal, avšak ani to se neprokázalo.

NOMURA - Bývalý vlastník 46 procent akcií zkrachovalé IPB zažaloval ČR v červenci 2001 kvůli nucené správě a následnému prodeji banky ČSOB. Vláda podle Nomury porušila dohody o ochraně investic. Za znevýhodnění IPB proti ostatním bankovním domům, jimž stát pomohl od desítek miliard špatných úvěrů, požadovala Nomura odškodnění až 40 miliard korun.

ČR naopak v jiné arbitráži po Nomuře požadovala 111 miliard korun jako náhradu škody, kterou Nomura údajně způsobila tím, že se podílela na krachu IPB. Loni v březnu ČR arbitráž s Nomurou prohrála, výše částky však nebyla určena.

Loni v listopadu ČR podepsala s Nomurou smír. Obě strany se dohodly ukončit arbitráže o desítky miliard korun a nezahajovat nové spory.

WILLIAM NAGEL - Britský podnikatel žaloval ČR kvůli Českým radiokomunikacím (ČRa) a postupu státu při udělování mobilních licencí a požadoval v přepočtu téměř 900 milionů korun. Nagel se v ČR ucházel o licenci na provozování sítě GSM a v roce 1993 uzavřel s ČRa smlouvu o spolupráci.

Ministerstvo hospodářství ale určilo, že licenci získá společný podnik radiokomunikací a subjektu vybraného na základě výběrového řízení a ČRa smlouvu s Nagelem ukončily. Nagel ČR zažaloval v květnu 2002, v srpnu 2005 Česká republika spor definitivně vyhrála.

EASTERN SUGAR - Nizozemská cukrovarnická společnost Eastern Sugar B.V., mateřská firma druhého největšího tuzemského producenta cukru, chce po Česku 109 milionů eur (zhruba tři miliardy korun) jako náhradu za diskriminaci při přidělování produkčních kvót. ČR arbitráž prohrála, zaplatit musí 25,4 milionu eur (asi 711 milionů korun).

European Media Ventures (EMV) - Lucemburská společnost EMV žaluje ČR kvůli údajně zmařené investici do regionální televizní stanice TV3 v hodnotě 45 milionů dolarů (přes miliardu korun). Firma finančně podpořila rozjezd televize, ta ale po sporech o licenci přešla pod skupinu GES Holding. Podle EMV byla investice poškozena nezákonným postupem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Letos v březnu další jednání v arbitráži určilo, že hlavní ústní jednání se zřejmě uskuteční v příštím roce.

INVESMART - Společnost Invesmart zahájila v srpnu 2003 kvůli pádu Union banky dvě arbitrážní řízení proti ČR, v nichž chce podle dřívějších informací požadovat náhradu až deset miliard korun jako odškodění za neúspěšnou investici v České republice.

MITTAL STEEL - Vlastník někdejší ostravské Nové huti (dnes Mittal Steel Ostrava, MSO) vede proti ČR arbitrážní řízení, ve kterém požaduje vydání zhruba 14 procent akcií MSO, které drží stát. Cenné papíry měly původně připadnout firmě Petrcíle, se kterou se ale stát nedohodl. Po další privatizaci, v níž zvítězil Mittal Steel, se stát s novým majitelem dohodl, že na něj v budoucnu akcie převede. Kvůli sporu s Petrcíle se tak zatím nestalo.

V září 2005 Mittal Steel oznámila zahájení druhého rozhodčího řízení, a to kvůli privatizaci firmy Vítkovice Steel. Mittal se o ocelářskou firmu ucházel, vláda jej však z výběrového řízení vyřadila a prodala Vítkovice ruské skupině Evraz. Loni v prosinci oznámil tehdejší ministr financí Vlastimil Tlustý, že obě strany chtějí hledat smírné řešení sporu.

PETRCÍLE - V polovině roku 2004 prohrál Fond národního majetku arbitráž s firmou Petrcíle o akcie Nové huti a měl jí zaplatit 2,05 miliardy korun. Rozhodnutí arbitráže poté potvrdil Městský soud v Praze, jehož výnos ale zrušil vrchní soud, a vrátil tak rozhodčí řízení na začátek.

Arbitrážní spor za společnost Petrcíle podal v roce 2002 podnikatel Radim Masný. Ten Petrcíle koupil od jejích manažerů. Masný později Petrcíle prodal firmě Zuglite Investments, která je registrovaná na Kypru a kterou podle neověřených informací ovládá finančník Pavel Tykač. Kyperská společnost údajně již předloni otevřela druhé kolo sporu a požaduje 5,8 miliardy korun.