ČNB každoročně touto dobou připravuje pro vládu analýzu, kde zkoumá, nakolik je česká ekonomika připravena na euro a je schopná je přijmout za svoji měnu.
Zatím každý rok verdikt zněl, že ČNB nedoporučuje omezení pohybů koruny k euru, a tedy zahájení dvou let trvající nutné přípravky na novou měnu. Po tuto dobu před přijetím eura je totiž podle podmínek Evropské unie třeba pohyb kurzu koruny držet vůči euru v pásmu plus minus patnáct procent.
Jak vyplývá z materiálu, který schválila bankovní rada a který má MF DNES k dispozici, je letos verdikt ČNB a doporučení pro vládu stejné a zní "ne". Vysvětlení se však od minulých let liší.
"V podmínkách současné světové finanční krize jsou jak výhled plnění maastrichtských kritérií, tak zejména udržení a další zvyšování sladěnosti české ekonomiky s eurozónou značně nejisté," píše ČNB ve svém zdůvodnění, proč euro ne. Stejný argument používá i proto, proč si nestanovit ani datum přijetí.
ČNB tak potvrdila všeobecné očekávání, které dopředu avizovali politici. Premiér Mirek Topolánek už přednedávnem uvedl, že pokud vláda stanoví termín přijetí eura, tak až příští rok.
Centrální banka by se však na rozdíl od vlády měla ve své analýze a verdiktu opírat o ekonomické důvody. Nebýt krize, bylo by pro ni letos o dost těžší dospět k závěru, že euro opět odkládáme. Bankéři se totiž nyní nemohli plně ve svých argumentech opřít například o to, že přijetí eura brání vysoký schodek. Ten se totiž trochu snížil. Hlavním argumentem proto zůstala krize.
Ta podle centrálních bankéřů škodí hlavně proto, že může hodně vychýlit kurz koruny. A to i oslabit, na což pohlíží Unie přísněji než na posílení kurzu. Při oslabení by tak bylo pro ČNB dost obtížné udržet kurz v patnáctiprocentní "kazajce".
Tento argument považují ekonomové za oprávněný. "Rozumím obavě ČNB ze vstupu do ERM II (pásmo pro pohyb kurzu) v době kolísavého kurzu koruny. Při stanovení pracovního termínu pro přijetí eura v roce 2013 by ale stačilo svázat kurz koruny s eurem v roce 2010, což je dostatečná doba na to, aby se finanční trhy stabilizovaly," míní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Ani podle Petra Zahradníka, ekonoma České spořitelny, by krize neměla být důvodem odmítání toho, stanovit realistický termín v řádu let.
"Samozřejmě krize bez ohledu na její skutečný vývoj může sloužit a také slouží jako vhodná zástěrka pro odpůrce vstupu do eurozóny jak mezi politiky, tak mezi centrálními bankéři," dodává Zahradník s tím, že hledání dalších a dalších důvodů, proč do eurozóny "ne", je nelichotivým specifikem Česka.
Letos přitom přestaly být hlavní bariérou přijetí eura vysoké schodky státních financí. Přes limit maastrichtských kritérií, což jsou podmínky pro přijetí eura, se sice ekonomika dostala u inflace, ale jen dočasně kvůli letošnímu zdražení.
Centrální bankéři se nyní nechtějí ke svým závěrům vyjadřovat s tím, že nejdříve je musí schválit vláda. To by se mělo stát těsně před Vánocemi.
