Upravenou pracovní dobu žádají zpravidla matky malých dětí nebo senioři, kteří si chtějí přivydělat k důchodu. A vedle práce v kancelářích teď podniky začínají nabízet menší úvazky i ve výrobě, kde však při jejich zavádění narážejí na obtíže, například kvůli směnnému provozu.
„Maminkám jdou některé firmy víc vstříc, když ve výrobě otevírají speciální místa s upravenou pracovní dobou, aby mohly ráno odvézt děti do školek a škol a odpoledne je včas vyzvednout,“ říká manažer marketingu a náboru personální agentury Manpower Jiří Halbrštát.
Některé firmy pro rodiče malých dětí zavedly takzvané adaptační programy, a to včetně zkrácených úvazků. Stále však platí, že menší úvazky nejsou samozřejmostí na všech pozicích. Některé podniky jejich nabídku omezují jen na obslužné a administrativní pozice.
Podle průzkumu, který pro MF DNES provedl Svaz průmyslu a dopravy, jsou částečné úvazky komplikované třeba v textilním průmyslu.
„Většinou jde o nepřetržitý provoz, a přestože je teoreticky možné vyměnit v průběhu směny na stroji nebo obsluhovaném úseku pracovníka, v praxi se to často ukázalo jako nemožné. Zejména při noční směně, kdy chybí dopravní spojení v průběhu noci. Autobusy totiž jezdí tradičně na začátky a konce směn,“ říká ředitelka zaměstnanecké sekce Svazu Jitka Hejduková.
Ztracený potenciál: skoro polovina matek se nevrací do původní práce |
Najít práci na menší úvazek by naopak mělo být snazší pro řidiče, strojaře, lidi pracující v obchodu a cestovním ruchu. Tam lidi dlouhodobě chybí a podnikatelé jsou rádi za každého, kdo je ochotný pracovat.
„Částečné úvazky pomáhají s naplněním pomocných a provozních profesí nebo naopak v centrálách velkých obchodníků,“ říká Irena Vlčková ze Svazu obchodu a cestovního ruchu.
Kratší pracovní týden nyní nabízí například řetězec Lidl. Skladníkům v logistických centrech nejčastěji třicetihodinový úvazek týdně, prodavačům 30 až 35 hodin týdně. „Je to proto, aby naši zaměstnanci lépe skloubili pracovní a rodinný život,“ uvedla mluvčí řetězce Zuzana Holá.
Na chvostu Evropy
V porovnání s ostatními zeměmi evropské osmadvacítky ale Česká republika příliš lichotivá čísla nevykazuje. Zatímco statistiky uvádějí, že loni v Evropské unii pracovalo 19,5 procenta zaměstnanců na částečný úvazek, v České republice to bylo necelých šest procent. Česko se tak řadí na konec žebříčku společně se státy jako Slovensko, Chorvatsko, Maďarsko nebo Bulharsko.
Částečný úvazek v Evropské unii
Naopak největší procento lidí na částečný úvazek pracovalo loni v Nizozemsku (téměř 47 procent), v Rakousku, Německu a Belgii.
To, že situace v Česku není v porovnání s ostatními státy ideální, zmiňuje i generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy Dagmar Kuchtová. Ta má mimo jiné na starosti takzvanou Platformu pro diverzitu, v jejímž rámci prosazuje právě flexibilní pracovní formy zaměstnávání včetně home office či rovné oceňování žen a mužů.
„Flexibilní pracovní doba nyní patří mezi nejžádanější benefity. Je na firmách, aby toto podporovaly, pokud jim to povaha podnikání umožní,“ myslí si.
Podle ekonomky Kláry Kalíškové je pro zlepšení situace nutné, aby se do podpory částečných a flexibilních úvazků zapojil stát.
„To, že teď máme ekonomický boom a bezprecedentně nízkou nezaměstnanost, jednou pomine, a navíc vidíme, že i v této ideální situaci, kdy by se zaměstnavatelé měli o ženy s dětmi přetahovat, se to příliš neděje,“ myslí si Kalíšková, která je spoluautorkou Koncepce rodinné politiky navrhované ministryní práce a sociálních věcí Michaelou Marksovou.
Sleva pro zaměstnavatele
Koncepce obsahuje návrhy jako slevu 5,5 procenta ze sociálního pojištění pro zaměstnavatele, který poskytne zkrácený úvazek, uzákonění sdílených pracovních míst nebo služby pro domácnost, kdy měli nezaměstnaní pomáhat rodičům s domácími pracemi a dostávat za to dotované stravenky proplácené úřadem práce.
Odříznout matky od práce? Není k tomu důvod, tvrdí ekonomka |
Nic z toho se však nepodařilo prosadit – koncepce od začátku čelila kritice, že je jen pelmelem neprovázaných líbivých opatření. O prosazení jednotlivých věcí zvlášť se ministerstvo práce nepokusilo. Místo toho se chlubí dotacemi pro dětské skupiny v předškolním věku.
„Aktuálně byla vyhlášena další výzva na podporu vzniku dětských skupin, které mohou pro své zaměstnance zřizovat zaměstnavatelé. Kromě toho podporujeme i vznik školních klubů či v rámci pilotního ověřování v takzvaných mikrojeslích,“ říká mluvčí ministerstva Petr Sulek.
Úřady práce mají možnost vyplácet zaměstnavatelům příspěvky na nově zřízená pracovní místa. Pokud na nich zaměstnavatel zaměstná dva lidi se zkráceným úvazkem – umožní jim místo sdílet – má nárok na vyšší příspěvek, zhruba 24 tisíc korun. Jeho výše se liší v jednotlivých regionech.
