Zatímco počet kyberútoků se meziročně zvedl jen mírně, jejich důsledky na peněženky klientů byl výraznější. Celkové škody v roce 2025 dosáhly 2,13 miliardy korun, což je oproti roku 2024 skok o více než 700 milionů.
Spolu s tím stoupla i průměrná ztráta na jeden případ: z necelých 16 tisíc na 23 462 korun. Banky přitom evidovaly 90 936 podvodů, zatímco o rok dříve jich bylo o téměř čtyři tisíce méně. Ve srovnání s rokem 2023 je nárůst ještě ještě zřetelnější. Tehdy šlo o 69 685 případů, které způsobily škodu 1,35 miliardy.
Kyberútoků v Česku stále přibývá. Nejohroženější skupinou nejsou senioři |
Právě bankovní prevence ale podle dat ukazuje, jak velká část pokusů končí neúspěchem. Moderní kontrolní mechanismy a technologické inovace podle odhadů dokážou zachytit a zastavit více než 90 procent prostředků, které se útočníci snaží získat.
Za rok 2025 tak banky klientům uchránily 12,15 miliardy korun, zatímco v roce 2024 to bylo 7,95 miliardy. Podle České bankovní asociace (ČBA) se díky osvětě a bezpečnostním postupům se tento rok podařilo ochránit více než 85 procent peněz napadených klientů.
„Banky jsou dlouhodobě lídry v oblasti kybernetické bezpečnosti, do které investují miliardy korun ročně. Stále dokonalejší technologie pomáhají odhalit a zastavit podvod ještě předtím, než dojde ke škodě,“ upozorňuje Tomáš Stegura, předseda pracovní skupiny pro kyberbezpečnost České bankovní asociace a ředitel kyberbezpečnosti skupiny ČSOB.
Podvody jsou stále sofistikovanější
Způsoby, jakými se e-šmejdi snaží oběti zmanipulovat, se přitom posouvají od „klasiky“ k sofistikovanějším trikům. Vedle podvodných telefonátů či e-mailů s falešnými výhrami nebo dědictvím se častěji objevují schémata využívající umělou inteligenci a deepfake videa. V nich mohou například známé osobnosti či politici působit dojmem, že doporučují „jisté“ investice s mimořádným zhodnocením.
Klientka chtěla podvodníkům poslat 1,5 milionu. Peníze jsme jí uchránili, říká expert |
Mezi novější scénáře patří také převzetí účtu v chatovací aplikaci, typicky WhatsApp. Útočník se pak vydává za člověka z kontaktů, naváže běžnou konverzaci a následně požádá o rychlou finanční výpomoc. „Zákeřnost tohoto typu útoku je především v tom, že si píšete s někým, koho znáte a máte v kontaktech. Před unáhleným rozhodnutím poslat dotyčnému peníze doporučujeme mu například zavolat nebo se pouze zamyslet, jestli by vás vůbec někdy o něco podobného žádal,“ říká Zdeňka Hildová, ředitelka ČBA Educa.
Na prevenci míří i vzdělávací aktivity ČBA, které mají posílit odolnost veřejnosti. Kybertest, zaměřený na rozpoznávání typických podvodů, si od startu projektu vyplnilo už více než milion lidí. Jen v roce 2025 proběhlo přibližně 336 tisíc vyplnění a průměrné skóre dosáhlo 75 procent.
Výsledky zároveň ukázaly rozdíly mezi věkovými skupinami. Nejlépe si vedli lidé ve věku 26 až 55 let, kteří v průměru dosáhli 81 procent. Na opačném konci byli účastníci starší 56 let se 71 procenty. Téměř stejně, o pouhý procentní bod lépe, dopadla i nejmladší skupina ve věku 12 až 17 let.
#nePINdej! Počet útoků na klienty bank vzrostl, asociace spouští kampaň |
Kybertest je součástí kampaně #nePINdej!, kterou Česká bankovní asociace už několik let připravuje společně s Policií ČR a Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
Podle Hildové sice milion dokončených testů představuje důležitý milník, rizikové online návyky u části populace však přetrvávají, a to zejména u mladších uživatelů, kteří častěji volí slabší hesla nebo podceňují zabezpečení platebních aplikací. „Proto se v posledních dvou letech zaměřujeme i na žáky a studenty ve věku 13-17 let prostřednictvím soutěže CyberGame, která je prověří a vzdělá v oblasti kyberbezpečnosti,“ dodala.
| 2025 | 2024 | 2023 | |
|---|---|---|---|
| Celková škoda | 2,13 mld. Kč | 1,39 mld. Kč | 1,35 mld. Kč |
| Počet podvodů | 90 936 | 87 407 | 69 685 |
| Průměrná škoda | 23 462 Kč | 15 952 Kč | 19 357 Kč |
| Zachráněná částka | 12,15 mld. Kč | 7,95 mld. Kč | - |
| Zdroj: ČBA |
