Evropa strávila poslední dva roky snahou vymanit se ze závislosti na ruské energii. Dražší alternativy ale nutí některé vnitrozemské země, aby se vrátily ke svému starému zdroji. Mezi ně patří podle Bloombergu také Česko.
„Typickým příkladem je Česká republika, která v létě 2023 vyhlásila úplnou nezávislost na ruském zemním plynu a snížila jeho dovoz téměř na nulu. Nyní dováží alespoň nějaké ruské palivo přes Slovensko,“ odkazuje Bloomberg na svá data.
Z Ruska možná bude plyn proudit dál. Pomohlo by to Slovensku i Rakousku |
Z dat českého státního podniku Net4Gas vyplývá, že zhruba 94 procent plynu, který Česko dováží, pochází v tomto měsíci z „ruského směru“, nejčastěji přímo z Ruska. Česká republika nemá s ruským Gazpromem žádné smluvní závazky, ale její dodávky ze sousedního Slovenska – které čerpá plyn právě z Ruska – od loňského roku prudce vzrostly.
„To, že ruský plyn může být obchodně či statisticky vykázaný jako slovenský, neboť jde o dovoz ze Slovenska, nemění nic na tom, že molekuly takového plynu se zrodily na území Ruské federace. Ani na tom, že Rusko je konečným příjemcem platby za ně. Slovensko totiž prakticky žádný plyn netěží. Přesněji, jeho vlastní těžba odpovídá asi 1,5 procenta celkové slovenské spotřeby plynu,“ komentuje pro iDNES.cz dodávky ze Slovenska ekonom Lukáš Kovanda.
Ruský plyn nepoznáme. Je to mišmaš molekul, říká šéf Pražské plynárenské |
Jen přibližně šest procent plynu proudícího do České republiky je ze západního směru, tedy z Norska či z terminálů na zkapalněný plyn, kde si ČR už od roku 2022 pronajímá kapacitu. Nyní ale tuto pronajímanou kapacitu paradoxně prakticky vůbec nevyužívá.
„Ruský plyn proudí do České republiky jednoduše proto, že to dává ekonomický smysl,“ napsal ve zprávě Dominik Rusinko, analytik české jednotky KBC Groep NV.
Německý tranzitní poplatek
Po vypuknutí války na Ukrajině Česká republika posílila dovoz plynu z neruských zdrojů, včetně Norska a terminálu na zkapalněný zemní plyn v Nizozemsku. Tyto zásoby však musí projít několika zeměmi, které si účtují poplatky za skladování. Například poplatky vyžadované Německem jsou podle českého ministerstva průmyslu hlavním důvodem pro obnovení toků z Ruska.
„Němci Čechům účtují zvláštní poplatek za přepravu plynu přes své území, 2,5 až 3,5 eura za megawatthodinu, takže plyn z východního směru je ještě o to cenově atraktivnější,“ vysvětluje situaci Kovanda. Zmíněný poplatek přidává k běžné tržní ceně plynu osm procent, vypočítává pak banka Citigroup.
Gazprom zastavil dodávky plynu společnosti OMV. Rakousko se však připravilo |
Některé země EU včetně Česka již Německo vyzvaly, aby poplatek zrušilo. „Zda jej Berlín skutečně přestane uplatňovat, je nyní ve hvězdách, a to kvůli pádu tamní Scholzovy vlády a předčasným volbám zkraje roku 2025,“ dodává Kovanda.
„Očekáváme, že dovoz přes Německo se po zrušení poplatku začne znovu zvyšovat,“ uvedl mluvčí ministerstva Marek Vosahlík s tím, že Česká republika má stále dostatečné zásoby bez ruského plynu.
Konec tranzitu přes Ukrajinu
Už na konci letošního roku se však situace dramaticky změní. Vyprší totiž dohoda o tranzitu ruského zemního plynu přes ukrajinské území. Rusko v současné době využívá ukrajinskou tranzitní linku k zajištění zhruba poloviny exportu svého zemního plynu skrze plynovody na území Evropské unie. Ta se proto musí už brzy připravit na novou realitu s ještě menšími dodávkami ruského plynu.
Česká energetická společnost ČEZ se již obrátila na LNG, aby pomohla diverzifikovat své zdroje dodávek mimo ruský plyn. Společnost zarezervovala kapacitu v EemsEnergyTerminal v Nizozemsku na 3 miliardy metrů krychlových ročně, což je dost na pokrytí třetiny národní roční poptávky po plynu.
Až tato dohoda skončí, ČEZ také zajistil roční kapacitu 2 miliardy metrů krychlových v pozemním terminálu Stade ve výstavbě v Německu od roku 2027. Tato dodávka pokryje více než čtvrtinu roční spotřeby plynu v České republice.
Tranzit ruského plynu přes Ukrajinu skončí. Problémy to přinese EU i Gazpromu |
Ještě v roce 2021 EU dovážela z Ruska celkem 45 procent plynu, který se na tomto území spotřeboval. Loni se ale tento podíl snížil na 15 procent. Ukrajinská strana nyní věří, že neprodlouží dohody o tranzitu plynu povede hned k několika pozitivním důsledkům. Rusko by díky tomu mělo přijít o další příjmy z exportu plynu pro financování probíhající války.
Podle dosavadních vyjádření se ale zdá, že Rusko ztrátu evropských trhů již přijalo. Místo toho se chce více zaměřovat na partnery v Asii a investovat do zkapalněného zemního plynu.
Kalamita s Rakouskem
Hrozí tím v Evropě další cenová kalamitu, kterou už rozpoutala situace s Rakouskem, které už nedostává žádné dodávky plynu z Ruska. V sobotu ráno přestaly, potvrdila agentuře DPA mluvčí společnosti OMV. Podle rakouského kancléře kancléř Karla Nehammera je však země připravena, zásobníky jsou na zimu plné z 93 procent.
Ceny plynu v této souvislosti na evropském trhu poskočily, překonaly hranici 45 eur za megawatthodinu.
Ruská společnost Gazprom reagujei na krok OMV, která Rusům pozastavila platby, aby získala částku 230 milionů eur, jež jí byla přiznána v arbitráži. Rakouská společnost se domáhala náhrady za nepravidelné dodávky plynu a úplné zastavení dodávek do Německa v srpnu 2022. OMV navíc s ruskou státní společností vede několik dalších sporů.
