Až o 80 miliard korun ročně přichází Česko na daních podle odhadů mezinárodních institucí. Menší část se ztrácí odléváním nezdaněných zisků do „daňových rájů“, větší pak kvůli řetězovým podvodům na DPH. Nalézání subjektu, jenž stojí za daňovými úniky, v holdingové struktuře má na starost specializovaný tým 20 odborníků.
Tuzemská Finanční správa loni doměřila nadnárodním firmám na daních z příjmů na jejich přeshraničních transakcích 886 milionů korun. Je to o polovinu víc než rok předtím a šestnáctkrát více než v roce 2014.
Pro odlévání zisků přes hranice si firmy vytvářejí složité mezinárodní holdingové struktury s přesahem do zemí s výhodným zdaněním. Jednotlivé články pak mezi sebou obchodují: ceny za služby a zboží se schválně nadhodnotí tak, aby se snížil zisk tam, kde jsou daně nepříznivé.
Daně v číslech886 milionů doměřila Finanční správa loni na daních nadnárodním firmám 10 miliard je horní odhad ročních úniků na DPH u přeshraničních transakcí firem |
„Zisky v podobě licenčních poplatků, úroků z půjček a plateb za účetní či manažerské služby se přesouvají do zemí s preferenční sazbou daně z příjmu,“ říká Martin Bortlík, ředitel Specializovaného finančního úřadu, pod který spadají všechny firmy s obratem nad dvě miliardy korun, všechny banky, pojišťovny a fondy. Aktuálně spravuje daně více než 1900 firem.
V Česku daňové úniky na takzvaných převodních cenách představují pět až deset miliard korun. Daňová správa se na ně zaměřuje od roku 2015, kdy zavedla speciální formulář povinný pro velké firmy s příbuznými společnostmi v zahraničí.
V něm musejí uvést všechny přeshraniční transakce se „spojenými osobami“. Finanční úřady si na základě toho vytipují, koho půjdou zkontrolovat. „Riziko bývá u firem, které dlouhodobě vykazují ztrátu a většina jejich transakcí je se spojenou osobou,“ vysvětluje Bortlík.
Vytváření zmíněných struktur je součástí agresivního daňového plánování. Finanční správa musí složitě prokazovat, kdy je daňová optimalizace za hranicí legality. Kontrolu převodních cen složitostí srovnává s řešením rozsáhlých karuselů na DPH. „Je to detektivní práce, musíme nalézt subjekt, který ovládá jednotlivé články v holdingové struktuře. Máme na to specializovaný tým 20 odborníků,“ říká.
Letos poprvé budou moci finanční správy v celé Evropské unii využít nový nástroj. Firmy, které jsou součástí nadnárodních holdingů s obratem přesahujícím 750 milionů eur, musely tuto skutečnost ohlásit do konce října finančnímu úřadu. Mateřská firma pak v zemi, kde sídlí, odevzdala zprávu „Country by Country Report“. V ní je popsáno, jak vypadá holdingová struktura firmy, kdo ji ovládá a role jednotlivých dceřiných společností. Tato informace půjde do všech daňových správ, na jejichž území se pobočky nacházejí.
„Uvidíme, kdo je výrobní firmou, kdo poskytuje licenční služby, kdo celou holdingovou skupinu financuje a dostává úrok, kdo poskytuje manažerské a účetní služby. Bude z toho možné dovodit, kam směřují zisky jednotlivých dcer,“ doufá Bortlík.
Daňových rájů ubývá
Daňová správa eviduje zatím 3291 došlých ohlášení, report za celý holding se v Česku chystá podat nejméně 155 společností. „Objevuje se velká chybovost a jejich počet by se měl snížit,“ říká mluvčí Finanční správy Petra Petlachová.
Slavní a bohatí odklánějí peníze do daňových rájů, i královna a zpěvák U2 |
Evropská komise se tématem vyvádění peněz přes hranice začala zabývat v době ekonomické krize v roce 2009. Do povědomí veřejnosti se téma dostalo po kauze Panama Papers v roce 2015. Příkladem v Česku může být známá kauza pražského dopravního podniku. Z každé prodané jízdenky šla přes firmu Neograph, zajišťující tisk jízdenek, „provize za zprostředkování zakázky“ firmě Cokeville Assets z Panenských ostrovů, spojené s lobbistou Ivo Rittigem. V případě daňových rájů ale často jde jen o to zakrýt, ke komu peníze putují.
Daňovým rájem je podle aktuální definice stát, který není ochoten vyměňovat si s jinými státy na vyžádání informace o konkrétních poplatnících nebo poskytovat informace ze svých bank v rámci boje proti praní špinavých peněz. I těch už ale ubývá. „Po kauze Panama Papers byl takový politický tlak na Švýcarsko či Lichtenštejnsko, že bankovní informace nakonec vydaly,“ připomíná Bortlík.
Zda díky těmto informačním únikům z daňových rájů došlo v Česku ke konkrétním odhalením, Finanční správa neuvádí. „Správce daně při vyhledávací činnosti pracuje se všemi dostupnými informacemi, dokumenty typu Panama Papers nevyjímaje,“ říká Martin Janeček, ředitel Finanční správy.
