(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Češi rádi sladké, na zdravější nápoje si zvykají jen pomalu

  • 29
Stále častěji se na etiketách nejrůznějších výrobků objevují nápisy lákající na produkty bez cukru či nízkokalorické výrobky. Tlak na zdravější produkty nutí také výrobce slazených nápojů, aby se tomuto směru přizpůsobili. Přesto zkonzumuje průměrný Čech 35 kilogramů cukru ročně.

„Je tu několik celosvětových trendů, na které musíme reagovat. Jde o ­snahu  zařadit více přírodních ingrediencí, kalorickou kontrolu a ­snižování cukru,“ potvrzuje Nathalie Matterneová z bruselského inovačního centra Coca-Coly, které se zaměřuje na evropské země, Střední východ a Afriku.

Trend potvrzují také čeští zástupci Kofoly a Karlovarských minerálních vod. „Je to věc, kterou lidé řeší a o obsah cukru se stále více zajímají. Proto ho snižujeme, ale postupně a co nejcitlivěji. Pořád totiž platí, že chuť je zkrátka pro lidi při výběru nápoje prvořadá,“ říká Lukáš Sokolák, výzkumný manažer ze společnosti Karlovarské minerální vody (KMV), která pod sebou sdružuje značky jako Mattoni, Magnesia, Aquila, Poděbradka nebo Granini. Loni koupila také pobočky výrobce Pepsi v Česku, Maďarsku a na Slovensku.

Kolik cukru spotřebují Češi za rok

Cukr hraje v jídelníčku českých obyvatel stále významnou roli. Podle dat z Českého statistického úřadu byla jeho průměrná roční spotřeba na obyvatele v roce 2017 34,9 kilogramu. Od roku 2013 číslo stále roste. Podle expertů by však spotřeba neměla přesáhnout 20 kilogramů na člověka za rok. V posledním žebříčku společnosti Euromonitor z roku 2015, která porovnávala spotřebu cukru napříč 54 zeměmi, se Češi umístili na 19. místě. Nejvíce sladkého podle studie snědí lidé v USA, Německu a Nizozemsku.

Na jedné straně tak stojí požadavky na redukci cukrového strašáka, na straně druhé neochota spotřebitelů přizpůsobit své chutě méně sladkým verzím nápojů. Cukr proto výrobci u některých produktů ubírají postupně, aby lidé měli čas si zvyknout. „Je to věda. Pokaždé, když cukr odstraníme, musíme myslet nejen na sladkost nápoje, ale i na barvu či intenzitu chuti,“ vysvětluje ředitel pro podporu výzkumu a vývoje Jean Christopher Lombard. Dodává, že je mnohdy snazší vymyslet nový nápoj s nižším obsahem cukru než upravovat stávající, jehož chuť lidé dobře znají a jsou na ni zvyklí. „Před časem jsme se rozhodli vylepšit v ­jednom produktu recepturu. Snížili jsme množství cukru a místo něj přidali ovocnou šťávu. Lidé nám pak ovšem začali volat, že už to není, co to bývalo,“ uvádí Sokolák.

Citron a pomeranč jsou klasika

Češi jsou podle něj konzervativní národ. Například v kategorii ochucených vod vedou stále klasiky jako citron a pomeranč. Za nimi pak následují lesní plody a malina. „V sirupech máme rádi lesní směs, malinu a ­jahodu. V limonádách malinu a­ pomeranč a v džusech pomeranč a ­jablko,“ dodává marketingový ředitel Kofoly pro Česko a Slovensko Karel Hrbek.

Trendy v příchutích potvrzuje i­ Mária Hukelová ze společnosti Nielsen, která shromažďuje údaje za maloobchodní trh bez řetězce Makro a čerpacích stanic. Čeští zákazníci podle ní v roce 2018 nakoupili více než 971 milionů litrů vod – perlivých i neperlivých. Ochucené nápoje z toho tvoří 49 procent. Nejpoptávanější je právě citronová a pomerančová. Spotřeba limonád podle dat společnosti na českém trhu v posledních letech klesá. „Na tržbách se však projevuje nárůst cenové hladiny. Minulý rok se tak spotřebovalo skoro 412 milionů litrů v hodnotě 4,8 miliardy korun,“ uvádí Hukelová.

Osm měsíců i dva roky

Na nejrůznější trendy se společnosti snaží reagovat různě. Kombinují tradiční značky s nejrůznějšími příchutěmi či vymýšlí zcela nové. Například vánoční Kofolu trvá vyvinout zhruba 8 měsíců. „Začínáme zadáním na naše oddělení vývoje, které připraví do prvního kola testování zhruba 10 příchutí,“ popisuje proces Hrbek. Z této nabídky ochutnají potenciální spotřebitelé dva až čtyři favority. Na základě jejich reakcí pak putuje do výroby ta nejpreferovanější příchuť.

„Vývoj zcela nové značky nebo produktu je časově mnohem náročnější. Například celý proces vývoje Royal Crown Coly trval od návštěvy města Columbus v USA, kde značka vznikla, do první naší výroby skoro dva roky,“ vysvětluje Hrbek.

Nabídka nejrůznějších příchutí na trhu se rozrůstá obrovskou rychlostí. Například v Bruselu vyrobí Coca-Cola kolem 300 nových produktů ročně. Některé se na obchodních pultech udrží, jiné zase zmizí. Ne vždy však recepty na neúspěšné nápoje skončí v koši. Některé „nadčasové“ produkty proto společnosti nechají pět až deset let spát, pak vyladí jejich recepturu a znovu je uvedou na trh. Jde například o nealkoholický nápoj Tumuld, který Coca-Cola po několika letech znovu začíná prodávat ve Francii.