Na druhou stranu ale porostou i výdělky, zhruba o osm procent. Reálně by si tak měla většina lidí, částečně i díky nižším daním, polepšit.
Cenovou spirálu roztáčí celá řada faktorů. Mzdy rychle rostou, a lidé tak mohou více utrácet. Nejen u nás, ale v celé Evropě vyskočily letos ceny zemědělských surovin o desítky procent. Vzhůru je tlačí neúroda, větší poptávka z Asie ale také rostoucí produkce biopaliv.
Neplaťte za nákupy víc, než musíte!Víte, že na internetu vám poradí, kde každý den nakoupíte nejvýhodněji? Na portálu AkčníCeny.cz každý den najdete aktuální letáky a zboží v akci. |
Dražší suroviny se postupně promítají i do konečných cen potravin na pultech obchodů. Poslední, zatím předběžná čísla statistiků z týdenních průzkumů ukazují, že v prosinci zdražování jídla pokračuje.
Nahoru šly hlavně ceny chleba, vajec, a to až o šest procent, dražší jsou i rohlíky, mouka či cukr. Třeba na bochníku jde o dvě koruny navíc. K tomu budou od ledna obchodníci platit z prodaných potravin na dani z přidané hodnoty nikoli pět procent, ale devět. Tomu odpovídá zdražení o zhruba čtyři procenta.
„Listopadová čísla inflace neukazují, že by tam v plné míře byla promítnuta vyšší daň z přidané hodnoty,“ poukazuje viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer. Těžko ale podle něj odhadovat, jak to dopadne.
„Uvidíme, ale potraviny určitě nebudou něco, co by snižovalo inflaci,“ dodává. Obchodníci sami tvrdí, že v lednu se nestane nic, hlavně díky tvrdé konkurenci, která se projevuje hlavně na cenách.
Podle dřívějšího vyjádření šéfa Intersparu Martina Hrušky také započítávají vyšší daň do cen zčásti už nyní. Ani velká konkurence však nezaslepí obchodníkům oči natolik, aby kvůli ní chtěli méně vydělávat a platit vyšší daň ze svého. Do cen ji tak zřejmě budou promítat postupně, ne v plné míře hned od ledna.
Velcí obchodníci také tlačí na výrobce, aby vzali vyšší daň na sebe, a snížili si tak marže. To se ale obchodníkům může podařit vyjednat jen s menšími a slabšími výrobci. Rezervy však obchodníci mohou mít i jinde.
Podle jednoho z výrobců některé řetězce už teď zvýšily cenu mléka či chleba na pultě, ale jemu platí stále stejně. Polštářem, který může u některých výrobků vyšší daň pohltit, jsou i klesající ceny některých surovin pro výrobu mléčných výrobků.
Obchodníci šíbují cenami
Dopad zvýšení daně na ceny potravin je těžké vysledovat i z toho důvodu, že velké obchody ceny neustále upravují nahoru i dolů. Jeden výrobek tak ve stejný čas stojí v jednom obchodním řetězci na různých místech Česka úplně jinak.
Rozdíly jsou dost velké. Například čokoládu Milka lze koupit v supermarketu Tesco v Liberci za 13,9 koruny, zatímco v Jihlavě za 24,9 koruny. Podobných příkladů lze najít hodně a i kvůli tomu se nákupní koš padesáti druhů potravin liší po krajích až o stokorunu. Vyplývá to z průzkumu společnosti PPM, který si nechala MF DNES udělat v prosinci.
Sběrači dat navštívili 140 prodejen ve 47 městech. Ceny zjišťovali ve velkých obchodních řetězcích, jako je Tesco, Ahold, Kaufland či Lidl.
Všechny sledované řetězce se vždy snaží držet, a to i mezi sebou, stejné ceny nejsledovanějších a nejprodávanějších výrobků. Například rohlík nebo houska tak stojí skoro všude 2,5 koruny. Výjimkou jsou časově omezená snížení ceny na korunu až osmdesát haléřů.
Podobně drželi prodejci před Vánocemi také ceny surovin pro pečení. Rostlinné tuky Rama či Hera stály napříč republikou až na pár výjimek v několika obchodech nachlup stejně, 33,9 koruny, resp. Hera 15,9 koruny.
Ceny potravin, které běžný zákazník v hlavě nenosí, se liší mnohem výrazněji. Například balíček černého čaje Pickwick stojí od 19,9 Kč v Globusu v Olomouci po 36,9 v Plusu v Mostě. Podobné rozdíly jsou i u cen v rámci jednoho řetězce.
