Prezident se o výjimce pro ČR zmínil při setkání s českými velvyslanci. "Jestli bych měl (k euru) něco nového veřejně nastolit, pak by to byl jedině opt out z naší povinnosti přijmout euro. Ale toho se vláda bojí," řekl. Klaus je dlouhodobým kritikem eura.
Opt out je trvalá výjimka z práva Evropské unie pro členský stát. Pro země EU platí povinnost jednotnou měnu přijmout, pokud budou splněna požadovaná kritéria, výjimku mají pouze tři zmíněné země.
Klaus dále uvedl, že problematika eura je "chybně zplošťována" na Řecko. Podle něj přijetí Řecka do eurozóny nezpůsobili sami Řekové. "To způsobili ti, kteří Řeky do eurozóny nalákali a kteří do ní Řecko přijali. V tomto smyslu je nesmazatelná odpovědnost i na straně zemí eurozóny a Evropské unie vůbec," řekl.
Půjčka pro Řecko je nesplatitelná, myslí si prezident
Klaus:Takzvaná půjčka Řecku není tou pomocí, kterou tato země potřebuje. Je nesplatitelná. |
Řecko se loni stalo první zemí eurozóny, která mezinárodní společenství požádala o pomoc, aby se vyhnula riziku platební neschopnosti.
Od evropských partnerů a MMF má postupně získat ve dvou záchranných balících zhruba 220 miliard eur (5,3 bilionu Kč). "Takzvaná půjčka Řecku není tou pomocí, kterou tato země potřebuje. Je nesplatitelná. Je to dárek, který Řecku pomoci nemůže a který bude naopak vést k oddalování tolik potřebného skutečného řešení," upozornil prezident.
Podle Klause by eventuální snížení počtu zemí eurozóny, o kterém se spekuluje právě v souvislosti s Řeckem, nebylo žádnou katastrofou. "Spolu s vámi všemi jsem zažil 'rozpad' československé měnové zóny a ani ten žádnou katastrofu nevyvolal. Některé banky přišly o část svých aktiv, ale o tom bankovní byznys přece je. Fráze, že by to vytvořilo paniku, jsou falešné - naopak by to ukázalo, že je EU odhodlána něco udělat. Panika dnes vzniká díky tomu, že se naopak neděje nic," řekl Klaus.
Klaus už dříve uvedl, že projekt eura je riskantním politickým a až následně ekonomickým projektem, při jehož vzniku nebyly brány v úvahu jednoduché ekonomické argumenty a teorie. Například loni v listopadu na pražské Vysoké škole ekonomické řekl, že euro současné dluhové problémy přežije, ale za cenu vytvoření rozpočtové a politické unie, což ovšem povede ke ztrátě demokratických principů.
Eurozóna, která má nyní 17 členů, zápasí v posledních měsících s krizí kvůli dluhovým potížím některých svých zemí. Finanční trhy mají ohledně řešení této krize pochyby, v minulých týdnech je proto ovládla nervozita, která se počátkem srpna na několik dní změnila v paniku a prudký pokles všech hlavních akciových trhů.
