Také rektor ČVUT Vojtěch Petráček hned v úvodu konference Národní den bez kouře varoval před bezhlavými a zbrklými kroky.
„V nových trendech musíme být v Česku připravení vést otevřenou diskusi o záměrech, směrech, plánech i dopadech na segmenty ekonomiky, na konkurenceschopnost i sociální smír. Zatím jsou to spíše monology,“ podotkl rektor Petráček.
„Budu upřímný, na naší univerzitě nejsme velcí zastánci bezhlavých úprků od benzinových motorů k elektromobilitě a grandiózních balíčků. Chtěli bychom uplatnit střízlivý postoj k reformám a ptáme se, jaký bude jejich dopad ekonomický i sociální,“ dodal s tím, že vrásky na čele mu dělá i globální nevyváženost zelených plánů.
O nápadech, které někdy připomínají „barvení trávy na zeleno“, se v úvodu lehce kriticky otřel i ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček. Zdůraznil, že plány podle něj musí mít i ekonomický a technologický základ.
„Nelze to udělat tím, že si něco vysním, plány musejí mít ekonomické a technické racio. A to se nebavím o tom, že musíme zajistit například stabilitu přenosové energetické soustavy, což někteří nadšenci nechtějí ani slyšet,“ shrnul ministr.
Cestu k zeleným zítřkům navíc podle něj platí právě ty firmy, které ekologické vize omezují nejvíce. „Ty peníze, které na ten přechod potřebujeme, musí někdo zaplatit na daních a v tomto musíme stále hledat rovnováhu,“ konstatoval Havlíček.
Největší dluh podle něj má v současnosti Česko v energetické účinnosti. „To jsou třeba energeticky úsporné stavby, zateplování a podobně. A pokud toto nezvládneme, tak to množství těch potřebných terawattů nebudeme schopní vyzdrojovat. Možná není nutné víc vyrobit, ale spíše více šetřit,“ dodal Havlíček.
Ministr životního prostředí Richard Brabec demonstroval cestu k Česku bez kouře na dramatickém poklesu emisí v porovnání s rokem 1990. „V letech 2019 až 2020 jsme dýchali nejlepší vzduch za poslední desítky let. Emise SO2 se snížily od roku 1990 o 97 procent, emise NOx klesly asi o 88 procent, emise prachových mikročástic o 89 procent. Důvodem je samozřejmě i to, že ta základna z níž jsme vycházeli, byla velmi vysoká, ale ta změna je skutečně zásadní,“ vyčíslil Brabec.
Připomněl také, že výraznou roli v pročištění ovzduší sehrála vedle investic do průmyslu a energetiky i modernizace domácích topných kotlů. „Z jednoho starého kotle unikne ročně až 150 kg prachu a ten na sebe váže i další škodliviny, třeba karcinogenní benzo(a)pyreny,“ zdůraznil Brabec.
Hampl: Zelenému plánu nepředcházela diskuse
Na nedostatečnou debatu o cílech a směrování evropského Green Dealu upozornil ekonom KPMG a bývalý člen bankovní rady ČNB Mojmír Hampl.
„Nejpodstatnější část, která nám expertně v debatě o zelených plánech chybí, je to, že velká část debaty vůbec neproběhla. K uhlíkovým cílům pro rok 2050 budete těžko hledat zástupy diskusí, článků i odborných textů, které by rozhodnutí předcházely. Ono prostě spadlo a my ho teď bereme, že se s tím nedá nic dělat,“ poukázal Hampl.
Konkrétní kroky, ke kterým bude EU členské státy tlačit, podle něj povedou k citelnému odporu obyvatel. „Naplnění toho cíle, který je vzdálený a vypadá jako samé velké dobro, znamená konkrétní praktické návrhy, které se řadě lidí nelíbí a které vzbuzují velký odpor. Nevím, jestli si uvědomujeme, že podobných kroků jako je zákaz prodeje aut se spalovacím motorem, budou desítky nebo stovky,“ dodal Hampl.
Přechod na uhlíkovou neutralitu bude podle něj hodně drahý a zaplatí ho spotřebitelé. „A je jasné, že ve chvíli, až budou mít platit, že se jim to líbit nebude a budou hledat, jak přenést břemeno na někoho jiného. Nemůže nás pak překvapovat, že konkrétní návrhy budou vzbuzovat odpor, zejména když řada těch věcí je problematická už přímo na technické úrovni, nikoli ekonomické nebo politické,“ uzavřel Hampl.
Konec hořících cigaret i elektroauta
Odpolední část konference patřila zástupcům firem, které se s odbouráváním emisí a kouře potýkají nejvíce. Generální ředitelka Philip Morris Andrea Gontkovičová vyzvala průmyslníky k odvaze. „Když to zvládne tak tradiční průmysl jako tabákový, určitě to zvládnou i ostatní. Zjistili jsme, že když využijeme technologie, inovace a vědu a vystoupíme z tradičního směřování, otevírají se nám nové horizonty,“ uvedla.
Jako příklad může posloužit pronikání Philip Morris do oblastí, které ještě před lety byly nepředstavitelné, například do zdravotnictví. Technologie vyvinuté pro inhalaci nikotinu tak vedly k objevu řešení využitelných v medicíně, například při léčení astmatu, ale i infarktu myokardu. „Jsme v bodě zlomu a příležitost, kterou máme, je obrovská,“ vyhlásila Gontkovičová.
Podívejte se na záběry z události:
7. září 2021 |
Velká pozornost se věnovala elektromobilitě. Místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani, odhadl zečtyřnásobení počtu dobíjecích míst během pěti let a Michal Kadera ze Škody Auto připomněl plán automobilky investovat 1,4 miliardy eur do dalšího rozšiřování elektromobility.
Vlastní síť dobíječek staví i hlavní město Praha, které si vytyčilo být uhlíkově neutrální do roku 2030. „Praha přišla se zajímavých nápadem, že u uličních lamp bude instalovat nabíječky pro elektroauta, aktuálně je jich už 300, bylo položeno pět set kilometrů nových kabelů,“ uvedl starosta šesté městské části Ondřej Kolář.
Ten zároveň poukázal na to, že znečištění prostředí nepochází jen od kouře, ale významně kvalitě života lidí škodí například světelné znečištění, nebo pachy pocházející od jiných polutantů než je automobilový průmysl. „U nás v Bubenči je Ústřední čistírna odpadních vod, kam se splachují splašky z celého města. Když si vezmete, že v Praze bydlí milion a půl lidí, tak to něco udělá a zvláště v letních měsících to může být hodně výživné,“ uvedl Kolář.
Po konferenci koncert
Na odbornou část naváže odpolední kulturní festival v parku Indiry Gándhíové na Praze 6.
Mezi hlavní hvězdy patří vedle Sway Away a Flat white Orchestra skupiny Lake Malawi a Monkey Business.
