V areálu společnosti Mero, která je v tuzemsku výhradním přepravcem ropy, je v současnosti čtrnáct obřích nádrží.
Čtveřice těch úplně největších drží svými rozměry dokonce evropský primát - válcové nádrže mají v průměru 84,5 metru (tedy bezmála jako fotbalové hřiště) a na výšku měří jako osmipatrový panelák - 24,1 metru. Každá z nich pojme 125 tisíc krychlových metrů ropy.
INFOGRAFIKA: MAPA ROPOVODŮ V EVROPĚ
Celkem pojme čtrnáct nádrží 1,3 milionu krychlových metrů ropy, z toho 1,1 milionu tvoří státní rezervy a zbývající část zásoby rafinerií.
Zásoby na několik měsíců
„Česká republika splňuje požadavek na devadesátidenní rezervy. Ve vyspělé Evropě je to ale 120 až 235 dní,“ říká generální ředitel společnosti Mero Jaroslav Pantůček. Také proto se v současnosti u Nelahozevsi dostavují další dvě nádrže, každá s kapacitou 125 tisíc m3 ropy.
Skladování takového množství ropy, které vystačí celé republice na více než čtvrt roku, vyžaduje i zvláštní opatření. Celý areál hlídá 65 kamer, v plotech jsou doteková čidla. Červené trubky, které se proplétají centrálním tankovištěm, patří automatickému hasicímu systému.
Ten může ovládat operátor z velína, zároveň se ale v případě potřeby může hašení spustit i samočinně. „Systém nám umožňuje dostat vodu s pěnou na potřebné místo během dvou až tří minut,“ říká vedoucí oddělení provozu Ondřej Šmolík. Připomíná i přísná bezpečnostní opatření - u nádrží se samozřejmě nesmí kouřit, ale ani používat mobilní telefony. Předpisy upravují i vhodné oděvy - aby z nich nemohla přeskočit jiskra statické elektřiny.
Každou z nádrží chrání dvojitý plášť. Vnější pancíř má u paty válce tloušťku 38 milimetrů, směrem vzhůru se zužuje. Za vnějším obalem následuje ještě bezpečnostní třímetrový meziprostor a teprve pak přichází na řadu samotný tank se sto tisíci tunami strategické suroviny.
„Nádrže mají i dvojité dno a případný únik ropy by nám okamžitě ohlásil vakuový systém,“ dodává Šmolík.
Velín vidí všude
Všechny informace z nelahozevského tankoviště i z ropovodů Družba a IKL se sbíhají ve velíně. Z něj je možné ovládat například čerpání ropy ze zásobníků, sledovat bezpečnostní kamery podél ropovodu či v rafineriích nebo sledovat a řídit tok ropy v potrubí.
„Ropovodem Družba právě jede 9000 metrů krychlových ropy z Moravských naftových dolů do Kralup. Zrovna minuly odbočku na Paramo,“ komentuje obraz na monitoru Ondřej Šmolík. Operátoři z velína poznají, jaké typy ropy kde v ropovodu jsou a podle toho je dokáží poslat na správné místo.
Do Kralup totiž například kvůli odlišnému složení nesmí přijít ruská ropa určená pro pardubické Paramo a Litvínov, naopak surovinu z Moravy a z německého ropovodu IKL dokáže zase zpracovat jen kralupská rafinerie.
Ropovody na českém území loni proteklo rekordních 7,966 milionů tun ropy, z toho zhruba 5,5 milionu tun ropovodem Družba a 2,5 milionu ropovodem IKL z německého Ingolstadtu.
Po nedávných potížích s výpadkem ruských dodávek ale vedení firmy Mero připravuje záložní variantu, kdy by celou spotřebu České republiky zajišťoval ropovod IKL. Jeho kapacita by navíc stačila i na případné částečné zásobování Slovenska - při plném vytížení dosahuje totiž devět až deset milionů tun ročně.
