Proevropský spolek Pulse of Europe zveřejnil před pár dny na svých facebookových stránkách návrh českých euromincí. Na centech se vyjímá pohled na hlavní město s Pražským hradem a Karlovým mostem, tedy výjev, který v současné době nese padesátikoruna. Na národních stranách jednoeurových a dvoueurových mincí zas stojí Český lev, jež nyní zdobí jedno, dvou, pěti i dvacetikorunu.
Uživatelé sociálních sítí pod příspěvkem zmiňují, že výhled na Hradčany jako symbol České republiky není ideální, protože svým způsobem ignoruje Moravu. Zaznívá zde, že nejlepším znakem na minci by byla busta legendární (avšak smyšlené) postavy dobrého vojáka Švejka. Nechybí ani komentáře odmítající euro úplně.
Pan Luděk Máhler vypracoval návrhy českých euromincí. Vypadají velmi reálně. Chtěli byste platit takovými penězi?
Jestli ano, podpisujte a šiřte www.proeuro.cz a www.pulsevropy.cz
„Eurové mince mohou být propagací naší země,“ komentuje předseda spolku Pulse of Europe Tomáš Peszyński. „Líbilo by se nám, kdyby si zachovaly český ráz a připomínaly i naší korunu, protože Češi se jí neradi vzdávají. Proto si myslíme, že na euro mincích mohou být podobně jako na korunách Pražský hrad a Karlův most a katedrála Sv. Petra a Pavla v Brně, plus osobnosti z Čech, které by měla Evropa znát, tedy Karel IV., Masaryk a Havel, plus dva lidé, kteří ukazují propojenost národů Evropy a přitom jsou od nás, tedy Kafka a Freud,“ myslí si Peszýnski.
Podle průzkumu veřejného mínění Eurobarometr většina Čechů (zhruba 60 procent) stále euro odmítá. Odpůrců je ale v porovnání s minulými obdobími znatelně méně. V roce 2018 bylo proti euru 73 procent obyvatel České republiky. Společná evropská měna tak v tuzemsku měla nejmenší podporu ze všech států, které se k jejímu přijetí v roce 2004 zavázaly. |
První roky po vstoupení do Evropské unie bylo přijetí eura horkým tématem. Společnost Česká mincovna (ČM), která razí všechny české koruny, byla dokonce v roce 2004 první mincovnou z nově přistoupivších členských zemí EU, která zažádala o akreditaci na ražbu euromincí.
Do úvah o podobě českých eur zapojila mincovna v roce 2005 i studenty Uměleckoprůmyslové školy v Jablonci nad Nisou. V rámci soutěže předložili studenti návrhy, které hodnotili odborníci z řad ČNB, ČM i renomovaní výtvarníci.
„Studenty to tehdy ohromně bavilo a komise měla skutečně z čeho vybírat. Sady se všemi nominály se v České mincovně skutečně vyrazily, ale nikoliv k prodeji ale spíše pro prezentaci organizátorů soutěže a ukázka umu našich nadaných dětí,“ vzpomíná Jiří Dostál, medailér, akademický sochař a tehdejší ředitel Vyšší odborné školy uměleckoprůmyslové a Střední uměleckoprůmyslové školy v Jablonci nad Nisou.
Studentské návrhy českých euromincí |
Z vítězných návrhů vznikly medaile. Na jeden cent se například dostal chmel, na dvou cent vinné hrozny. Pěti cent zdobí listy lípy srdčité, na deseti centu se vyjímá barokní vesnická rezervace Holašovice z Jihočeského kraje. Na dvaceti centu stojí poutní kostel Svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Na minci 50 centů je Pražský hrad.
Jedno euro zachycuje portrét českého nositele Nobelovy ceny za polarografii Jaroslava Heyrovského, z dvou eurové mince kouká na svět spisovatel Jaroslav Seifert, nositel Nobelovy ceny za literaturu. Opačná strana euromincí je sice pro všechny země společná, studenti ale mohli pracovat i s tímto prostorem. Na návrhy centů dali moravskou orlici a na eura dvouocasého lva.
Soutěž, tendr, ražba
Členské státy si mohou samy rozhodnout o podobě takzvané národní strany mince. V České republice by tento úkol připadl na Českou národní banku a na Národní koordinační skupinu pro přijetí eura.
Euro místo koruny chce většina exportérů. Téměř třetina z nich co nejdříve |
Do výběru motivů se však zřejmě zapojí i veřejnost, možné zorganizování celonárodní soutěže zmiňuje bývalý Národní koordinátor Oldřich Dědek, který je nyní členem bankovní rady, na webových stránkách ministerstva financí. O podobě svých euromincí hlasovali před lety i Slováci. Výsledek soutěže sice pro banku nebyl závazný, nakonec se jím ale řídila, když vybrala slovenský dvojkříž na trojvrší, Bratislavský hrad a Kriváň.
Jaký by byl po proběhnutí obdobné ankety v Česku další postup, naznačují slova tiskové mluvčí České mincovny Lenky Klimentové. „Budeme hovořit čistě hypoteticky. Česká mincovna by se míněno ve zkratce musela účastnit tendru na výrobu euromincí a vyhrát jej. Sama by ovšem jejich podobu nijak neovlivňovala. To by byla záležitost centrální banky, která by na podobu národní strany vypsala anonymní soutěž, podobně jako činí u soutěží na pamětní mince,“ upozorňuje Klimentová.
Co se týče oběživa, dokáže Česká mincovna v současné době vyrazit až třináct kusů mincí za vteřinu. „Kapacitu na výrobu a technologickou úpravu nástrojů k ražbě a jejich úprav v rytecké dílně máme v potřebném limitu. A zpracovávali bychom od nuly, tedy od schváleného sádrového návrhu, pouze národní strany mincí,“ vysvětluje mluvčí.
Pocovidové Česko nesplňuje podmínkyNutno zmínit, že i kdyby většina Čechů byla pro euro, současný vstup do eurozóny komplikuje ekonomická situace ČR. Každá země, která chce přijmout euro, musí splňovat takzvaná maastrichtská kritéria.Státní dluh například nesmí být vyšší než 60 procent HDP a schodek veřejných rozpočtů nesmí přesahovat tři procenta HDP. Druhý jmenovaný požadavek nyní ČR nesplňuje a ekonomové varují, že stát v příštích letech překročí i určenou hranici státního dluhu. „Do loňského covidového roku jsme kritéria s přehledem splňovali. Změnil to až propad ekonomiky a s ním spojené stimulační balíčky a také výrazné snížení příjmů státu změnou zdanění z dílny ANO, ODS, SPD a KSČM,“ komentuje ekonom David Antoš, zakladatel spolku Pro euro, který je propojený s výše zmíněným Pulse of Europe. „Covidová krize se podle předpovědí přežene nejpozději v příštím roce a není důvod, aby se pak ekonomika nevrátila tam, kde byla před covidem. Ale to, že se o sto miliard ročně snížily příjmy státu, to se samo nespraví. Bez řešení budeme dlouhodobě tvořit velmi vysoké schodky, které by nás dotlačily spíš ke státnímu bankrotu než k přijetí eura. Ale zároveň je to čistě politické rozhodnutí. Tak, jako se daně snížily, mohou se zase zvýšit. Nebo může nová vláda najít úspory jinde. Zatím v programech politických stran a koalic k nalezení příliš nejsou. Ale zároveň všechny tvrdí, že současné schodky nebudou pokračovat,” upozorňuje ekonom. Podle Antoše tak opětovnému plnění Maastrichtských kritérií může bránit jen politická nevůle. „Pokud euro v příštím volebním období nepřijmeme, bude to čistě politické rozhodnutí. Bulharsko a Chorvatsko, které do eurozóny směřují, ukazují, že by to šlo i teď. Obnově české ekonomiky by euro prospělo,“ dodává ekonom. |
