Zároveň však banky musí čelit tomu, že cena koupených dluhopisů se zhoršováním situace v Řecku klesá, a pokud by je museli prodat, mohou kvůli nim spadnout do ztráty. To je situace, která se pochopitelně týká věřitelů Řecka po celém světě, a proto mají ekonomové obavy, aby předlužená jihoevropská země neodstartovala druhou vlnu finanční krize.
KB: Dluhopisy neprodáme, skutečná ztráta nehrozí
Podle zjištění investičního domu Wood&Company měla jen Komerční banka na konci roku 2008 investováno ve státních dluhopisech Řecka, Itálie a Polska téměř miliardu eur, tedy zhruba 25 miliard korun. Vyplývá to z výroční zprávy banky.
Komerční banka pro MF DNES potvrdila, že ve svém portfoliu stále řecké dluhopisy drží, ale odmítla uvést, kolik do nich investovala.
Analytici z Wood & Company však dopočítali, že pokud by jen třetina z 25 miliard investovaných do státních dluhopisů těchto tří zemí připadala na Řecko, banka mohla za poslední čtvrtletí loňského roku utrpět ztrátu 420 milionů korun. "Cena řeckých dluhopisů totiž od konce září loňského roku klesla o pět procent," vysvětlil Peter Vidlička z Wood.
Zároveň upozornil, že tato ztráta by nebyla promítnuta do výkazu zisků a ztrát, protože banka plánuje držet dluhopisy až do doby jejich splatnosti. Jednalo by se však o účetní ztrátu, která by se promítla v základním jmění banky.
"To odhadujeme na konci loňského roku asi na 65 miliard korun, takže z tohoto pohledu nejde o velkou ztrátu," dodal Vidlička, jehož firma stále doporučuje držet akcie banky.
Podobně argumentuje i Komerční banka. "Neočekáváme, že bychom z držby dluhopisů utrpěli ztrátu, protože je hodláme držet do jejich splatnosti," uvedla mluvčí banky Monika Klucová.
Držení do splatnosti znamená, že banka dluhopisy nechce prodat na trhu, ale až uplyne doba, na niž byly vydány, prodá je za předem dohodnutou cenu zpět Řecku.
Podle Klucové není důvod Řecku nevěřit. Důvěru finančních trhů v tuto zemi podle ní potvrdila i pondělní aukce další porce tamních státních dluhopisů, při níž zájem investorů čtyřikrát převýšil nabídku.
| Co si myslí investoři | ||||
| Jak odpovídali na otázku ohledně rizikovosti investice do dluhopisů následujících zemí | ||||
| Vysoce rizikové | Rizikové | Bezpečné | Nevím | |
| Řecko | 60 % | 32 % | 4 % | 4 % |
| Argentina | 42 % | 40 % | 9 % | 9 % |
| Rusko | 34 % | 45 % | 16 % | 5 % |
| Irsko | 32 % | 47 % | 16 % | 5 % |
| Portugalsko | 28 % | 46 % | 17 % | 9 % |
Nutno však dodat, že Řecko muselo nakupujícím přihodit velkou prémii v podobě vysokých úroků, s jejichž splácením bude mít problém. Jen letos musí země sehnat v přepočtu 1 400 miliard korun na krytí nového dluhu a na úroky z toho starého.
Držení dluhopisů do doby splatnosti a tím předejití skutečné ztrátě peněz je navíc častá argumentace bankéřů, která však nemusí vždy vyjít. Podobně argumentovali i v případě peněz, které napůjčovali Islandu, respektive islandským bankám, ale nakonec je museli v tichosti z velké části odepsat.
Například z výroční zprávy České spořitelny za rok 2008 vyplývá, že kvůli znehodnocení dluhopisů islandských bank odepsala 2,2 miliardy korun. To je více než sedmkrát víc, než o kolik přišla pádem investiční banky Lehman Brothers.
Včera Česká spořitelna uvedla, že žádné řecké dluhopisy nemá. Z její předloňské výroční zprávy vyplývá, že celkem investovala do zahraničních státních dluhopisů jen zhruba dvě miliardy korun. Kterým zemím peníze svěřila, nechce uvést, pokud se nedostanou do problémů. Situaci ohledně řeckých dluhopisů a českých bank pečlivě sleduje také ČNB.
"Angažovanost českých bank vůči Řecku sledujeme. Podle posledních údajů, které máme k dispozici, se pohybuje na úrovni zhruba 25 miliard korun, tedy méně než jednoho procenta celkových aktiv bankovního sektoru," uvedl mluvčí České národní banky Tomáš Zimmermann.
Který z větších peněžních domů kromě Komerční banky Řecku půjčuje, není jasné. Raiffeisenbank to společně s Českou spořitelnou odmítla, ČSOB odkázala na výroční zprávu, podle níž měla v roce 2008 v dluhopisech investováno téměř 190 miliard korun, nelze z ní však vyčíst, o jaké dluhopisy šlo. UniCredit Bank se včera nevyjádřila.
Investoři přitom podle aktuálního průzkumu agentury Bloomberg důvěřují Řecku stále méně. Jako velmi rizikové hodnotilo jeho státní dluhopisy 60 procent z téměř devíti stovek oslovených investorů, za rizikové je má další třetina. Zcela jim důvěřují jen čtyři procenta oslovených zástupců firem. Ekonomové totiž mají strach z přelití problémů zadlužené země do finančního sektoru. To by mohlo ohrozit křehké oživování evropských ekonomik.
Pokud by se Řecko dostalo na pokraj bankrotu, mohlo by hrozit odepisování jím vydaných cenných papírů podobně jako u Islandu, což by opět tvrdě vyzkoušelo zdraví světových finančních ústavů. A možná i trpělivost států s jeho drahým zachraňováním.
