Česko má podle Světové banky zbytečně komplikovanou administrativu, která nepodporuje vznik nových firem.

Česko má podle Světové banky zbytečně komplikovanou administrativu, která nepodporuje vznik nových firem. | foto: Tomáš Krist, MAFRA

Mocná byrokracie a nechuť k novým technologiím. Česko podnikání nefandí

  • 36
Česko nedostatečně podporuje podnikání. Uvádí to zpráva Doing Bussiness, kterou v Praze ve středu představila zástupkyně Světové banky Melissa Marie Johnsová za přítomnosti ministra Jana Mládka. Hlavní překážkou je pro nové firmy v Česku příliš komplikovaný start se složitým daňovým systémem a slabým využitím elektronické komunikace.

Světová banka porovnávala podmínky pro podnikání ve 189 zemích světa. Česko se v posledním hodnocení oproti loňsku v žebříčku posunulo o osm míst vzhůru na 36. pozici. Zástupkyně Světové banky Melissa Marie Johnsová byla hostem konference, které ministerstvo obchodu a průmyslu pořádalo k závěrům zprávy Doing Business 2016.

„V České republice existuje spousta zbytečných překážek, které komplikují podnikání v oblasti zakládání firem, vyřizování stavebních povolení a taky placení daní,“ uvedl pri iDNES.cz k závěru zprávy ministr Jan Mládek.

Také z reportu Světové banky vyplývá, že začít podnikat je v Česku zbytečně komplikované. Než začnou nové firmy u nás fungovat, musejí překonat příliš přebujelou administrativu. „Řešení zjištěných nedostatků se musí stát prioritou celé vlády,“ vyzval Mládek.

Hlavním důvodem, proč Česko i přes výrazné zlepšení hodnocení za posledních pět let zaostává, je slabé využití elektronické komunikace a také absence jednotných obslužných míst, kde by bylo možné vyřizovat povolení od vícero úřadů najednou. Procesní lhůty českých úředních míst jsou též často podstatně delší než v případě řady jiných evropských zemí.

Zatímco ČR dosud vyžaduje při zřizování firmy osm úkonů, například v Estonsku je potřeba udělat pouze tři. Česká republika se zřejmě v tomto směru inspirovala německým a rakouským vzorem. Obě země také podle Světové banky dopadly v této oblasti ještě hůře než Česko.

„Při zakládání firem je problém u rejstříkových soudů, kde notáři sestavují stanovy společnosti a tím se celá registrace prodražuje a zpomaluje,“ řekl někdejší viceprezident Světové banky Jan Zámečník. „Výsledkem řetězení lhůt bývá výrazně vyšší časová zátěž.“

Obdobné zjištění však platí například i pro energetické distributory, kde lhůty pro vyřízení žádostí o zavedení elektrické přípojky jsou podstatně delší, než v Německu, ač mají čeští distributoři německé akcionáře.

Příklad Slovenska a Estonska

Podle Zámečníka je nejzásadnější složitá daňová administrativa. „V Česku rozjezd podnikání trvá dlouho proto, že nerekodifikovalo daň z příjmu jako Slováci. Ti mají na rozdíl od nás i kratší časové lhůty, protože mají méně diferencované a tím také méně pracné vyměřovací základy.“

„Na Slovensku bylo vyčištění daňové legislativy i praxe prioritou, což je teď cílem i v Česku,“ dodal Zámečník.

Z hlediska elektronizace nám může být vzorem Estonsko, které má nejlepší hodnocení v tabulce pro rozjezd podnikatelských činností. Je to kvůli podstatně nižší časové i finanční zátěži pro vznikající společnosti v pobaltské zemi.

V Estonsku funguje administrativa státu plně elektronicky a běžně se využívá elektronizace dokumentů. Ve státě, kde je přístup k internetu lidským právem, funguje zcela online také bankovní systém. Lidem jiných národností dokonce Estonsko umožňuje stát se elektronickým rezidentem.

Už v roce 2000 estonská vláda zrovnoprávnila elektronické podpisy s těmi fyzickými. Státní administrativa na všech úrovních je tak odbavována elektronicky. Snem českých živnostníků může být také rychlé vyplňování daňového přiznání, které v Estonsku většina lidí odbavuje na internetu. A zabere jim to jen několik minut.