„Česká pošta skončí poprvé celkově ve ztrátě, i když provozně ve ztrátě je poslední tři roky,“ prohlásil šéf pošty v únoru. Jak je to ve skutečnosti s hospodařením České pošty a proč je na tom firma s největším počtem zaměstnanců v zemi finančně tak zle, že nyní vyjednává o půjčce od státu ve výši 800 milionů korun?
1. Je ztráta České pošty překvapení?
Z účetnictví bylo jasné, že se podnik propadá do problémů již delší dobu. „Těch 91 milionů byl hospodářský výsledek vytvořený tím, že se prodávaly nemovitosti a rozložilo se to v čase. Nemůžeme ale uměle účetně předstírat, že pošta je v zisku,“ uvedl nedávno Knapp.
2. Proč je státní podnik ve ztrátě
Podle vedení pošty a jejího akcionáře, ministerstva vnitra, je to proto, že stát platí málo za takzvanou univerzální službu. Tu nařizuje poště zákon a není pro podnik výdělečná. Kvůli ní obcházejí pošťáci své rajony každý den – třeba jen s jediným dopisem – v každém městě i v nejvzdálenější vesnici.
Jak se daří České poště
Zákon zároveň předepisuje poště držet 3 200 poboček (včetně Pošt Partner provozovaných za poplatek soukromníky), které jsou rovnoměrně rozložené po celé republice. Skutečnost ohledně hospodaření České pošty je však ještě horší. „Reálná provozní ztráta za loňský rok je dokonce 1,075 miliardy korun,“ říká Knapp. Auditoři pošty výsledek vylepšili o 800 milionů, které poště už několik let dluží stát za univerzální službu z let 2013 a 2014.
Výše kompenzace za sporné období by se měla vyřešit letos. V Poslanecké sněmovně je aktuálně v závěrečném třetím čtení návrh novely poštovního zákona, který má tyto peníze poště definitivně přiřknout. Než se splní všechny procedurální náležitosti, vyjednává pošta s ministerstvem financí o zmíněné půjčce ve výši 800 milionů.
3. Kolik bude stát poště za univerzální službu platit?
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) podal ke zmíněné novele zákona o poštovních službách pozměňovací návrh, podle něhož má pošta dostávat až 1,5 miliardy ročně, počínaje rokem 2018. Aktuálně je v zákoně strop nastaven na 500 milionů. Jde o horní limit, protože pošta musí každoročně předložit Českému telekomunikačnímu úřadu vyúčtování a úřad rozhodne, kolik se jí má vyplatit.
4. Je tato ztráta poslední?
Ne. Ztrátu očekává pošta i v tomto roce, a dokonce vyšší než loni. Kouzlit s dlužnými 800 miliony od státu už nepůjde a zásadní překopání nákladové a příjmové struktury firmy není možné z roku na rok.
První kladný výsledek očekává vedení pošty v roce 2022. Kormidlo na poště bude podle Hamáčka nadále držet Knapp, který do vedení nastoupil v polovině loňského června a jehož strategii ministerstvo dalo požehnání.
5. Co se ztrátou pošta hodlá dělat
Od listovních zásilek zřejmě přesune pozornost na balíkový trh, konkrétnější zatím Česká pošta být nechce. Trh s balíky roste mezi dvanácti a čtrnácti procenty ročně, zatímco dopisy a pohlednice ročně klesají o deset procent. Ovšem pouze čtyři z deseti balíků, které lidé posílají, přepraví pošta. Zbytek obsadila konkurence.
V rozhovoru pro MF DNES Knapp hovořil o robotizaci třídění zásilek, přestavbě hlavního překladiště v Malešicích, digitalizaci místo papírování na přepážkách, vzájemné personální výpomoci mezi sousedními poštovními okrsky či prodeji nepotřebných nemovitostí, kde se na zbytečně velké ploše topí a svítí. V místech, kde je pošta v nájmu, dojde k přehodnocení smluv.
Smělé plány na snížení frekvence doručování některých zásilek (dnes do jednoho dne od podání) Knapp zatím odložil. Nabízí se i varianta zahojit se finančně tím, že pošta zdraží. „V nejbližší době zdražit neplánujeme,“ říká mluvčí firmy Matyáš Vitík. Jak dlouho to bude platit, však neupřesňuje. Poslední velká cenová změna přišla 1. března. Za balíky se už neplatí podle váhy, ale podle rozměrů.
