Stálého generálního ředitele podnik vybere v novém výběrovém řízení. Na tiskové konferenci to řekl ministr vnitra Vít Rakušan.
Rakušan uvedl, že na pozici generálního ředitele se přihlásilo deset kandidátů. Dva z nich byli vyřazeni, jelikož nedoložili potřebné dokumenty. V polovině prosince se podle Rakušana sešla výběrová komise, aby zbylé kandidáty ohodnotila a obodovala.
Interní limit komise byl podle Rakušana devadesát bodů. „Devadesát bodů nezískal žádný z uchazečů o post generálního ředitele,“ oznámil Rakušan. Podle něj komise nakonec vygenerovala dva kandidáty, kteří měli bodů nejvíce, ti byli následně podrobně prověřeni.
„Bohužel musím konstatovat, že z tohoto výběrového řízení nový generální ředitel České pošty nevzešel,“ zmínil Rakušan.
Českou poštu čeká transformace
Stát letos zahájí rozsáhlou transformaci České pošty. Jejím cílem bude redukce nákladů a zmodernizování jejích služeb. Řešit se bude i možné rozdělení státního podniku podle ziskovosti služeb. Prověřit chce také fungování pobočkové sítě, zejména ve velkých městech.
„Nás teď čeká velmi důležitá diskuze. Musíme se přizpůsobit novým trendům. Ubývá listovních zásilek, to je důležité si uvědomit,“ řekl Rakušan.
Připomněl také, že lidé používají datové schránky více než v předchozích letech, ubude tak cenných psaní. „Bude to generovat nemalé ztráty pro Českou poštu. Odhadovaná ztráta jenom pro rok 2023 z toho, že se masivněji používají datové schránky, se může dostat až do výše přes dvě miliardy korun. A tím by logicky ta ztráta České pošty stále nabírala na své hloubce,“ upozornil.
Nový prezident nechce známky se svou podobiznou, pošta nabízí alternativu |
Rakušan také zmínil, že Česká pošta je mnohdy jediným místem na venkově, kde mají lidé kontakt s úřadem. Celá transformace České pošty tak podle něj musí projít důkladnou diskuzí s regiony, samosprávami, zástupci samospráv i odboráři.
„Na stole máme několik návrhů už v této době na větší efektivitu a vytížení pobočkové sítě. V současné době má pošta 3 200 poboček, samotné číslo už bylo i problémem při evropské notifikaci, a my se musíme zamýšlet nad tím, jakým způsobem redukovat náklady, jak uspořit finanční náklady na provoz,“ uvedl.
Jak dodal, je nutné udržet dostatečnou pobočkovou síť, a to především v regionech, na vesnicích a všech regionech, které jsou jakýmkoliv způsobem strukturálně ohroženy. „Vždycky ta populistická interpretace ve veřejném prostoru, když se mluví o pobočkách, je, že se budou rušit pobočky v nejmenších vesnicích a podobně. Ale pobočky v nejmenších vesnicích nejsou ty nejnákladnější,“ upozornil.
Naopak je podle něj důležité prověřit, jak vypadá pobočková síť ve velkých městech. „Musíme se také bavit o tom, v jakých nemovitostech pošta sídlí, zda je vždycky nutné, aby to byly krásné velké historické budovy, a jestli třeba pošta nemůže své cash flow vylepšit právě tím, že v některých velmi zajímavých nemovitostech, které ovšem nejsou mnohokrát vhodné pro poštovní účely, se třeba do budoucna i zbaví,“ zmínil.
„A z logiky věci tady se rozhodně nebavíme o poštovnách v malých obcích a vesnicích, tady se bavíme o zařízeních, které jsou právě v těch největších městech,“ řekl.
V posledních letech Česká pošta hospodaří v červených číslech. Loni snížila ztrátu o polovinu na 681 milionů korun. V předchozím roce vykázala propad 1,37 miliardy korun. Provozní výnosy vzrostly o 400 milionů na 19,55 miliardy korun. Loňské hospodaření ovlivnila pandemie koronaviru.
Pošta provozuje v zemi zhruba 3 200 poboček a poskytuje na základě licence od Českého telekomunikačního úřadu základní poštovní služby na celém území státu.
