Česká národní banka na podporu české koruny naposledy intervenovala během loňského října. I proto se ukončení intervenčního režimu na první pohled jeví jako formální krok. Analytici ale upozorňují, že čeští centrální bankéři tím trhu vyslali důležitý signál, který v příštích měsících může vést k dalšímu oslabování české měny.
„Pokud se koruna dostane pod tlak, ČNB už nebude hájit určitou úroveň kurzu. To je důležitý vzkaz pro investory do koruny, že už nemají tohoto spojence na své straně. Samozřejmě ČNB může kdykoliv zasáhnout, ale už by zřejmě jen brzdila pohyb měny,“ uvedl pro iDNES.cz analytik Patria Tomáš Vlk.
Vývoj kurzu koruny (10. srpna 2023)
Česká národní banka uvedla, že nadměrným výkyvům měnového kurzu bude nadále zabraňovat. Oproti oficiálně vyhlášenému intervenčnímu režimu je ale takový závazek o mnoho slabší.
Zdražování v Česku zpomaluje. Inflace se v červenci dostala pod devět procent |
„V aktuálním módu by centrální banka sáhla k intervencím v momentě, pokud by koruna oslabila enormně, a to například na úroveň 26 korun za euro,“ okomentoval současnou situaci portfolio manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.
Směr měnové politiky se mění
Ukončení intervenčního režimu tak mohou investoři vnímat jako potvrzení, že se směr měnové politiky mění. I dotázaní ekonomové uvedli, že v dohledné době může Česká národní banka zahájit pozvolný cyklus snižování úrokových sazeb, který by ale nemusel být pro českou korunu zrovna příznivý.
„ČNB má k poklesu sazeb blíž než ECB či Fed, což pro korunu není dobré. V podstatě se dostává do opačné pozice oproti roku 2021, kdy jí pomáhal vzhůru aktivní přístup minulé bankovní rady ke zvyšování sazeb,“ upřesnil Tomáš Vlk.
Inflace klesne, nezaměstnanost zůstane beze změn. ČBA představila prognózu |
Pro mnohé analytiky bylo formální ukončení intervenčního režimu poněkud překvapující. K rozprodávání zásob zahraničních měn, tedy devizových rezerv, se Česká národní banka rozhodla krátce po rozpoutání války na Ukrajině. V té době se totiž začalo zvyšovat tempo zdražování, které Českou republiku trápí dodnes.
Devizové intervence na podporu koruny tak měly v minulých měsících za cíl pomoci v tlumení vysoké inflace. Slabá koruna totiž zdražuje dovážené zboží, kam patří kupříkladu i ropa, zemní plyn nebo průmyslové kovy.
Volatilní koruna
„Formální ukončení intervencí ze strany ČNB bylo pro trh poměrně nečekaným krokem. Oficiálně to bankovní rada vysvětluje snahou o větší transparentnost. Ohledně dalšího dění lze očekávat, že bez formální ochrany ze strany ČNB bude koruna podléhat o něco větší volatilitě,“ řekl analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš.
Důchody budou relativně nižší a ve vyšším věku. Nejde to jinak, říká Rusnok |
Česká koruna by mohla v dalších měsících oslabovat i kvůli nepříznivé makroekonomické situaci v České republice a sousedním Německu. Hospodářská výkonnost obou zemí není v kontextu zbylých států Evropské unie v poslední době optimální. I proto by se kurz české koruny mohl nadále propadat.
„V druhé polovině letošního roku čekám mírné oslabení koruny. Bude ale velmi záležet na dalším vývoji úrokového diferenciálu, na komunikaci ČNB i na objemu, v jakém česká centrální banka spustí oznámené odprodeje devizových rezerv, které budou faktorem brzdícím oslabování koruny. V příštích letech, po poklesu úrokových sazeb v Česku i v zahraničí na neutrální úrovně, by se koruna měla vrátit k trendu posilování, byť nejspíš jen k velmi mírnému,“ uvedl ekonom České spořitelny Michal Skořepa.
Podobně to vidí i Tomáš Pfeiler. „Očekávám, že koruna do konce roku oslabí do intervalu 24,5 – 25 korun za euro. Investoři začnou více reflektovat ztenčující se úrokový diferenciál mezi korunovými a eurovými aktivy. Rovněž ochabuje zájem o úvěry v eurech, jejichž následná konverze do korun představovala důležitý zdroj poptávky po tuzemské měně v prvních kvartálech,“ dodal pro iDNES.cz portfolio manažer společnosti Cyrrus.
