„Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů bankovní rady,“ uvedl guvernér Aleš Michl.
Centrální bankéře k nižším úrokům nepřimělo ani zvolnění inflace. Ta v lednu zpomalila na 1,6 procenta. „Jenže při očištění o volatilní složky v podobě energií, potravin, alkoholu a tabáku vychází meziroční růst cen na 3,2 procenta,“ spočetl hlavní ekonom investiční společnosti XTB Pavel Peterka s tím, že inflaci tlačí níž také silná koruna.
„Inflace sice zamířila pod cíl, avšak jádrová inflace, a především pak inflace ve službách zůstává zvýšená,“ dodal hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Inflaci podle něj podněcuje hlavně realitní trh, kde dochází k soustavnému zvyšování nájemného a zdražování nemovitostí.
Nedostupnost bydlení v Česku vyvolává konflikt mezi rodiči a dětmi. Má to řešení? |
Podle Peterky stále existuje řada vlivů, které by inflaci mohly znovu podnítit. Jde například o očekávání svižného růstu mezd v ekonomice, který se přelévá do silnější poptávky. Dalším rizikem jsou už zmíněné nemovitosti. „Bytová krize, kterou jsme si v Česku způsobili, tlačí ceny nemovitostí nahoru. V podzimní prognóze ČNB očekává meziroční růst cen nových nemovitostí o 10,5 procenta,“ dodal Peterka.
„Vzhledem k vývoji je potřeba držet poměrně restriktivní měnovou politiku. Proinflačně působí zvýšený růst cen služeb a nemovitostí,“ potvrdil guvernér ČNB s tím, že na příštích zasedání bude bankovní rada vycházet z vyhodnocení setrvalosti nízké inflace, kurzu koruny, trhu práce, poptávky i fiskální politiky.
ČNB také zveřejnila novou makroekonomickou prognózu, o kterou se bude při rozhodování o nastavení sazeb opírala. Podle ní má být inflace letos pod dvěma procenty. Inflace by měla činit 1,6 procenta, v příštím roce 2,1 procenta. Inflaci letos snížilo hlavně převedení poplatku za OZE na stát.
„Rizikem výhledu je zrychlení růstu množství peněz v ekonomice či dodatečný růst výdajů veřejného sektoru. Riziko je i růst mezd nebo setrvalost růstu cen služeb, zejména nájmů,“ uvedl Michl.
V předchozí predikci z počátku listopadu centrální banka očekávala pro letošní rok hospodářský růst 2,4 procenta a průměrnou inflaci 2,2 procenta.
Na sazby nesahá ani ECB
Stabilní na svém čtvrtečním zasedání ponechala úrokové sazby i Evropská centrální banka. „ECB trhy nepřekvapila. Lednová inflace v eurozóně sice výrazně zpomalila, ale pokles byl tažen především poklesem cen volatilních složek spotřebního koše, tedy energiemi a potravinami. Bez těchto vlivů by byl pokles inflace pomalejší. V základním scénáři dalšího vývoje sice ropa a další energetické komodity zůstanou na nižších úrovních, ale jejich charakter může vést k výrazným výkyvům cen oběma směry, což by se promítlo do výsledné inflace,“ shrnul hlavní ekonom investiční společnosti XTB Pavel Peterka.
Trh podle Peterky v současné chvíli předpokládá stabilní sazby i po zbytek roku se s mírným prostorem pro jedno snížení sazeb. „To by přišlo v případě potvrzení trendu nižší inflace a odeznění některých inflačních rizik, která drží ECB v pozoru,“ uzavřel ekonom.
