Počet návrhů na oddlužení se neustále zvyšuje. Rok od roku roste také jejich úspěšnost, tedy podíl návrhů, které soud schválí. Zatímco v prvním pololetí roku 2008 „uspěla“ pouze třetina předlužených, v prvním letošním čtvrtletí soudy schválily už 87 procent návrhů.
Někteří však osobního bankrotu zneužívají a půjčují si bezhlavě. „Někteří z dlužníků, kteří jsou už ve velmi krizové finanční situaci, si půjčí částky, zejména v nebankovním sektoru, o nichž už dopředu tuší, že je nebudou moci reálně splatit,“ tlumočí zkušenosti některých právníků mluvčí České advokátní komory Iva Chaloupková.
Osobní bankrotOsobní bankrot dává od roku 2008 dlužníkům šanci začít znovu. Oddlužení umožní zastavit exekuce, dluhy přestanou růst a lze je splácet v pravidelných měsíčních splátkách po dobu pěti let. Za pět let stačí splatit 30 procent dluhu, zbytek se dlužníkovi odpustí. Jeho příjem však musí stačit také na odměnu insolvenčnímu správci, která za pět let činí přes 65 tisíc. |
„Známe dokonce situace, kdy si jeden den vezmou půjčku a už druhý den podávají návrh na oddlužení. O své předluženosti však museli vědět už v době, kdy si tu další půjčku brali,“ přidává se obchodní ředitel společnosti Fair Credit Tomáš Konvička.
Proč předlužení dopustí samotný věřitel, který má povinnost prověřit dlužníkovu schopnost splácet? Pokud není členem úvěrového registru, což většina nebankovních věřitelů není, musí se do jisté míry spoléhat na to, že mu dlužník nelže. „Máme sice sofistikované způsoby ke zkoumání schopnosti dlužníka splácet, nicméně pokud se rozhodne nám něco zatajit, třeba dřívější půjčky, zjistíme to jen velmi obtížně,“ vysvětluje Konvička.
Někteří dlužníci jednoduše spoléhají na to, že ať nasekají dluhů, kolik chtějí, oddlužení je zachrání. Ne vždy však jejich sázka vyjde. Insolvenční soud totiž může tento nepoctivý úmysl odhalit a oddlužení nepovolí. „V případě nepoctivého záměru hrozí konkurz a nemožnost podat insolvenční návrh dalších pět let,“ varuje ředitel poradny při finanční tísni David Šmejkal.
Navíc může soud situaci, kdy mezi žádostí o poslední úvěr a žádostí o insolvenci uběhne jen krátká doba, posoudit jako podvod. Soudy za nepoctivý úmysl berou i zatajování majetku a příjmů, závazků, nesplácení dalších nových dluhů v průběhu oddlužení apod.
Soudy však prý bývají benevolentní. „A to jak při povolování oddlužení, tak i v jeho průběhu, kdy dlužníci mnohdy zcela zjevně porušují své povinnosti a nic se jim nestane. Zpravidla to soud řeší pouhou výtkou či pohrůžkou,“ tvrdí Chaloupková.
Kvůli nepoctivým dlužníkům přicházejí „na buben“ věřitelé.
Pravidlům se přizpůsobují i věřitelé
Pokud dlužník splatí jen 30 procent, věřitel musí svou pohledávku z větší části odepsat. Někteří s tím proto začali kalkulovat předem a při poskytnutí půjčky ihned inkasují odměnu či jinou platbu a do samotného oddlužení pak přihlašují vedle samotného dluhu i vysoké smluvní pokuty.
Jak Češi za poslední roky vyhlašovali osobní bankroty
O jisté nezodpovědnosti dlužníků svědčí i další trend. Jde o případy, kdy dlužníci mají tak malé příjmy, že na splnění podmínek bankrotu nestačí. Soud tak může akceptovat písemný slib od příbuzných nebo jiných lidí, že budou dlužníkovi po potřebnou dobu příjem doplňovat, ať už jednorázovou částkou, nebo pravidelnými příspěvky.
A mnohdy je pak příjem dlužníka včetně této pomoci spočítaný do koruny tak, aby stačil. „I takovéto nejisté, či spíše fiktivní příjmy jsou však pro soud leckdy postačující pro povolení oddlužení,“ podotýká Chaloupková.
Oddlužení nezneužívají jen dlužníci. Mluvčí advokátní komory varuje před lidmi, kteří se snaží na lidském neštěstí vydělat. Odrazují dlužníky od údajně drahých advokátů, ale sami neumějí připravit návrh tak, aby prošel. Navíc za to mnohdy inkasují vysoké poplatky. Dlužníka tak potopí ještě víc.
