Odchody z oblastí s vysokou nezaměstnaností nejsou kupodivu příliš časté. Ilustrační foto

Odchody z oblastí s vysokou nezaměstnaností nejsou kupodivu příliš časté. Ilustrační foto | foto: Canaba

Češi opouštějí velká města

  • 108
Češi zůstávají věrní pověsti jednoho z nejusedlejších evropských národů. Stěhují se málo a ke změně bydliště je často nedonutí ani špatná ekonomická situace regionu. MF DNES na základě údajů ze statistického úřadu spočítala, odkud a kam se lidé v posledních čtyřech letech nejvíc stěhovali.

Nejvýznamnější jsou odchody z velkých měst do okolních okresů. "Je to jediná podstatná věc, kterou na vnitrostátní migraci v Česku nyní můžeme sledovat," řekl Zdeněk Čermák, který vede Katedru sociální geografie a regionálního rozvoje na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity.

Naopak odchody z oblastí s vysokou nezaměstnaností příliš časté nejsou. V Mostě, kde je lidí bez práce nejvíc v celé zemi, ubylo během čtyř let pouze pár stovek obyvatel.

Nejvíce lidí se podle statistik odstěhovalo z Prahy, Brna a Ostravy. Do velkých měst se mnoho lidí také přistěhovalo, úbytek však převažuje. Vůbec nejhůř si vede Brno, kde rozdíl mezi příchozími a odchozími činí za roky 2002 až 2005 více než 8 tisíc. Ročně z města odejde v průměru 2 tisíce lidí.

"Z Brna se lidé stěhují hlavně za novým bydlením, mimo město mají možnost žít v čistějším prostředí," vysvětluje ředitelka jihomoravské pobočky statistického úřadu Jana Moravcová.

Vysoký úbytek v Brně je podle ní způsoben tím, že se nové byty stavějí mimo okres, zatímco pražská satelitní městečka obvykle nepřekračují hranice hlavního města.

Byty ve velkých městech však nezůstávají prázdné, často je pomáhají zaplňovat cizinci. Noví obyvatelé satelitů nemění zaměstnání a za prací dojíždějí do blízkého velkoměsta.

"Na předměstí odcházejí dobře situovaní lidé s vyšším vzděláním, obvykle mezi třiceti a čtyřiceti lety," říká Čermák z Karlovy univerzity.

Česko tak zažívá v menším rozsahu podobnou situaci, jaká se odehrávala v západní Evropě před desítkami let. I přesto se obyvatelé těchto států nadále stěhují mnohem víc než Češi.

"Úplným extrémem jsou pak Spojené státy," připomíná Čermák známou skutečnost, že pro Američany není problém se ze dne na den odstěhovat tisíce kilometrů daleko na opačné pobřeží.

Čechům stěhování za prací komplikuje řada překážek. "Největší bariérou je nedostatek bytů," upozorňuje Čermák.

Stavba bytů se stěhováním úzce souvisí. Na začátku 90. let, kdy přibývalo nejméně bytů, se lidé téměř nestěhovali. "Vyvrcholil tak pokles, který začal už v 60. letech," říká Čermák.

Podle něj by v té době počet přestěhovaných za rok odpovídal dnešním údajům za čtyřleté období. S koncem minulého režimu se také obrátil směr migrace. Češi už nemíří z venkova do měst, ale naopak.

Podle demografů nejvíce lidí přibývá v obcích s méně než dvěma tisíci obyvatel. Pro větší města je odliv lidí mnohdy nepříjemný. Pokud počet obyvatel klesne například pod padesát tisíc, dostanou ze státního rozpočtu méně peněz. Mnohá se tak snaží nové obyvatele motivovat ke změně bydliště i penězi. Naposled tak uspěla Jihlava, která každé nové duši nabídla tři tisíce korun.

Ve skutečnosti však Češi mění bydliště výrazně více, než uvádějí statistiky. Mnozí z nich přechodné stěhování nehlásí, a tak nejsou do výsledků započteni.

"Spousta lidí se také stěhuje pouze v rámci jednoho okresu," připomíná Čermák fakt, že Češi obvykle nemigrují na nijak velké vzdálenosti.

Vyhlídka do příštích let je podle demografů už dlouhou dobu stejná: Češi se začnou stěhovat mnohem více. Kdy to nastane, nedokáže nikdo říct.

"Prognózy pořád tak trochu valíme před sebou, čekali jsme boom v roce 1990, 2000 a zřejmě ho budeme očekávat i v příštích letech," uzavírá Čermák.