Podle dat ministerstva průmyslu a obchodu je v Česku celkem 7 733 čerpacích stanic. Téměř polovinu z nich tvoří neveřejné stanice s omezeným přístupem, například v areálech firem. Veřejně dostupných čerpacích stanic, které mohou využít běžní motoristé, je podle aktuální evidence MPO 3 948.
Celkovou délku dálniční a silniční sítě včetně silnic I., II. a III. třídy, která činí přibližně 56 tisíc kilometrů, připadá na každých 14 kilometrů jedna veřejná čerpací stanice. Toto číslo je ale jen orientační, podle MPO je mezi veřejnými stanicemi 2 855 takzvaných standardních stanic, které nabízejí běžná paliva jako benzin a naftu. Zbytek tvoří například plnicí stanice CNG. „Motoristé s konvenčními palivy tak mohou natankovat v průměru každých 20 kilometrů,“ upřesňuje Damir Duraković, generální ředitel společnosti Axigon, autorizovaného distributora tankovacích karet.
Nejmodernější benzinky v Česku mají záchody z letadla a hmyzí domečky |
Síť čerpacích stanic v Česku je podle odborníků mimořádně hustá a trh je z velké části nasycen. „Nové stanice mohou vznikat, ale pouze na nově budovaných úsecích dálnic, silnic a obchvatů. Vedle moderních ekologických paliv a rychlodobíjecích stojanů bude důraz kladen i na občerstvení a další služby,“ říká Václav Loula z České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO).
Evropský unikát
Podle Pavla Peterky, hlavního ekonoma XTB, Češi skutečně patří mezi národy s největší hustotou čerpacích stanic: „Na každých 14 kilometrů silnic připadá jedna veřejná čerpací stanice, a když započítáme i neveřejné, je to dokonce jedna na 7 kilometrů. V evropském měřítku jde o unikát. Přes čtvrtinu tvoří samostatné pumpy, zbytek sítě ovládají velké značky.“
Zároveň upozorňuje, že i přes vysoký počet čerpacích stanic může být konkurenční tlak omezený, i když ceny pohonných hmot v Česku zůstávají jedny z nejnižších v EU hlavně díky nižší daňové zátěži. „Otázkou je, jak s cenami zamává rozšíření emisních povolenek, které by mohlo přijít už v roce 2027.“
Ivan Indráček z Unie nezávislých čerpadlářů připomíná, že prvenství Česka závisí na způsobu měření: „Nikdy jsme nebyli jednoznačně první. Záleží, jak se to měří. O prvenství se dělíme třeba s Itálií, Švýcarskem nebo Řeckem. Bezesporu ale patříme k zemím s nejhustší sítí čerpacích stanic. Prostor pro nové už téměř není, síť je z větší části hotová. Nové pumpy vznikají jen tam, kde se staví nové silnice, a ročně jich přibývá jen několik.“
Čepro za pumpy Robin Oil zaplatí 4,5 miliardy. Část si půjčí od jejich majitele |
MPO navíc eviduje 1 563 vlastníků čerpacích stanic, z nichž 1 316 provozuje pouze jednu stanici. Dalších 179 vlastní dvě až čtyři stanice. Naproti tomu pět největších hráčů na trhu provozuje sítě s více než 130 čerpacími stanicemi, což představuje přes 1 300 veřejných pump. Největší síť má Orlen (dříve Benzina) se 439 stanicemi, následuje MOL se 302 stanicemi.
Čepro provozuje sítě EuroOil a RoBiN OIL s celkem 285 stanicemi. Čtvrtý je Shell se 179 a pátý OMV se 139 čerpačkami. „Čepro díky loňské fúzi se společností RoBiN OIL významně posílilo. RoBiN OIL provozoval 75 čerpacích stanic, což byla mimo ‚velkou pětku‘ největší síť v Česku,“ doplňuje Duraković.
Přestože je síť čerpacích stanic hustá a konkurence vysoká, na dálnicích si provozovatelé mohou dovolit výrazně vyšší marže. „Například na D1 aktuálně natankujete litr paliva až za 39,90 Kč. Firmy ale i živnostníci mohou výrazně ušetřit využitím tankovacích karet s plošnou cenou. S našimi kartami lze v tomto týdnu tankovat naftu u Čepra za 31,19 Kč/l a na stanicích Shell za 32,39 Kč/l,“ uzavírá Damir Duraković, generální ředitel společnosti Axigon.
