ČEPS v dokumentu nazvaném Hodnocení zdrojové přiměřenosti zobrazil dva základní možné scénáře dalšího vývoje. Podle společnosti výsledky obou scénářů naznačují možné problémy s nedostatkem zdrojů pro zajištění spolehlivosti soustavy.
I přes vyšší objem importu elektřiny ze zahraničí tak bude nutné do roku 2035 zajistit zdroje s výkonem 1600 až 1900 MW. V případě extrémně nepříznivého počasí v příštích letech ovšem může být potřeba dostavby zdrojů až dvojnásobná.
„Scénář respondentní vychází primárně od údajů, které jsme dostali od provozovatelů zdrojů, jak oni vidí svoji zdrojovou základnu. To znamená, kdy budou odstavovat jednotlivé typy zdrojů, eventuálně, jak plánují výstavbu nových. Scénář progresivní předpokládá rychlejší odchod od uhlí a rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů a i větší rozvoj elektrifikace, čili větší nárůst spotřeby,“ uvedl pro iDNES.cz Svatopluk Vnouček, místopředseda představenstva ČEPS. Jak dodal, scénáře se liší v detailních částech, například v tom, jak rychle poroste objem instalovaných fotovoltaik, větrných elektráren a kolik bude tepelných čerpadel.
Výsledky simulací obou scénářů ukazují, že Česko se po roce 2025 změní z čistého exportéra na importéra elektřiny. Podle Respondentního scénáře v roce 2035 dosáhne import až 18,2 procenta tuzemské spotřeby, což představuje přibližně 14 TW hodin. V této souvislosti se mluví o dovozu elektřiny z Německa nebo Francie.
Co dělat v případě útlumu uhlí. Ministerstvo se připravilo na kritické scénáře |
Podle ČEPS je import tohoto množství energie technicky přípustný a také uskutečnitelný. Z analýzy vyplývá, že v každém roce tvoří větší část dovozu import ekonomický, který by v případě nutnosti bylo možné nahradit dražšími domácími zdroji elektřiny. Bilanční import, který uvažované domácí zdroje pokrýt nedokážou, pak podle analýz ČEPS v žádném horizontu nepřesahuje 9 TWh.
Hlavními evropskými exportéry skutečně budou v dalších letech Německo a Francie, přičemž významné přebytky energie jsou indikovány i pro další státy, zejména přímořské jako Velká Británie, Norsko nebo Španělsko. Simulace vychází z panevropského modelu, kde informace například o Německu vyplňují samotní němečtí provozovatelé přenosové soustavy. Výsledky simulací ČEPS indikují, že Česko bude mít možnost dovážet levné importy z přebytků výroby z OZE z Německa a dalších států, zejména během letního období. To platí i za předpokladu instalovaného příkonu 12 GW elektrolyzérů v Německu v roce 2030.
Ceny silové elektřiny budou podle analýzy během jednotlivých let hodně kolísat. Během léta by dovoz elektřiny ze zahraničí měl ceny v Česku snižovat, naopak v zimním období se v některých hodinách mohou dostupné zdroje pro dovoz vyčerpat, což by vedlo k cenovým výkyvům. V průměru by však podle obou scénářů vývoje měly ceny elektřiny na trhu do konce této dekády postupně klesat. Po roce 2030 ČEPS očekává opětovný nárůst cen, stále by však za určitých okolností měly zůstat pod současnou úrovní.
Dovozcem elektřiny se Česko podle analýzy stane už po příštím roce. V současnosti je Česká republika exportérem elektřiny, přeshraniční saldo, tedy rozdíl mezi vývozem a dovozem, loni činilo 9,2 terawatthodiny ve prospěch vývozu.
Flexibilita jako nástroj pro dekarbonizaci
Jan Fousek, ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT považuje za důležitý signál pro modernizaci české energetiky fakt, že představený strategický dokument ČEPS počítá, kromě dalších opatření, významně i s akumulací energie a využitím flexibility jakožto důležitým nástrojem pro bezpečnou dekarbonizaci.
„S plánovaným masivním rozvojem obnovitelných zdrojů v Česku i v okolních zemích budou hrát flexibilní zdroje klíčovou roli pro stabilizaci sítě, minimalizaci záporných cen elektřiny a vyrovnávání produkce zelené energie. A to jak v konzervativním scénáři, který pro rok 2040 počítá s bateriovou kapacitou 5,5 GWh a výkonem 2,8 GW, tak i v progresivním scénáři, operujícím s kapacitou 7,6 GWh a výkonem 3,8 GW,“ říká Fousek.
Podle něj je proto potřeba počítat i se stále větším růstem poptávky po flexibilním využívání spotřeby (tzv. Demand Side Response), jak také dokument potvrzuje. „Aby bylo možné vyrobenou elektřinu využívat dle potřeb trhu a pracovat s ní v čase, je pro nás zcela zásadní systematická podpora a rozvoj akumulace (všech dostupných technologií), flexibility a její agregace. Je proto velice pozitivní, že právě to dokument akcentuje,“ dodává Fousek.
Data se analyzují na evropské úrovni
ČEPS vypracoval analýzu v souladu s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 o vnitřním trhu s elektřinou. Toto nařízení ukládá výrobcům a dalším účastníkům trhu, jako jsou obchodníci, zákazníci, operátor trhu a další poskytnout provozovatelům přenosových soustav údaje o očekávaném využívání výrobních zdrojů s přihlédnutím k dostupnosti primárních zdrojů.
Stejnou povinnost mají i ostatní provozovatelé přenosových soustav v EU. Získaná data se společně s předpokládanou poptávkou a nabídkou následně vyhodnocují. Součástí prověrky je i vypracování scénáře, který v horizontu deseti let mapuje možný vývoj evropské elektroenergetiky.
Na evropské úrovni data analyzuje ENTSO-E, které sdružuje 41 evropských provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav z 34 zemí. Jejími členy jsou i zástupci mimo Evropskou unii.
Hlavním cílem vnitrostátního hodnocení zdrojové přiměřenosti je určení případných rizik a identifikace jejich příčin. V případě, že se vyskytnou, členský stát by měl následně vypracovat plán pro přijetí nápravy.
