Česká energetika prochází největší transformací v novodobé historii. Odklon od uhlí může také podle predikcí ČEPS i dalších analýz nastat dříve než v roce 2033 a to kvůli ekonomické nerentabilitě uhelných zdrojů. Podle Vnitrostátního energeticko-klimatického plánu (NKEP) bude Česko do roku 2030 potřebovat investice do nových zdrojů a sítí ve výši stovek miliard korun. Odborníci se shodují, že posilování sítí a budování nových zdrojů již není otázkou volby, ale nutností.
Tykač zavírá elektrárny, výroba už není únosná |
„Energetika prošla naprosto fundamentální změnou v posledních několika letech, a kdo si neuvědomí, co se dnes odehrává na energetickém trhu, ztrácí krok. Dostáváme se do vysoce regulovaného prostředí, na rozdíl od tržního prostředí, které zde bylo ještě před 10 lety,“ zdůraznil Havlíček. Jedním z důvodů byla energetická krize a následné geopolitické změny.
Evropa je však, co se týče cen energií, tak vyšponovaná, že si jednotlivé státy začínají předkupovat na 10, 20 a dokonce i 30 let na různé zdroje a to na bázi předem dohodnutých podmínek. Státy jsou tímto způsobem donuceny investory nových projektů podporovat, i když riskují, že na tom můžou do budoucna prodělat. „Tím si však kupujeme bezpečnost a jistotu dodávek,“ říká Havlíček.
Důraz na stabilitu sítě a bezpečnost
Systém podpory rozvoje nových energetických zdrojů by měl podle ministra mít podobu tzv. kapacitních mechanismů, které se používají pro zajištění celoročního dostatku energie v sítích, a to i v dobách nejvyšší spotřeby. Stát by přitom investorům garantoval podporu za zajištění zdroje elektřiny, například formou aukcí.
„Musíme zabezpečit do dalších let dostatek energie i stabilitu sítí. Každý investor totiž bude chtít přiměřenou míru pravděpodobnosti nebo jistoty, že bude mít ze své investice do nových zdrojů návratnost. Kapacitní mechanismy jsou nyní naší prioritou,“ uvedl ministr.
Mechanismy by zejména v nejbližších letech měly fungovat hlavně pro plynové zdroje, s nimiž stát počítá jako s klíčovou náhradou postupně odstavovaných uhelných elektráren a tepláren.
Kolik nalije Česko do přenosové soustavy. ČEPS představil desetiletý plán |
„Nestačí schválit pouze Lex plyn. Pokud nebude mít investor určitou míru pravděpodobnosti, že se mu jeho vstupy vrátí, tak do toho nepůjde. Nikdo tady nebude stavět (nové zdroje), když mu to v roce 2035 někdo zavře,“ narážel ministr na plány Bruselu, podle kterých by měl být zemní plyn pouze „přechodným palivem“, navíc s přísnými podmínkami a to pro jeho fosilní formu.
Zájem o investice
Potřebu systému podpory investic do nových energetických zdrojů potvrdil také člen představenstva ČSOB Ján Lučan. „Vidíme obrovský zájem firem o investice do vlastní energetické nezávislosti. Abychom však mohli uvolnit potřebný objem kapitálu v řádech stovek miliard korun, potřebuje finanční sektor dlouhodobě stabilní legislativní rámec a jasnou vizi státu, která minimalizuje investiční riziko,“ zdůraznil Lučan.
Green Deal zvýšil ceny energií v Evropě. Musí se upravit, shodli se experti |
Havlíček také připustil, že vláda počítá s dalším rozvojem obnovitelných zdrojů energie, ovšem s úpravami. „Musíme se smířit s tím, že už nebudeme mít na tak silnou dotační podporu jako dosud,“ řekl. Peníze bude podle ministra postupně nutné přesouvat například na zajištění stability energetických soustav.
Podle programového ředitele Svazu moderní energetiky Martina Sedláka jsou obnovitelné zdroje nedílnou součástí růstu české ekonomiky a energetické bezpečnosti. „Nyní musíme najít širokou společenskou a politickou shodu na konkrétních mechanismech podpory, abychom tuto historickou šanci na modernizaci průmyslu neminuli a zajistili firmám levnou a dostupnou energii,“ uvedl.
Odborníci se také shodli na tom, že prioritou by měl zůstat rozvoj akumulace a posilování sítě, aby bylo možné absorbovat výkon z nových solárních a větrných parků. Podle dat Solární asociace a AKU-BAT bylo jen v roce 2025 zapojeno do sítě 0,7 GWp nového fotovoltaického výkonu.
