V loňském roce energetici připojili do sítě fotovoltaické elektrárny o celkovém výkonu 967 megawatt-peaků (MWp), což se vyrovná jednomu bloku Jaderné elektrárny Temelín. Instalovaný výkon meziročně vzrostl o 28 procent a celkový počet o 27 procent.
Průměrná velikost domácích solárních elektráren byla loni 10,5 kilowatt-peaků (kWp), což je o 30 procent více než dosud. Průměrná velikost domácích fotovoltaik postavených do roku 2023 činila 8 kWp. Na tiskové konferenci to uvedli zástupci Českého sdružení regulovaných elektroenergetických společností (ČSRES).
„Počtem loni dominovaly fotovoltaické elektrárny na střechách rodinných domů, kterých bylo nově připojeno 41 tisíc o celkovém výkonu 429 megawatt. V instalovaném výkonu však už převažovaly fotovoltaiky u podnikatelů a velké elektrárny nad jeden megawatt, jejich celkový výkon byl 539 megawatt,“ uvedl Svatopluk Vnouček, člen správní rady ČSRES.
Jak dodal, napříč těmito kategoriemi vzniklo dvaapůlkrát více elektráren nad sto kilowatt než v roce 2023, které k celkovému růstu přispěly 456 megawatty. To se podle něj odrazilo i na průměrné velikosti nových fotovoltaik, která vzrostla z 11,7 na 21,7 kilowattu.
Členové ČSRES, kterými jsou společnosti ČEPS, ČEZ Distribuce, EG.D a PREdistribuce, zajišťují přenos a rozvod elektřiny do víc než 6,2 milionu odběrných míst v Česku a to prostřednictvím 253 tisíc kilometrů vedení. Do obnovy, modernizace a rozvoje sítí, ale také do digitalizace a řízení investovaly tyto firmy téměř 40 miliard korun.
Provozovatelé přenosové a distribučních soustav připojili loni skoro 45 tisíc nových obnovitelných a decentralizovaných zdrojů.
Podle ministra průmyslu Lukáše Vlčka (STAN) je pro českou energetiku důležitá otázka stability soustavy a také otázka ceny pro spotřebitele.
„Agregace, akumulace a flexibilita otevírají možnost přizpůsobit svou produkci a spotřebu aktuálním potřebám a podmínkám sítě nebo energetického trhu,“ uvedl ministr. Podle něj jde o nové nástroje, které nabídnou příležitost firmám na energii vydělat a lidem ušetřit.
„To je moment, na nějž cílíme i s novelou energetického zákona LEX OZE III a s kterým je spojeno i schválení nového Národního akčního plánu pro chytré sítě 2025-2030,“ uvedl ministr.
Podle Milana Hampla, předsedy správní rady Sdružení ČSRES decentralizace energetiky v Česku probíhá. „Rok 2024 byl ve znamení pokračujícího zájmu o připojení nových zdrojů, ohromného množství nutných úprav systému a rekordních investic. Celkem se do soustavy připojilo 44 633 nových zdrojů o výkonu 1008 megawatt. To přibližně odpovídá jednomu bloku Jaderné elektrárny Temelín,“ zdůraznil Hampl.
Brzdou jsou povolovací procesy
Výkon všech solárních elektráren v Česku dosáhl loni 4430 MWp. Celkem do sítě dodává elektřinu již více než 212 tisíc fotovoltaických elektráren, z toho víc než 184 tisíc se nachází na střechách rodinných domů.
„Máme dobře našlápnuto. Pro splnění Národního akčního plánu potřebujeme instalovat jeden gigawatt ve fotovoltaice ročně. Zároveň nemůžeme ubrat, což se může stát s ohledem na plánované změny dotačních programů,“ upozorňuje Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace. Podle něj čeká instalační firmy těžký rok. Rezidenční sektor totiž čeká stagnace.
Podle něj je také důležité odstraňovat bariéry v povolovacích procesech, a hlavně nastavit stabilní prostředí pro rozvoj sektoru. Jako příklady existujících omezení uvedl Krčmář plošné zákazy pro obnovitelné zdroje v územních plánech nebo potíže při vyřizování povolení pro výstavbu kabelových tras pro vyvedení výkonu. Naopak pozitivně hodnotil legalizaci tzv. agrovoltaiky, i když zatím v omezené formě a bez možností vertikálních panelů.
Rodiny z 84 procent volily v loňském roce řešení v podobě fotovoltaiky kombinované s bateriovým úložištěm s průměrnou kapacitou 11,7 kWp. Průměrná kapacita baterie spojená s fotovoltaikou instalovanou do konce roku 2023 byla 11,42 kWp. Celkem je v Česku společně se solárními elektrárnami připojeno k síti přes 150 tisíc bateriových úložišť o kapacitě téměř 2 GWh.
Novela zákona změní energetiku. Na zelenou čekají i velká bateriová úložiště![]() |
„Meziročně vzrostla celková instalovaná kapacita baterií v České republice o 26 procent a jejich absolutní počet o 23 procent. Doménou baterií jsou stále ještě instalace v domácnostech, které loni kapacitně zaujímaly 86 procentní podíl a počtem instalací mají dokonce 95 procentní podíl. Avšak nyní nastupuje éra také velké akumulace,“ říká Jan Fousek, výkonný ředitel Asociace pro akumulaci a energie AKU- BAT CZ. Podle něj pozitivním signálem pro další rozvoj bude schválení LEX OZE III a posilování role akumulace v dotačních titulech pro nové zdroje.
Druhým nejčastěji připojeným obnovitelných zdrojem energie k elektrizační síti v Česku jsou tepelná čerpadla. Ke konci loňského roku jich bylo celkem 253 448, což je téměř o 27 tisíc více než v roce 2023. Celkový tepelný výkon čerpadel narostl o přibližně 434 MWt.
Alternativou ke spalování uhlí je také využití zemního plynu a výroba elektřiny a tepla v kogeneračních jednotkách. Vloni s nimi přibylo 25 lokalit o průměrné velikosti 0,69 MW. Celkový v tuzemsku instalovaný výkon kogeneračních jednotek se loni zvýšil o přibližně 17 MW na 293 MW.