Závěry vyšetřování velkého výpadku proudu, který v pátek 4. července postihl části území Prahy a čtyř krajů, definují jako hlavní příčinu technické poruchy v těsné časové souslednosti, které spolu rozhodujícím způsobem nesouvisely.
Události odstartoval pád fázového vodiče na vedení V411 propojujícím rozvodny Výškov a Hradec v Ústeckém kraji, k němuž došlo v 11:51:08. Příčinou byla mechanická porucha na jednom z vodičů, konkrétně fyzické přerušení v tahové spojce lana. ČEPS uvádí, že za posledních dvacet let eviduje pouze čtyři případy tohoto typu poruchy.
Obří výpadek elektřiny ochromil velkou část Česka. Energetici řekli příčinu |
Za necelé dvě minuty poté však následoval výpadek zdrojů o celkovém výkonu kolem 470 MW v oblasti severozápadních Čech. Mezi nepříznivé okolnosti, které průběh mimořádné události ovlivnily, patří také na letní poměry vysoké zatížení a skutečnost, že k poruchám došlo v době nejvyšší spotřeby daného dne, píše se ve zprávě. Materiál nese název „Rozbor závažné provozní a poruchové události (PaPU) v ČR: Výpadek vedení V411 a následné bezproudí v části soustavy“ a s přílohami má 128 stran.
Souběh závad
Podle předsedy představenstva ČEPS Martina Durčáka by však žádná z událostí sama o sobě neohrožovala bezpečnost soustavy. Problém byl v jejich souběhu. „Jeho pravděpodobnost v rámci jedné hodiny jsme na základě historické statistiky poruchovosti zařízení spočítali na jedna ku třem milionům,“ komentoval výsledky vyšetřování.
OTÁZKY A ODPOVĚDI: Co způsobilo blackout a může za to fotovoltaika? |
Přestože 4. července sehrála rozhodující roli náhoda, Durčák zdůrazňuje i další nepříznivé ekonomické okolnosti na trhu s elektřinou, které sehrály svoji roli. „Poruchy se odehrály těsně po sobě v době denního maxima spotřeby a nízké výroby regulovatelných zdrojů. Zkušenosti ukazují, že transformace energetiky obecně snižuje odolnost soustavy a zvyšuje nároky na zajištění jejího bezpečného provozu v celé Evropě,“ dodává. Podle něj je třeba pokračovat v investicích do posílení sítí, řídicích a predikčních systémů.
Fotografie konců přerušeného lana vedení V411
Pouhých sedm minut na řešení
Po výpadku vedení V411 a následujícím snížení činného výkonu a výpadku výroby měli dispečeři pouze necelých sedm minut na přípravu řešení bezprecedentní síťové situace. Po získání všech relevantních informací jim zůstalo jen několik desítek vteřin na samotnou reakci, uvádí ČEPS. Série událostí vedla k přetížení linky V208 a dispečeři se rozhodli pro její odpojení. Po odpojení vedení V208 nastaly výpadky i dalších prvků soustavy. Vznikl energetický ostrov, který již nebyl schopen provozu.
„V inkriminovaný moment se dispečerům aktivovaly stovky systémových alarmů a toky na vedeních a výsledky výpočtů se rozsáhle měnily z minuty na minutu. U přetížené linky V208 hrozilo přehřátí, prověšení či dokonce prasknutí vodiče, který vede mimo jiné přes jihovýchodní část Prahy. V zájmu ochrany životů, majetků a energetické infrastruktury bylo nutné toto vedení odpojit,“ vysvětluje člen představenstva ČEPS Pavel Šolc zodpovědný mimo jiné za oblast dispečerského řízení. Jak dodává, rozhodovali zkušení zaměstnanci, všichni dispečeři z daného týmu pracují na dispečinku ČEPS deset a více let.
Kdo může za blackout? ČEPS čelí tlaku, ředitel ČEZ Beneš mluví o selhání |
Komplikací při řešení byla nutnost lokalizovat chybějící výkon v soustavě. Objevila se unikátní, doposud nezaznamenaná situace, kdy systém nesignalizoval výpadek výroby zdroje a dispečer tak neměl informaci, že tento zdroj již nedodává výkon. „Uvedený jev nebyl doposud v historii ČEPS zaznamenán a jeho úprava v dispečerském řídicím systému je součástí prioritních nápravných opatření,“ konstatuje zpráva.
Podle zprávy ČEPS nebylo před výpadkem vedení V411 přetíženo žádné zařízení přenosové soustavy a zároveň platilo tzv. kritérium N-1, které stanoví, že po výpadku jakéhokoli prvku přenosové soustavy nedojde k přetížení jiného zařízení. „Toto ve své zprávě Factual Report potvrdila také Evropská asociace provozovatelů přenosových soustav ENTSO-E,“ potvrzuje ČEPS.
Posilování přenosové soustavy
ČEPS zdůrazňuje, že na rozdíl od kompletního blackoutu ve Španělsku a Portugalsku se v českém případě podařilo udržet téměř tři čtvrtiny soustavy v provozu, a bylo tedy možné obnovit dodávky podáním napětí z oblastí, které výpadek nepostihl.
„Plán obnovy byl neprodleně aktivován. K vyřešení situace pomohla také efektivní spolupráce s provozovateli dotčených distribučních soustav, zahraničních přenosových soustav a složkami integrovaného záchranného systému i dalšími relevantními subjekty,“ konstatuje Durčák. Zdůraznil také, že velmi užitečné bylo i využití platformy pro přeshraniční výměnu regulační energie Picasso a ostrovních provozů uhelných elektráren, které se v dotčené oblasti udržely na vlastní spotřebě.
Drát, který odpojil polovinu Čech. ČEPS zveřejnil snímky poškozeného vedení |
„V pozdější fázi obnovy soustavy bylo důležitým krokem také připojení paroplynové elektrárny Počerady, které zvýšilo výkon v dané oblasti a zabránilo opětovnému přetížení linky V208,“ dodal. Díky všem těmto faktorům se podařilo obnovit dodávky elektřiny již do dvou hodin pro území Prahy a do dalších tří hodin ve zbývajících oblastech.
Na základě události ze 4. července přijala společnost ČEPS několik opatření zaměřených na posílení odolnosti přenosové soustavy nad rámec požadovaných bezpečnostních standardů. Jde například o zpřísnění standardů spolehlivosti v oblasti plánování a přípravy provozu, revizi nastavení ochran nebo zavedení mimořádné diagnostiky po každé opravě spoje vedení.
Na části opatření začal tuzemský provozovatel přenosové soustavy pracovat okamžitě. Část z je v plánu do konce roku 2025, většina pak postupně v roce 2026 – jde o složitější úpravy IT systémů či vývoj nových informačních a predikčních softwarů. Několik zbývajících opatření vyžadujících důslednou přípravu či spolupráci s dodavateli přijde na řadu v letech 2027–2029.
Co bylo příčinou výpadku vedení V411?Šlo o mechanickou poruchu na jednom z vodičů, konkrétně o fyzické přerušení v tahové spojce lana. Testy v defektoskopické laboratoři ukázaly, že důvodem přerušení lana byla chybně provedená montáž tahové spojky dodavatelskou firmou loni počátkem prosince. Byla to zahraniční firma s dlouholetými zkušenostmi v oblasti výstavby, rekonstrukcí a oprav vedení. Dílo bylo dodavatelem předáno jako provozuschopné. Po obdržení výsledků šetření ČEPS zahájila s dodavatelem právní kroky pro uhrazení nákladů v souladu se zněním smlouvy. Policie následně věc odložila s tím, že mohlo jít o skrytou vadu, kde k degradaci zařízení docházelo postupně, vlivem postupně se zvyšujícího tepelného působení na ocelovou duši vodiče a lano elektrického vedení. |
