Kvůli silným lednovým mrazům klesaly zásoby o přibližně 15 procent rychleji, než je pětiletý průměr. Mrazy udeřily i ve Spojených státech, které jsou hlavním dodavatelem zkapalněného plynu LNG do Evropy. Američtí těžaři dočasně upřednostnili domácí trh, což zpomalilo příjezdy tankerů do evropských terminálů.
Mráz zatížil elektrizační soustavu na maximum, odběry byly rekordní |
Z Německa se koncem ledna do České republiky dováželo sotva 10 procent celkové poptávky plynu a v některých dnech byla téměř celá spotřeba ČR kryta právě ze zásobníků. „Aktuální tempo čerpání je srovnatelné s krátkodobými maximy předchozích let a bez stabilních dovozů LNG by nebylo dlouhodobě udržitelné. Pokud se dodávky LNG v následujících týdnech vrátí alespoň na úroveň prosincových hodnot, může dojít ke zmírnění tlaku na zásobníky i ceny. V opačném případě však roste riziko vyšších cen v období duben–červen,“ upozorňuje Michal Kocůrek, projektový ředitel poradenské společnosti EGU.
„Požadavky zákazníků na těžbu plynu v posledních dnech mírně poklesly a dosahují 24 milionů metrů krychlových denně. To odpovídá běžnému zimnímu provozu v závislosti na venkovních teplotách,“ sdělila Simona Hladíková, mluvčí Gas Storage CZ. Stav zásob tohoto největšího provozovatele zásobníků plynu v Česku je nyní na srovnatelné úrovni jako loni. „K 31. lednu byly naše zásobníky naplněny přibližně na 43 procent kapacity,“ dodala Hladíková.
Naplněnost zásobníků |
Nový rok začal slevami
Nový rok přitom začal poklidně a pro většinu zákazníků přinesl slevy. Od 1. ledna snížila ceny plynu většina dominantních dodavatelů, a to zejména u produktů bez fixace. ČEZ zlevnil plyn na dobu neurčitou přibližně o 70 korun za megawatthodinu a pro nové zákazníky koncem ledna představil nové fixované tarify, které mají být meziročně levnější o 40 procent.
E.ON od ledna srazil nefixované ceny o 10 procent, ušetřit lze rovněž u Pražské plynárenské.
A v nastaveném trendu pokračuje i únor. Společnost innogy od 1. února plošně zlevňuje plyn pro zákazníky bez fixace o 15 procent. „Cena tak klesne o zhruba 280 korun za megawatthodinu, což se významně propíše do úspor za vytápění ještě v aktuální topné sezoně,“ uvedl David Konvalina, ředitel maloobchodu a marketingu innogy. Změna probíhá automaticky, zákazníci nemusejí podnikat žádné kroky, potvrzuje firma.
K zásobníku jen v nehořlavé kombinéze. V podzemí u Příbrami jsou miliony kubíků plynu |
Dodavatel energií SPP snížil pro nové klienty cenu zemního plynu pod hranici 900 Kč za megawatthodinu bez DPH. Zájemci o dodávky nyní zaplatí 875 Kč za MWh s fixací do konce roku 2028. Nabídka platí pro zákazníky, kteří si dodávky objednají on-line. „V nabídce plynových produktů domácnostem panuje velmi ostrá konkurence,“ shrnuje generální ředitel ČEZ Prodej Tomáš Kadlec.
V průběhu ledna vzrostly tržní ceny zemního plynu na virtuálním obchodním uzlu TTF sídlícím v Nizozemsku zhruba o 15 až 30 procent. Stále jsou však hluboko pod krizovými úrovněmi z roku 2022. Rychlejší vyprazdňování zásobníků přispělo podle Jakuba Odložilíka, ředitele Tedom energie, k nervozitě evropských obchodníků.
„Ceny energií dlouho klesaly. Trh byl výrazně přeprodaný a mentálně nastavený na další pokles. Stačilo několik negativních zpráv a obrat byl nevyhnutelný. Po dlouhém období klidu přišla nervozita a zajišťování pozic,“ popisuje. K růstu cen plynu podle něj přispělo několik faktorů, které se sešly naráz. Mezi jinými zmiňuje i zpoždění při rozšiřování kapacit terminálu na zkapalněný plyn Golden Pass LNG v americkém Texasu.
„V tomto případě nehrály rozhodující roli samotné chybějící objemy, ale především ztráta důvěry trhu v hladké rozšiřování nabídky,“ říká Odložilík. Ceny paradoxně rostly i při oblevě. Důvodem byla zhoršená předpověď na přelomu ledna a února, kdy se očekával skok s teplotami až o šest stupňů pod dlouhodobým průměrem.
ČEZ zlevnil až o desítky procent fixované ceny energií, ceny snížila i konkurence |
Pokud v USA mrazy ustoupí, nabídka LNG na světovém trhu se uvolní a evropské ceny by mohly v následujících týdnech klesnout. Efekt se ale bude propisovat do cen jen postupně. „Cenový propad k nám obvykle doráží se zpožděním, protože část dodávek běží v rámci dlouhodobých kontraktů. Evropské trhy jsou navíc obecně méně volatilní,“ uvádí Odložilík.
V případě, že se ani v únoru výrazně neoteplí, mohou některé evropské země skončit zimu s velmi nízkými rezervami, přibližně kolem 20 procent, což zkomplikuje jejich doplňování na další sezonu. Analytik Kocůrek z EGU upozorňuje, že to automaticky navýší cenovou hladinu pro zbytek letošního roku i zimu 2027.
Eemshaven bude potřeba dál
Jednu z nejnižších úrovní zásobníků aktuálně vykazuje Nizozemsko, kolem 21 až 29 procent. Jde o specifický případ, země má totiž obrovskou skladovací kapacitu a zároveň je klíčovým uzlem pro zkapalněný plyn LNG. Nízké procento nemusí nutně znamenat okamžitý kritický nedostatek pro domácí spotřebu, ale spíše vyčerpání komerčních zásob pro export, poznamenávají odborníci.
V Nizozemsku má Česko prostřednictvím společnosti ČEZ také hlavní energetickou kotvu. Výstavba německého terminálu ve Stade poblíž Hamburku nabrala zpoždění a nizozemský Eemshaven by měl být pro energetickou bezpečnost ČR klíčovým i pro další roky.
Nizozemský terminál již odbavil 72 lodí s plynem pro Česko. Žádný nebyl z Ruska |
Česko může dovézt přes tento uzel tři miliardy kubíků plynu ročně, což pokryje přibližně čtyřicet procent celkové roční spotřeby. Od spuštění terminálu v roce 2022 do konce loňského roku do něj připlulo 72 lodí s plynem určeným pro Česko, které přivezly 6,44 miliardy metrů krychlových plynu. Žádná loď neobsahovala ruský plyn, což je podmínka uživatelů terminálu.
Stavba pevninského terminálu v německém Stade byla slavnostně zahájena v červnu 2024 s plánovaným spuštěním v roce 2027. U plovoucího terminálu (FSRU), který měl sloužit jako dočasné řešení, se však termíny zahájení fungování začaly posouvat. Loni v březnu se na veřejnost dostaly informace o hlubokých sporech mezi státním operátorem Deutsche Energy Terminal (DET) a konsorciem Hanseatic Energy Hub (HEH). Došlo k vzájemnému vypovídání smluv a obviňování z nedodržení technických standardů u nadzemní části infrastruktury. Loď Energos Force, která v přístavu kotvila už od března 2024, zůstávala nevyužitá. Klíčový zlom nastal loni 14. listopadu, kdy společnost DET oficiálně oznámila, že přebírá dokončení stavby od HEH.
Vzhledem k tomu, že německé Stade nebude v roce 2027 připraveno, přistoupila nová česká vláda 26. ledna ke strategickému rozhodnutí. Pověřila ČEZ, aby se okamžitě zapojil do nové aukce na kapacitu v Eemshavenu. Cílem je zajistit plyn přes Nizozemsko i pro roky 2028 a 2029, aby nevzniklo hluché místo mezi koncem staré smlouvy a spuštěním terminálu v Německu. Místopředseda vlády a ministr průmyslu Karel Havlíček uvedl, že jde o sázku na jistotu – i kdyby bylo plynu na trhu dostatek, MPO nechce riskovat výpadek v období přepřahání mezi terminály.
Konec ruského plynu
Evropská unie také definitivně potvrdila úplný zákaz dovozu ruského plynu do roku 2027, který bude rozvržen na etapy. Letos 25. dubna má skončit dovoz ruského LNG pro krátkodobé smlouvy, od 1. ledna příštího roku by měl začít platit úplný zákaz dovozu ruského zkapalněného plynu. Od 30. září 2027 má platit úplný zákaz dovozu potrubního plynu z Ruska. Maďarsko rozhodnutí napadlo u Evropského soudního dvora.
Zatímco motivace Bruselu je čistě politická, dopady pro Evropu budou ekonomické. Promítnou se do vyšších cen a nutnosti miliardových investic do nových terminálů. Z pohledu Evropské komise je plyn považován za geopolitickou zbraň. Zákaz je také vnímán jako závazek vůči Ukrajině.
Slovensko podá žalobu proti zákazu dovozu plynu z Ruska, oznámil Fico |
Kritici argumentují, že ruský potrubní plyn byl pro Evropu historicky nejlevnější variantou. Přechod na plyn z USA či Kataru znamená dlouhodobě vyšší náklady na dopravu a zpracování. Pro země jako Maďarsko nebo Slovensko je odpojení od ruských trubek technicky náročnější a ekonomicky rizikovější než pro země s pobřežím. Také Francie a Belgie projevily v souvislosti s rozhodnutím Komise obavy. Jejich postoj nebyl dán sympatiemi k Rusku, ale obavami z právních dopadů a možných obrovských finančních žalob.
Francouzské a belgické energetické firmy mají s ruskými dodavateli podepsané dlouhodobé smlouvy s doložkou „Take-or-Pay“ (odeber, nebo plať), některé až do roku 2042. Pokud by přestaly plyn odebírat jen na základě „dobrovolného doporučení“ EU, Rusko by je mohlo žalovat. Firmy by musely platit miliardy eur za plyn, který nesmějí dovézt. Aby Komise tyto obavy rozptýlila, je nařízení EU formulováno tak, aby vytvořilo právní základ pro vyhlášení stavu vyšší moci. Evropské právo má být nadřazeno obchodním smlouvám, což by mělo firmám poskytnout ochranu v případných arbitrážích s Ruskem.
