Dubajská čokoláda v uplynulých dvou letech pobláznila prakticky celý svět. A mánie se nevyhnula ani Česku. Na jaře 2025 řada čokoládoven nestíhala uspokojit poptávku a například u společnosti Mixit zmizela každá nová várka z e-shopu do pár minut. Dostupnost si přitom tehdy hlídalo asi 12 000 zájemců. Čokoládovna Janek dokonce musela pozastavit možnost objednávek, aby stihla odbavit ty starší.
V současné době už se nestává, že by dubajská pochoutka byla permanentně vyprodaná, ale důvodem jsou spíše dostatečné zásoby než menší zájem. Často navíc nelze čísla prodejů meziročně porovnávat.
„Ta loňská jsou zkreslená tím, že to bylo nedostatkové zboží a my nedokázali uspokojovat poptávku. Tedy zjednodušeně – kdybychom jí loni bývali měli dostatek, odhaduji, že bychom jí prodali i třikrát více, než se prodává nyní,“ vysvětluje Martin Wallner, majitel společnosti Mixit.
Pistácií je nedostatek. Jejich zásoby se tenčí kvůli trendu dubajské čokolády |
Druhou silnou prodejní vlnu měla podle Wallnera dubajská čokoláda v předvánoční sezoně, kdy se jí prodalo více než na jaře. Bylo to ale právě díky dostatečným zásobám. „Letos je již produkt dostupný setrvale a prodeje se pohybují zhruba na polovině čísel, která jsme viděli před Vánoci,“ dodává.
Konec loňského šílenství
Extrémní zájem polevil i u dalších výrobců. „V současné době prodáváme vyšší stovky kusů dubajské čokolády měsíčně, zatímco před rokem to bylo i přes tisíc objednávek denně,“ říká Václav Durďák, spolumajitel a ředitel čokoládovny Janek. Ten ustálení poptávky uvítal. Loňská situace totiž místy působila až neúnosně.
„V únoru minimálně dva týdny všichni naši zaměstnanci, včetně brigádníků a lidí v administrativě nedělali nic jiného než dubajskou čokoládu. Byla to extrémní situace, jakou jsme nikdy předtím nezažili,“ přiznává.
Dubajská čokoláda, matcha, quinoa. Módní potraviny ohrožují životní prostředí |
Zájem o dubajskou čokoládu dokonce obchodníky motivoval i k rozšíření variant. „Díky její popularitě jsme nabídku dokonce rozšířili o Crème boule s dubajskou náplní nebo čistou Mixitellu s touto příchutí,“ říká Wallner. Podobným směrem se ubírají i další výrobci. „Když jezdím na mezinárodní veletrhy, vnímám, že spousta firem od té doby vyvinula mnoho chuťově skvělých produktů, které navazují na trend dubajské čokolády,“ říká Petr Voves, generální ředitel e-shopu Ochutnej Ořech.
Nedostatkové surovina
Zájem o dubajskou čokoládu však přímo ovlivnil ceny surovin na trhu, zejména pistácií. Poptávka skokově vzrostla a například čokoládovna Janek spotřebovala během několika málo týdnů celkem 500 kilogramů pistácií, což byl pro ni standardně objem na celý rok.
Extrémní zájem o pistácie vedl k jejich nedostatku a následnému růstu ceny. Ještě v polovině roku 2024 se pistácie ve skořápce prodávaly pod 200 Kč za kilogram, následně vystoupaly na 300 Kč/kg. U vyloupaných pistácií poskočila cena z 300 korun za kilo na pět set. A ještě nedávno se u této hranice také držela.
O dubajskou zmrzlinu je enormní zájem, letí dokonce víc než vanilka, líčí obchodník |
„Ceny se ještě v minulých týdnech pohybovaly okolo 450 Kč/kg za vyloupaná pistáciová jádra bez skořápky,“ popisuje Voves. Zájem o ně totiž prakticky nepolevil. „Extrémní zájem o dubajskou čokoládu už sice opadl, ale na ceně pistácií to vidět příliš není, protože zájem o ně je stále vysoký a poptávka stále převyšuje nabídku, což cenu drží vysoko,“ dodává Durďák.
Další skokové zdražení
Vlivem neutuchající poptávky po dubajské čokoládě, jejích variantách, pistáciových krémech a dalších produktech a také vlivem geopolitické situace se cena opět skokově zvedla. „Letos v březnu 2026 vidíme skok k hranici 680 až 850 korun za kilogram,“ informuje Wallner.
Írán totiž roky býval hned po USA druhým největším vývozcem pistácií na světě. V roce 2025 ho sice předstihlo Turecko, pořád si ale udržel třetí místo. A ačkoli někteří výrobci dubajských čokolád neodebírají zrovna íránské pistácie, situace se jich dotýká nepřímo.
Francouzští farmáři oživují pěstování mandlí. A vzkřísili i tradiční cukrovinku |
„V recepturách používáme výhradně pistácie z USA, takže nás přímý výpadek íránských dodávek neohrožuje. Paradoxně se však americká pistácie stala v březnu 2026 pro celý svět ,bezpečným přístavem‘, což zvyšuje tlak na její cenu i dostupnost,“ poukazuje Wallner z Mixitu.
Výrobci, kteří pistácie z Íránu odebírali, se začali potýkat s výpadkem a přirozeně se okamžitě přeorientovali na kalifornské farmáře. Ti teď čelí násobnému množství objednávek.
Íránský vliv
Cena pistácií není jediným faktorem, který konečné výrobky prodražuje. Přidávají se i logistické komplikace kvůli problémům s globální dopravou. „Kvůli napětí v regionu rostou palivové příplatky a lodě z USA čelí nedostatku kontejnerů, protože se trasy z Asie musí odklánět kolem Afriky,“ popisuje další nesnáze Wallner.
Některých výrobců se zatím výkyvy cen nedotkly. „My máme nakoupené dostatečné zásoby na měsíce dopředu a zatím se nás tak situace příliš netýká,“ informuje Durďák. Teď ale vše závisí na dalším vývoji situace. Ty nejpříznivější predikce loni hovořily o tom, že by se ceny mohly letos zastabilizovat, ale neklesat.
Pesimističtější odhady pracovaly s variantou, že nepříznivé podmínky mohou negativně ovlivnit objem a kvalitu letošní sklizně. To se částečně potvrdilo, jelikož letošní úroda je v USA brána za tu slabší. V kombinaci se současnou situací je však stabilizace cen v nedohlednu. „Předpokládáme, že tlak na ceny v nejbližších měsících ještě nepoleví a v létě mohou ceny jader atakovat hranici 900 Kč/kg,“ myslí si Wallner.
Česko patří dortům z medu. Jak východní receptury dobyly svět |
Velcí distributoři navíc mohou vlivem nervozity začít zásoby zadržovat a sázet na další růst cen před novou sklizní. Hodně také záleží na geopolitickém vývoji situace. „Nyní ceny pistácií stoupají především kvůli situaci v Íránu. Důležité bude, jak rychle se tam situace uklidní,“ říká Petr Voves.
První předpovědi pro letošní íránskou sklizeň dobře nevypadají. Pokud ale bude rekordní sklizeň v Turecku, trh by se závěrem roku mohl trochu zklidnit. Zatímco loni ale všichni doufali, že se cen zastabilizují alespoň na hranici 500 Kč/kg u vyloupaných jader, letos se už vůbec nedá spoléhat, že by se pistácie na loňské ceny dostaly. „Poptávka je celosvětově tak silná, že i dobrá úroda v jiných částech světa pravděpodobně jen pokryje hlad trhu, ale nesrazí ceny zásadně dolů,“ uzavírá Martin Wallner, majitel společnosti Mixit.
