„Po letech snahy státní správy a legislativců očistit obchod s energiemi od tzv. energetických šmejdů by jim mohla být otevřena cesta zpět zadními vrátky,“ říká Jiří Gavor, výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE). Podle něj by se změnilo působení zprostředkovatelů a legalizovala by se činnost tzv. tipařů, kteří budou moci opět chodit po domácnostech a pod záminkou srovnávání cen aktivně nabízet změny smluv energií.
„Zákazník bude mít pocit, že jde o nezávislé srovnávání cen, a přitom může jít o návrat podomního prodeje,“ zdůrazňuje Gavor.
Už nechodí, nebo prchnou po výhrůžce policií. Zákaz podomního prodeje funguje |
Návratu energošmejdů se obává i Michal Macenauer, ředitel strategie poradenské společnosti EGÚ Brno. Upozorňuje, že České republice trvalo poměrně dlouho, než se alespoň částečně vypořádala s tzv. energošmejdy, kteří chodili po městech a obcích, nabízeli pseudovýhodnou elektřinu a plyn a uzavírali nevýhodné plné moci a extrémně nevýhodné smlouvy.
„Starostové měst a obcí zakazovali podomní prodej a stát novelizoval energetický zákon, aby se energošmejdů zbavil. Nakonec vznikla povinnost identifikace a registrace každého, kdo chce nabízet či zprostředkovávat prodej energie u Energetického regulačního úřadu s navazujícími povinnostmi a pokutami,“ připomíná Macenauer. „Případná změna nikomu nepomůže kromě některých šmejdofirem,“ dodává.
Pro větší transparentnost trhu
Výhrady směřují především k pozměňovacím návrhům poslance Tomáše Müllera (STAN). Ten iDNES.cz sdělil, že je připravil ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu a Energetickým regulačním úřadem. „Důraz byl kladen právě na posílení úrovně ochrany spotřebitelů,“ uvádí.
Podle něj interpretace ohledně návratu energošmejdů není správná. Zdůrazňuje, že působení zprostředkovatelů v energetických odvětvích se nikterak nemění. „Možnost podomního prodeje navrhovaná úprava žádným způsobem neřeší, a tudíž ji ani nijak nově nerozšiřuje ani nerozvolňuje,“ vysvětluje poslanec. Jak dodává, návrh ani neumožňuje činnost tipařů, jak je tomu u jiných oborů, například pojišťovnictví.
„Od navrhované úpravy si slibuji, že zvýší informovanost spotřebitelů a transparentnost na trhu s energiemi, pomůže zákazníkům získat komplexnější přehled o nabídkách dodávek plynu a elektřiny a tím docílit potenciální úspory na platbách za energie, a v neposlední řadě jim přinese časovou a administrativní úsporu při orientaci na trhu s energiemi,“ uvedl v odpovědi na otázku, co jej vedlo k podání návrhů.
Vláda má plán, jak ušetřit miliardy na dotacích na obnovitelné zdroje energie |
Místopředsedu Hospodářského výboru Patrika Nachera (ANO) nicméně překvapilo, že samotná koalice není při projednávání energetického zákona jednotná. „Navzájem si dávají pozměňovací návrhy, které se nějakým způsobem vylučují, a pak dělají výměnné obchody. Takhle se postupovat nemá. To pak může dopadnout proti spotřebiteli,“ řekl Nacher pro iDNES.cz. Podle něj jsou na pozměňovací návrhy poslance Müllera různé úhly pohledu.
„Není to černobílé. Ty, které jsou nejcitlivější, u nich se zdržíme, ať si za to nese politickou zodpovědnost koalice. Jeden podpoříme, u jednoho budeme zásadně proti a u jednoho se zdržíme,“ uvedl poslanec Nacher v předvečer jednání Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny.
„Energetický zákon je magnet na pozměňovací návrhy, kde hrají roli různé zájmy. To je realita. Je jich však tolik, že ke konci se neví, které vlastně poškodí spotřebitele,“ dodal.
Tři klíčová témata
Navrhované změny poslance Müllera k zákonu č. 458/2000 Sb., (o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů) se dotýkají tří témat. Za prvé je to vymezení informací a dokumentů, které budou dodavatelé elektřiny a plynu povinně uveřejňovat na svých internetových stránkách a poskytovat zákazníkům, kdy by nově mělo jít o veškerou smluvní dokumentaci.
„Aktuální zkušenosti totiž ukazují, že koncoví odběratelé často nemají k dispozici veškeré potřebné informace o jednotlivých dodavatelích, smluvních podmínkách, ani o poskytovaných energetických produktech,“ upozorňuje poslanec.
Jeho další navrhovaná změna cílí na to, aby zákazníci při pouhém srovnávání nabídek dodávek elektřiny nebo plynu na dálku nemuseli uvádět své osobní údaje a mohli tak získat anonymní srovnání nabídek jednotlivých dodavatelů bez nutnosti uzavírat smlouvu. „Při dalším potenciálním detailnějším jednání se zprostředkovateli se nic nemění a je nutné uzavřít smlouvu o zprostředkování v energetických odvětvích,“ říká.
Poslední oblast se týká nynější praxe, kdy někdo jednorázově disponuje informacemi ohledně dodávek energií konkrétního zákazníka, například realitní zprostředkovatel předloží kupujícímu na jeho žádost roční vyúčtování energií v kupované nemovitosti, je v souladu se zákonem.
„To dále povede k lepším službám pro spotřebitele, kteří se i díky tomu dostanou, pokud si to budou přát, k lepším nabídkám,“ shrnuje své návrhy poslanec Müller. Podle něj je jejich cílem zlepšit postavení zákazníků na trhu, potažmo ochranu spotřebitelů.
ERÚ nechce šedou zónu
Stejného názoru je i Energetický regulační úřad. Ten potvrzuje, že návrh byl s ním konzultován, nicméně ERÚ samotné není jeho autorem a ani předkladatelem.
„Návrh zpřesňuje energetický zákon v oblasti zprostředkování a nerozumíme tomu, jak by mohl otevírat cestu energošmejdům,“ podivuje se ERÚ. V současné době se v zákoně, bez bližšího upřesnění, píše, že zprostředkovatelskou činností v energetických odvětvích je mj. „provádění přípravných jednání a prací směřujících k činnostem podle písmen a) a b)“. Přičemž písmeno a) je „obstarání příležitosti k uzavření, změně nebo zrušení smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu mezi držitelem licence a zákazníkem podle tohoto odstavce“ a písmeno b) „sjednání smlouvy podle písmene a)“ - § 3, odst. 7 energetického zákona.
Není přitom úplně zřejmé, co v případě zprostředkování v energetických odvětvích přípravné práce jsou. Obdobnou úpravu už dnes obsahují například zákon o spotřebitelském úvěru či zákon o podnikání na kapitálovém trhu, ale obsáhlejší než energetický zákon.
S poklesem cen energií aktivita energošmejdů vzroste, varuje šéf ERÚ |
„Smyslem návrhu by nemělo být vytváření jakékoliv šedé zóny v energetice. Náš úřad proti praktikám nepoctivých zprostředkovatelů dlouhodobě bojuje, radí spotřebitelům, jak nenaletět. A pokud už se tak stane, často s lidmi jejich problémy řešíme,“ říká Jan Hamrník, tiskový mluvčí úřadu.
Podle ERÚ by návrh mohl naopak pomoci například finančním poradcům, kteří s klienty řeší dluhy. „V současné době jim nemohou efektivně pomoci s platbami za energii, které mohou být v jejich rozpočtu jednou ze zásadních položek, anebo realitním makléřům,“ uvádí mluvčí ERÚ.
„Pro energošmejdy je naopak typické, že buď za zákazníka uzavřou smlouvu, anebo uzavřou smlouvu za obchodníka se zákazníkem, často takovou, která pro něj není výhodná. V některých případech dokonce aniž by o tom věděl a měl smlouvu k dispozici,“ dodává Hamrník.
Ředitel EGÚ Brno Michal Macenauer se přesto obává, že ERÚ přijetím návrhu úplně ztratí kontrolu nad zprostředkovateli. „Bylo by naivní si myslet, že tipař je nějakým nezávislým podnikatelem. Vždy je motivován provizí a bude ,jen‘ prodlouženou rukou zprostředkovatele či dodavatele, který se snaží získat nového zákazníka,“ domnívá se Macenauer.
