„Ve tříletém srovnání vyskočily ceny bytů v Česku o 54 procent, zatímco průměr EU činil 24 procent,“ uvedl Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace. Pouze při porovnání delšího pětiletého období Česko v tomto nelichotivém ukazateli poráží Maďarsko. Tam ale adaptaci na vyšší cenovou hladinu pomáhá zmírnit rychlejší růst mezd. „V Maďarsku vidíme dvojciferný nárůst, což v Česku nemáme,“ uvedl Seidler.
Loňský rok přitom znamenal v Česku výrazný posun v prodejích nemovitostí. „Slýcháme, že dochází k propadu cen o dvacet i třicet procent. Tvrdá data to ale neukazují. U starší bytové zástavby můžeme říct, že cenová maxima dosáhla v polovině roku, pak klesla,“ říká Milan Roček ze společnosti Dataligence, která se monitoringem ceny nemovitostí zabývá dlouhodobě.
Žádosti o příspěvek na bydlení zjednodušíme, slíbila Jurečkova náměstkyně |
Zatímco začátek loňského roku byl ještě ve znamení převisu poptávky nad nabídkou, trojice problémů v podobě rostoucí inflace, války na Ukrajině a související energetické krize, tuto situaci zcela obrátila. Kvůli růstu hypotéční sazby se totiž bydlení pro řadu lidí stalo nedostupným. Přesto ale za celý rok i starší nemovitosti, právě kvůli růstu v první polovině roku, zaznamenaly zdražení v průměru o 3,4 procenta.
Mimo možnosti běžné střední třídy se přitom dostává pořízení nového bydlení. „V současnosti se běžný třípokojový byt v Praze prodává za třináct milionů korun,“ uvedl Roček. Modelová splátka hypotéky v situaci, kdy má rodina na bydlení našetřeny tři miliony a požádá o deset milionů korun vychází na 59 500 korun. Aby ale rodina hypotéku získala, musela by prokázat měsíční čistý příjem 135 tisíc korun čistého.
