„Květnová prognóza ČBA přináší méně příznivý letošní výhled dvouprocentního růstu českého hospodářství kvůli návratu spotřebitelské inflace do horní poloviny cíle centrální banky a v důsledku slabší zahraniční poptávky. Vedle nejistoty ohledně Hormuzu, jak měnová, tak fiskální politika představují nejistotu pro naši predikci,“ uvedl hlavní ekonom asociace Jaromír Šindel.
V boji s inflací budeme drsní, řekl Michl. Je připraven i zdrtit ekonomiku |
Růst ekonomiky nadále potáhne především domácí poptávka. Soukromá spotřeba by měla letos vzrůst o 2,7 procenta a v příštím roce o 2,8 procenta, a to navzdory vyšší inflaci a zvýšené nejistotě. Vyšší letošní inflace se však promítá do slabšího výhledu reálných mezd, jejichž růst proti předchozí prognóze snížila přibližně o půl procentního bodu na 3,5 procenta.
Na konci letošního roku by se inflace měla pohybovat okolo tří procent. V roce 2027 prognóza očekává další mírné zrychlení průměrné inflace na 2,7 procenta. Vyšší inflační výhled odráží nejen ceny pohonných hmot a energií, ale i sekundární dopady přes výrobní řetězce, zejména do cen potravin a dalších komoditních složek spotřebního koše.
Konflikt v Íránu tlačí inflaci vzhůru, v dubnu vystoupala na 2,5 procenta |
„Světová ekonomika je už několik let sužována geopolitickým pnutím, které nutně dopadá do hospodářského výkonu. U nás se dopady projevují hlavně nižším ekonomickým růstem a zvýšenou mírou inflace. Na druhou stranu ale prozatím nikdo nepředpokládá, že by se faktory ohrožující naše hospodářství propsaly natolik výrazně, že by ekonomický růst vymazaly úplně,“ upozornil analytik Monety Patr Gapko.
Trh práce bez výrazných výkyvů
Trh práce by měl zůstat relativně stabilní. Průměrná míra registrované nezaměstnanosti by měla letos dosáhnout 4,8 procenta a v roce 2027 mírně klesnout na 4,7 procenta. Prognóza tak ani přes slabší ekonomický růst nepředpokládá výraznější zhoršení trhu práce, naopak jeho pozvolné uvolnění.
V měnové politice panel dále v mediánu očekává stabilitu základní sazby České národní banky na úrovni 3,50 procenta na konci letošního i příštího roku. Rozložení názorů panelu se však posunulo směrem k vyšším sazbám. Téměř polovina panelistů pro letošní rok připouští zvýšení sazeb do pásma 3,75 až 4,00 procenta, což reflektuje vyšší a setrvalejší domácí inflační tlaky, ale i dopad války v Íránu.
Firmy odmítají juniory, tituly ztrácejí hodnotu. Jak AI mění český pracovní trh |
Výhled bankovní úvěrové aktivity zůstává navzdory slabšímu makroekonomickému prostředí relativně silný. Panel očekává růst bankovních úvěrů klientům o 7,2 procenta v letošním roce a 6,0 procenta v roce 2027. Tahounem nadále zůstávají úvěry domácnostem, jejichž dynamika by měla letos dosáhnout 8,2 procenta a v příštím roce zvolnit na 7,5 procenta. To odráží pokračující oživení hypotečního trhu.
Česká národní banka zhoršila letošní výhled české ekonomiky před dvěma týdny. Hrubý domácí produkt (HDP) podle dnes zveřejněné prognózy vzroste o 2,5 procenta, předchozí predikce z února čekala růst 2,9 procenta. Průměrnou inflaci letos ČNB předpokládá 2,2 procenta, v únoru čekala 1,6 procenta. Hospodářský výhled na letošek zhoršilo už dříve i ministerstvo financí kvůli konfliktu na Blízkém východě.
