Nabídka energetických zdrojů pro Kubu se výrazně zúžila poté, co do země přestala proudit ropa z Venezuely. Latinskoamerický stát zastavil dodávky poté, co komunistický ostrov několikrát nezaplatil.
Kubánci tak zajišťují téměř sedmdesát procent své spotřeby z vlastních zdrojů, zbytek musí složitě dovážet. Zatím nakupují u rozličných dodavatelů, což je ale podle jednoho ze západních diplomatů přijde o více než desetinu dráž než přímé dodávky z Venezuely.
Castrova vláda už nařizovala snížení dodávek v prosinci. Podle odborářského deníku Trabadajores tehdy spotřeba skutečně klesla, ale na zvýšenou letní poptávku to stačit nebude.
"Realita (zvýšení spotřeby v létě) vyvolala nutnost přistoupit k nové redukci spotřeby elektřiny o deset procent v podnikové a vládní sféře," napsal týdeník.
Ostrov tak s největší pravděpodobností čeká prohloubení ekonomických potíží. Aktuálně Kubě škodí globální recese, ještě se ale nezotavila ni z loňského hurikánu Michelle, nejničivější bouře za posledních padesát let.
Jedna z posledních bašt komunismu se také ještě pociťuje dozvuky třetinového propadu ekonomické produkce v letech 1989-1993, kdy padly režimy ve východní Evropě a zastavily se dodávky levné ropy ze zemí bývalého Sovětského svazu.
Od exotické Kuby se odvracejí také turisté, kteří táhli její růst ve druhé polovině devadesátých let. Loni příjmy z turistického ruchu stouply jen o procento, letos kvůli zářijovým útokům na USA zatím klesají.
