Carebot je založený na umělé inteligenci, která ale splňuje ty nejpřísnější zdravotní regulace – stejné jako i ta největší zdravotní korporace. Konkrétně jde o program, který se dá instalovat přímo do systémů, se kterými je rentgenolog už zvyklý pracovat. Carebot mu ale tuto práci výrazně usnadní, protože rentgenový snímek zvládne precizně popsat. Lékaře tak upozorní i na jen těžko postřehnutelný detail.
Lékaře nenahrazujeme, pomáháme jim
„Lékař pak vyhodnotí, co se s pacientem bude dít dál,“ ujišťuje spoluzakladatel Carebota Matěj Misař. „Je to trochu jako v autoservisu. Také v něm mechanik auto zpravidla napojí na nějaký diagnostický přístroj. Je to ale výhradně právě mechanik, kdo rozhoduje, jaká oprava ve voze proběhne. Podobně funguje i Carebot,“ dodal Misař.
Příběh rokuMatěj Misař a Daniel Kvak se účastní soutěže EY Podnikatel roku a soutěží i o cenu čtenářů za nejlepší podnikatelský příběh. Hlasovat pro ně můžete v anketě ZDE |
Cílem tedy v žádném případě není lékaře Carebotem nahradit, ale co nejvíc zpřesnit diagnostiku a šetřit čas, kterého lékaři nemají nazbyt. Rentgen hrudníku, na nějž se Carebot zaměřuje, je totiž velmi časté vyšetření, za rok se takových snímků v Česku udělají více než tři miliony. Lékaři tak musí za den zkontrolovat často obrovské množství snímků. Zdravotníků je přitom velký nedostatek. Krom toho rentgeny většinou popisují ti nejmladší, takže také nejméně zkušení lékaři. U nich tak Carebot může fungovat jako jejich druhé oči a zajistit, že ani začínajícímu lékaři nic důležitého neunikne.
Matěj Misař, spoluzakladatel Carebot.
Nedávno takto Carebot pomohl lékaři zachytit možnou počínající rakovinu plic. „Na urgentní příjem přišel pacient kvůli tomu, že spadl ze žebříku. Carebot si všiml, že kousek od žebra je malá kulička, možná léze. Ukázalo se, že tam léze skutečně je. Pacient je nyní na pozorování,“ popsal Misař s tím, že včasný záchyt je u rakoviny naprosto zásadní.
„Většina odchytů rakoviny plic je až ve třetím či čtvrtém stádiu. To ale znamená, že pacient má mnohem menší šanci na přežití a léčba stojí systém mnohem více. I proto si myslím, že správně zavedená umělá inteligence zachrání spoustu životů a zároveň ušetří peníze už dnes často přetíženému systému,“ dodává Misař s tím, Carebot je natrénovaný na stovkách tisíc snímků, které jsou popsány několika radiology z celého světa.
AI jako standard zdravotní péče
Příběh Carebotu se začal psát už za covidu, kdy druhý z dvojice jeho zakladatelů Daniel Kvak začal zkoumat možnosti umělé inteligence ve zdravotnictví. „Tehdy Daniel navrhl první dataset veřejně dostupných snímků hrudníku. Pokoušel se o identifikaci toho, zda na snímku je, nebo není covid,“ popsal Misař.
Do praxe se tehdy Carebot kvůli zdlouhavým povolovacím procesům nedostal. Nakonec se ale dvojici zakladatelů povedlo potřebná povolení získat a vybudovat společnost, která spolupracuje s třicítkou lidí, většinou expertů na umělou inteligenci.
Matěj Misař v kancelářiCarebot.
„Carebot je certifikovaný zdravotnický prostředek. V současné chvíli pomáhá lékařům odhalovat onemocnění včetně rakoviny plic ve více než stovce nemocnic v pěti státech Evropy: kromě Česka jej využívají také lékaři na Slovensku, v Polsku, Maďarsku a Bulharsku. Konkrétně v Česku dnes funguje Carebot třeba ve Fakultní nemocnici Olomouc nebo v příbramské nemocnici,“ dodal Matěj Misař s tím, že jeho cílem je, aby se umělá inteligence stala ve zdravotnictví standardem.
Pro Matěje Misaře a Daniela Kvaka hlasujte v anketě ZDE |
Podle něj to bude potřeba i s ohledem na to, že lékařů zřejmě přibývat nebude a populace rychle stárne. Počet snímků, které lékaři musí vyhodnotit, kvůli tomu roste o několik procent každým rokem. „Chceme, aby Carebot pomáhal hodnotit snímky v malé i velké nemocnici bez rozdílu,“ dodal Misař.
Carebot bude možné využívat také při vyšetření prsu, takzvaném mamografu. Do budoucna by jeho zakladatelé rádi, aby se využíval také pro popis zlomenin.
