Jejich snaha však má své limity. Na to, aby bylo možné obytnou jednotku o jedné místnosti považovat za byt, musí mít minimálně 16 metrů čtverečních. Realitní kanceláře mají zkušenosti i s byty o velikosti na hraně této státní normy.
Mladé rodiny se tlačí v malých bytech. Zájem o ně vzrostl o 13 procent |
„V nabídce jsme měli šestnáctimetrový byt,“ potvrzuje Lukáš Hloucal, marketingový manažer Next Reality. „Zprostředkovávali jsme také prodej staršího bytu o ploše 19 metrů čtverečních,“ říká Goran Andonov, ředitel realitní kanceláře Maxima Reality.
Pro mnohé developery jsou však tyto rozměry příliš malé. „Pomyslnou hranici rozumné uživatelnosti garsonky máme nastavenou na 28metrů čtverečních,“ uvádí Dana Bartoňová, obchodní ředitelka YIT Stavo.
Budování bytů o nejmenších dispozicích s sebou totiž nese komplikace. Pokud by byl v rámci jednoho projektu jejich podíl příliš vysoký, zásadním způsobem by to staviteli zvedlo náklady. „Je to proto, že pak potřebujete vybudovat více koupelen a sociálních zázemí, více stoupaček a podobně. V posledních letech byl podíl těchto bytů v projektech YIT maximálně pět procent,“ vysvětluje Bartoňová.
Minibyty lákají investory
Přesto se odborníci shodují, že garsonky a byty 1+kk mají při současné situaci na realitním trhu vysoký potenciál. Rychleji se totiž splácejí. „Perspektivnost malých bytů spočívá zejména v jejich rychlé likviditě, zvláště když aktuálně cena nájmů v Praze roste. Investice do těchto bytů je velmi zajímavý způsob, jak uložit peníze,“ míní Josef Kříženecký, majitel realitní kanceláře Century 21 New Home.
O atraktivitě minibytů pro investory nepochybuje ani generální ředitel společnosti Ekospol Evžen Korec. „Láká je relativně vysoký výnos. Ten je při porovnání dosažitelného nájmu a ceny bytu nejlepší ze všech dispozic,“ tvrdí Korec.
Růst zájmu o tyto byty se už na trhu projevuje. „Dlouhodobě se podíl bytů 1+kk na celkově prodaných bytech drží kolem 20 procent. V posledním půlroce podíl mírně roste k hranici 24 procent,“ uvádí Marcela Fialková, mluvčí developera Central Group.
Vysvětluje si to i tím, že vzhledem k růstu cen a omezení dostupnosti hypoték lidé často na větší byty nedosáhnou. „Lze očekávat, že podíl malých bytů na prodejích nadále poroste,“ odhaduje.
Podobná čísla uvádí společnost Trigema. Z jejich dat vyplývá, že zatímco ve třetím čtvrtletí loňského roku představovaly byty dispozice 1+kk 16,7 procenta všech prodaných bytů v Praze, ve stejném období letos už to bylo 24,4 procenta.
Metr čtvereční v garsonce je nejdražší
Nepoptávají je však pouze investoři. Zájem o nejmenší byty mají také singles, studenti nebo senioři. „Malý byt si kupuje i skupina starších lidí. Ti cíleně chtějí menší byt, aby neměli žádnou starost o jeho údržbu a provoz,“ tvrdí David Jirušek, mluvčí společnosti Finep.
Těmto potenciálním kupcům nevadí ani to, že cena metru čtverečního v bytě o jednom pokoji je zpravidla ve srovnání s většími dispozicemi mnohem vyšší. „Ceny za metr čtvereční u některých bytů o velikosti 1+kk jsou někdy až o 10 tisíc korun vyšší než u větších dispozic,“ tvrdí Petra Antonová, šéfka marketingu společnosti Crestyl Group.
Tyto faktory vedou developery k tomu, že projektují minibyty ve zvýšené míře. „Některé naše aktuální projekty jsou vyloženě zaměřeny převážně na garsonky,“ říká Marcela Fialková z Central Group.
