Na zmírnění růstu cen budou mít vliv rovněž kroky České národní banky, která omezila poskytování hypoték.
„Ceny nových bytů v blízké budoucnosti budou růst i nadále, ale zdaleka ne tak prudce, jako v posledních dvou letech. Rozcházejí se průměrné ceny bytů a průměrný plat. A brzy se vyčerpá množství lidí, který si nový byt budou moci dovolit. Souvisí to i s tím, že Česká národní banka trochu přitáhla šrouby pro poskytování hypoték,“ uvedl Kadeřábek.
Podle údajů poradenské společnosti KPMG by obyvatel Prahy na průměrný nový byt vydělával 12,1 roku, pokud by neměl žádné jiné výdaje. V porovnání devíti měst ze střední Evropy je to nejdéle. Ještě v roce 2013 to bylo zhruba o tři roky méně. Nejrychleji si byt pořídí obyvatel Kolína nad Rýnem, a to za 5,9 roku.
Podle statistik developerských firem Trigema, Skanska Reality a Central Group vzrostla na konci září cena nového bytu v Praze průměrně o 19,6 procenta na 83 150 korun za metr čtvereční. V mimopražských regionech se zvýšila v průměru o 14 procent na 48 034 korun.
Rostoucí ceny bytů ženou Čechy do nájmů. Ty však také stoupají |
Některé předpisy jsou nesmyslné
Důvody růstu cen Kadeřábek dělí na dvě části. V mimopražských regionech podle něj růst zhruba odpovídá tomu, že se ekonomice daří dobře. Lidé mají peníze, aby si mohli vlastní bydlení pořídit.
„V Praze je situace výrazně zkomplikovaná tím, že je nedostatečná nabídka. Je to dáno hlavně neprůchodností stavebních procesů. Jsou tady projekty, které se projednávají třeba dvanáct let a nemají územní rozhodnutí. To je tragické plýtvání národním bohatstvím. Žádný stát si prostě nemůže dovolit, aby se jeho státní správa dvanáct let zabývala nějakým pozemkem,“ uvedl dále šéf asociace.
Jako další důvody růstu cen zmínil Kadeřábek technické požadavky. „Pokud jsme přijali evropskou direktivu, že budeme stavět téměř pasivní domy, tak si musíme uvědomit, že to bude něco stát. A pak je tady celá řada věcí, které jsou naprosto zbytečné a nikde jinde se s nimi prakticky nesetkáte. Jde například o to, že v Česku se byty musejí navrhovat tak, aby do nich přes den určitou dobu svítilo slunce. A tento požadavek má obrovské urbanistické dopady. Domy se musejí nesmyslně natáčet,“ doplnil Kadeřábek.
Podle analytiků může za růst cen v Praze také poskytování bytů ke krátkodobým pronájmům prostřednictvím aplikace sdíleného ubytování Airbnb. V hlavním městě se za posledních 12 měsíců přes tuto aplikaci ubytovalo více než 808 tisíc hostů. Nabízením krátkodobého ubytování si podle manažerky Airbnb Sofie Gkiousou přivydělává v metropoli 7200 lidí.
Developeři chtějí jasná a stabilní pravidla
Developeři nechtějí být dál „sprostým slovem“. Založili proto asociaci |
Asociace developerů vznikla v listopadu 2015. Jejím s cílem bylo zlepšit reputaci oboru mezi profesní i laickou veřejností. Za dva roky fungování se počet členů zvýšil ze zakládajících třinácti na aktuálních dvacet osm.
V současné době už chce asociace zasahovat i do tvorby zákonů. „Snažíme se hlavně o to, aby pravidla byla jasná a neměnila se. Jako developeři bychom chtěli dostat jasné zadání. Tady může být 27 pater, tady maximálně šest. A podle toho se pak můžeme rozhodnout, jestli na tom pozemku chceme stavět, nebo ne. Nikoli prostřednictvím Nejvyššího správního soudu, který po pěti letech projednávání územního rozhodnutí začne zjišťovat, jestli tam může, nebo nesmí být jedno patro navíc,“ dodal Kadeřábek.
