„Lze předpokládat, že nástavby a přístavby budou stále častějším fenoménem, zejména tam, kde je jiných bytových jednotek velký nedostatek. To se týká především Prahy a Brna,“ uvádí mluvčí společnosti Trigema Radek Polák.
Nejvíc bytů vzniklo tímto způsobem loni v Praze. Ve všech typech rozšíření bytových domů se v hlavním městě dokončilo 413 bytů, vyplývá z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). To je nejvíc od roku 2012, přičemž tyto byty tvořily v roce 2018 zhruba desetinu dokončených bytů v bytových domech.
„Boomu rozšiřování stávajících bytových domů nahrávalo jednodušší povolování včetně snazšího získání souhlasu všech zainteresovaných stran,“ míní Evžen Korec, generální ředitel developera Ekospol. Byty v nástavbách podle něj hlavnímu městu pomohou, novou bytovou výstavbu však nenahradí.
Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy předpokládá, že v nejbližších letech objem nástaveb ještě mírně poroste. „Předpokládáme, že vývoj odráží současný stav nabídky volných stavebních pozemků a enormní poptávku po nových bytech,“ uvádí mluvčí institutu Marek Vácha.
Podíl nástaveb na celkovém počtu dokončených bytů v bytových domech roste také v Brně, loni dosáhl téměř 20 procent. „Nástavby jsou dnes oblíbenou a jednou z mála možností, jak v urbanizovaných místech získat prostor navíc pro nové byty, ale i administrativní prostory. Populární jsou především střešní nástavby,“ říká František Šudřich, obchodní ředitel brněnského developera Trikaya.
Ostrava se zahušťuje
Mezi velkými městy zvláště vyniká v oblibě nástaveb Ostrava. Nových bytových domů tam vzniklo v posledních letech minimum, ze statistických dat však vyplývá, že se ty stávající rozšiřovaly ve velkém.
Například v roce 2016 bylo v okrese Ostrava-město v bytových domech dokončeno 98 bytů, přičemž ve všech případech šlo o nástavby, vestavby či přístavby. Podíl dokončených bytů v těchto rozšířeních byl vysoký i v následujícím roce, kdy přesáhl 60 procent.
Výstavba v již existujících strukturách obnáší řadu výhod, například „zahušťování“ centra města. „Díky tomu se město nerozrůstá do šířky, a tudíž není tolik zatěžována dopravní infrastruktura,“ vysvětluje František Šudřich. „S nástavbami většinou dochází k rekonstrukcím celých objektů, což zvyšuje hodnotu nejen konkrétní nemovitosti, ale i okolí,“ dodává mluvčí skupiny Crestyl Ondřej Micka.
Naopak nevýhodou střešní nástavby je větší zatížení nosné konstrukce celého objektu. „Nejčastěji se rizika týkají statiky objektu a řešení spojení s komplexní stavební úpravou. Mnohdy se také instalují nové rozvody či stoupačky. Je třeba dbát nejen na nově přistavované konstrukce, ale na stavební úpravy týkající se celého objektu,“ upozorňuje Luděk Lošťák, předseda představenstva projektantské firmy Comfort Space.
Velké developerské společnosti většinou upřednostňují výstavbu nových objektů. Do nástaveb bytových domů se tak pouštějí zejména jejich vlastníci, například bytová družstva či obce.
„Základem je schopnost se společně domluvit, to je v případě většiny společenství vlastníků jednotek zásadně obtížnější než v případech bytových družstev, obcí či jiných vlastníků,“ míní Martin Kroh, předseda Stavebního bytového družstva Praha.
Nové byty v nástavbách se od těch původních často cenově liší. Záleží však na lokalitě. Zatímco v centrech měst jsou prostory v nejvyšších patrech domů atraktivnější, v okrajových částech jsou většinou podkrovní byty levnější.
